Viktorie (30): Manžel řekl kamarádům, že máme krizi a asi se rozvedeme. Škoda, že jsem o tom nic nevěděla

Rodinné příběhy: Manžel řekl kamarádům, že máme krizi a asi se rozvedeme. Škoda, že jsem o tom nic nevěděla
Zdroj: Freepik

Viktorie si omylem přečetla, o čem si její manžel psal s kamarády. Byla šokovaná nejen jeho otevřeností, ale také tím, jak přemýšlí a že s ní není šťastný.

Jana Jánská
Jana Jánská 22. 06. 2024 04:00

Vždycky jsem své manželství považovala za šťastné. Všechno šlo dobře a věřila jsem, že to tak zůstane navždy. Jak jsem mohla přehlédnout, že něco není v pořádku?

Bylo to osudové setkání

Setkali jsme se jednoho slunečného dne u jezera. Slunce příjemně hřálo a voda dodávala letní atmosféře něco magického. Byla jsem tam s přáteli. Na tom místě jsem se vždycky cítila šťastná a bezstarostná.

Najednou jsem si ho všimla. Stál sám na břehu a házel kameny do vody. Vypadal zamyšleně, jako by měl plnou hlavu starostí. Co mě zaujalo, byly jeho oči. Přitahovaly pozornost, byly hluboké a tajemné.

Po chvíli jsem se rozhodla k němu přistoupit.

Ahoj, jsi v pořádku?“ zeptala jsem se zvědavě.

Podíval se na mě překvapeně, ale rychle se usmál. „Ano, jsem v pořádku. Jen potřebuji chvíli klidu,“ řekl tiše.

Začali jsme si povídat a ukázalo se, že máme spoustu společných zájmů. Náš rozhovor byl tak přirozený, jako bychom se znali už roky. Bylo neuvěřitelné, že takoví muži stále existují! Myslela jsem si, že už vyhynuli!

Když slunce začalo zapadat, uvědomili jsme si, že jsme spolu strávili celý den. Poté navrhl, abychom se znovu setkali, tentokrát na kávě. Souhlasila jsem s úsměvem na tváři. V srdci jsem cítila, že tento moment u jezera by mohl být začátkem něčeho výjimečného.

Měli jsme finanční problémy

Od toho dne jsme se začali vídat častěji, budovali jsme náš vztah. Naše city sílily s každým dalším dnem a já věřila, že jsem našla svou druhou polovinu. Nikdo by nepředpokládal, že tento idylický začátek přinese tolik obtíží a zklamání.

Vzali jsme se navzdory problémům s bydlením a financemi. To vedlo k mnoha konfliktům a byla jsem zoufalá, ale stále jsem věřila, že to jsou jen přechodné obtíže. Moje romantické sny o společném domově byly nahrazeny bojem o každý haléř a neustálými problémy s bydlením.

Nemůžeme takhle dál žít... To prostě nejde,“ řekla jsem jednoho dne s obavami v hlase. Na stole jsem před sebou měla výpisy z banky. „Musíme s tím něco udělat, než nás pohltí dluhy.

Tomáš si povzdechl a sevřel ruce na hraně stolu. „Vím, miláčku. Omlouvám se, že jsem tě do toho zatáhl. Myslel jsem, že to zvládneme.

Nejde o to, kdo je na vině,“ odpověděla jsem a snažila se zachovat klid. „Musíme najít řešení. Možná bychom se měli poradit s někým z rodiny. Nevím...

Zhruba ve stejnou dobu se Tomášovi přestalo dařit v práci. Vyhlídka na povýšení a zvýšení platu byla nahrazena hrozbou propouštění a snižování nákladů. Oba jsme byli frustrovaní. Ale nemyslela jsem si, že tato situace tak negativně ovlivní naše manželství...

Zjistila jsem, co si o mě skutečně myslí

Po nějaké době jsme se dostali z nejhoršího. Podařilo se nám všechno urovnat a konečně jsme začali šetřit. Brzy jsme si mohli pořídit náš vysněný byt. Byl na hypotéku, ale ještě před nějakou dobou jsme si o tom mohli nechat jenom zdát.

Začali jsme také častěji chodit ven a cestovat. Snili jsme o dovolených, rodinných oslavách a všech malých radostech, které nás čekaly v budoucnu. Zdálo se, že nic nemůže narušit tuto harmonii. Osud však měl jiné plány.

Jednoho dne, když jsem četla zpravodajství na našem společném laptopu, narazila jsem na něco, co mě šokovalo. Byl to chat Tomáše a jeho kamarádů. Mluvil v něm o mně způsobem, jaký bych od něj nikdy nečekala. Zjistila jsem, co si můj manžel opravdu myslí o mně a našem vztahu. Ukázalo se, že je úplně jinou osobou, když za sebou zavře dveře. Nebo spíše... je jiný u počítače. Přečetla jsem si jen kousek a měla jsem dost.

Nechte toho... Nemá smysl o tom mluvit, jak já tu semetriku nesnáším...“ stěžoval si.

Opravdu je to tak špatné? Nevím, jestli tomu věřím, kámo...“ zamýšlel se nějaký jeho kamarád.

Máme krizi za krizí. Vyhořívám. Já se snad zhroutím. Brzy se rozvedeme. Mám jí dost...

Jenom, až jí něco řekneš, buď trochu jemnější.

Jasně, haha...

A tak dále. Online chat pokračoval ještě dlouho. Četla jsem to všechno a nemohla uvěřit, že Tomáš je takový hulvát. Tak takhle o mně smýšlí? Opravdu věří, že naše manželství je tak beznadějné a že jsem tak špatná, že ode mě musí odejít, nebo se zhroutí?

Byla jsem v šoku

Dlouho jsem přemýšlela, jestli mu o tom všem říct, nebo raději mlčet. Nakonec jsem sebrala odvahu a přiznala, že jsem ty zprávy omylem přečetla. Překvapivě nereagoval s hněvem, že jsem se vrtala v jeho soukromé korespondenci. Byl asi v šoku, myslel si, že to nevyjde najevo. Ale vyšlo.

A co mi k tomu řekneš?“ zeptala jsem se přímo a jen stěží zadržovala slzy.

Je mi to trochu trapné. Ale nebudu se za to omlouvat.

Vykulila jsem oči.

Jo... Protože jsem řekl pravdu. Odjakživa mě ponižuješ. Vůbec mě nepodporuješ. Počínaje tou nešťastnou situací s penězi a bytem. Jen věčné stížnosti a reptání.

Chtěla jsem se hádat, ale najednou mi došlo, jak moc v sobě tu křivdu pěstuje, jak hluboce ho to zasáhlo.

Opravdu nevidíš v našem vztahu nic pozitivního?

V tuto chvíli?“ podíval se na mě takovým způsobem, že jsem všechno pochopila.

Nemusel nic říkat. Cítila jsem se, jako by mi dal facku. Zabolelo to...

Další příběhy ze života →

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.

Bohuš Matuš a jeho o 30 let mladší manželka Lucie: Když jsem Bohuše ukázala poprvé mamince, tak se složila

Bohuš Matuš a jeho o 30 let mladší manželka Lucie: Když jsem Bohuše ukázala poprvé mamince, tak se složila

Související články

Další články