Veronika (24): O svém těhotenství jsem příteli řekla na silvestrovském večírku. Přijde mi, že je na dítě moc mladý

Jako studentka psychologie bych měla rozumět sama sobě, ale často se utápím ve vlastních pocitech a analýzách. Díky svému klidu byl pro mě v posledních měsících pomyslnou kotvou můj o dva roky mladší přítel Michal. Přesto mě trochu trápilo, že mi ještě nikdy neřekl „miluji tě“.

Olina (37): Na vlastní kůži jsem pocítila, jak umí život být krutý. Konečně jsem těhotná, ale dítě budu vychovávat sama

Silvestrovský večírek u kamarádů

Na silvestrovský večírek u našich spolužáků se Michal moc těšil, ale já v sobě cítila divné napětí. Zatímco se ostatní bavili, seděla jsem v kuchyni a hlavou mi běželo jediné – už dva týdny jsem to nedostala! Moje tělo bylo jaksi jiné a tušila jsem, že něco není v pořádku.

Vytáhla jsem Michala na chodbu a s bušícím srdcem jsem mu pošeptala, že jsem nejspíš těhotná. Jeho reakce mě trochu zaskočila. Místo aby mě objal nebo se vyděsil, jen se na mě věcně podíval a řekl: „Počkej. Ne teď. Ráno si uděláš test.“

Pak prostě odešel do obývacího pokoje k ostatním. Zůstala jsem tam stát sama a naslouchala zvukům veselí, které se mi v tu chvíli zdálo nekonečně vzdálené. Jako by svět kolem mě plynul dál, zatímco ten můj svět se právě zastavil.

Vanda (36): Konečně jsem těhotná. Je mi ale zle a bojím se kritiky a odsouzení

Jsem v tom

Před sedmou ráno jsem Michala vzbudila a mlčky jsme vyrazili do chladného rána najít otevřenou lékárnu. V prázdných ulicích jsme nepromluvili ani slovo. Po návratu do bytu, kde všichni po večírku ještě spali, jsem se zavřela v koupelně. Dvě čárky se objevily téměř okamžitě. Výsledek byl jednoznačný a já cítila, jak se mi třese ruka, když jsem test odkládala na umyvadlo.

Michal seděl v kuchyni. Když jsem mu řekla, že je to pravda, nastalo těžké ticho. Čekala jsem cokoliv – útěk, hádku nebo paniku – ale on mě překvapil svým klidem. Podíval se mi do očí a tiše řekl: „Netuším, co budeme dělat, ale... chci to zkusit.“ Nebyl to žádný velký hrdinský projev, ale v jeho hlase byla upřímnost, která mi v tu chvíli stačila jako první pevný bod, o který jsem se mohla opřít.

Alena (26): Zjistila jsem, že jsem těhotná, ale nevím, jestli dítě chci. Rozhodnutí mi nikdo neulehčuje

Všechno je před námi

Potřebovala jsem na vzduch, a tak jsem se vydala do probouzejícího se města. Procházela jsem se a přemýšlela o tom, jestli jsme na tohle vůbec připravení. Vzpomínala jsem na naše první rande a na to, jak mě Michal dokázal vždycky vyslechnout a podpořit.

Dítě jsem zatím neplánovala a cítila jsem obrovský strach. Když jsem se vrátila, Michal spal na gauči a vypadal tak mladě, možná až příliš mladě na to, co nás čekalo. Sedla jsem si k němu a tak tiše, že to možná ani v polospánku nevnímal, jsem řekla: „Taky to chci zkusit.“

Možná že láska a nová životní etapa nepřicházejí v návalech euforie, ale rodí se právě v takových tichých a nejistých chvílích. Slunce se konečně probojovalo skrze mraky a osvětlilo kuchyňský stůl, jako by symbolizovalo nový začátek a to, že všechno je teď před námi.

Eva (32): Tajný románek vyhovoval mně i mému šéfovi. Pak jsem na těhotenském testu našla dvě čárky

Další příběhy ze života

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie či videa jsou jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na [email protected].