Vlaďka (62): Moje role baviče společnosti vzala za své. Dcera si přivedla domů cizince a já neumím ani slovo anglicky

Moje dcera Eva (32) si našla cizince a já doufala, že jim to nevydrží. Neumím totiž anglicky. Jenže nyní jsou zasnoubení a asi mi nezbude, než se začít učit. Jinak budu trapně mlčet až do smrti. A toho už mám dost!

Mohlo by Vás zajímat:

Markéta (45): Přichystali jsme slavnostní oběd, abychom poznali dceřina přítele. Nedopadlo to vůbec dobře

Dcera si našla Holanďana a já jsem nahraná

Vím, měla jsem se učit jazyky. Všichni mi říkali, že se mi angličtina bude hodit a já na to kašlala. Posledních dvacet let v práci jsme přitom měli kurzy zadarmo, teď si to vyčítám. Říkala jsem si, že se mi na stará kolena do mozku už slovíčka „nenahrají“. Co bych za to dala, kdybych se jich pár naučila.

Eva nám představila nového přítele z Holandska, vypadali opravdu zamilovaně. Nic moc jsem si s nimi ale neřekla. Manžel se snažil, syn samozřejmě mluvil bez problémů. Jediná já seděla celá červená a nechala si všechno překládat. Bylo mi trapně, obvykle jsem upovídaná a snažím se hosty bavit.

Evin poslední přítel byl můj oblíbenec, sedli jsme si, měla jsem ho ráda jako vlastního syna. Co naplat, lidé se rozcházejí a mají svoje důvody. Doufala jsem, že Evin současný partner není poslední. Ráda bych se vyhnula trapnému koktání. Jenže o pár měsíců později nám oznámili šťastnou novinu: „We´re engaged!“ „Cože?“ ptala jsem se, když už ostatní tleskali.

Mohlo by Vás zajímat:

Karla (60): Dceřino tajemství jsem zjistila až po letech. Trápí mě, že si kvůli rodině zničila život

Teď mi nezbude, než se začít učit anglicky

To byl teprve začátek, o týden později přijeli na návštěvu rodiče z Holandska a já se mohla hanbou propadnout. Přestože angličtina není jejich rodným jazykem, neměli s ní evidentně absolutně problém. Já si s nimi neřekla bez pomoci vůbec nic. Procházka hlavním městem pro mě byla vyčerpávající.

U večeře jsem se snažila schovávat, ale matka budoucího ženicha ode mě stále něco vyzvídala. Dokonce i můj muž se nějak dorozuměl, rukama a nohama – a ještě u toho byla legrace. Cítila jsem se tak omezená, Eva to na mně poznala a bylo jí to líto. „Mami, nic si z toho nedělej, časem se naučíš mluvit,“ snažila se mě povzbudit a syn si ze mě utahoval.

„Konečně všem neskáčeš do řeči a můžeme si taky popovídat,“ pravil se smíchem. Mně do smíchu nebylo. Mám ráda velká rodinná setkání, legraci a jak já říkám – příběhy z natáčení. Tak s tím je asi konec.

Mohlo by Vás zajímat:

Kamila (30): Na dovolené mě okouzlil krásný cizinec. Během noci plné vášně mi ale vyraboval účet

Modlím se, aby syn nepřivedl domů Němku

Pustila jsem se do toho, ale jde to sakra pomalu. Studuji z učebnic, dělám cvičení a sleduji seriály v původním znění. Jde to ztuha a asi budu potřebovat někoho, kdo mě „rozmluví“. Svatba bude v létě a já si předsevzala, že tam nebudu sedět jako nějaká tichá panímáma.

Jediné, co mi trochu překazilo elán, byla novinka mého syna. Rozešel se s fajn přítelkyní a stěhuje se do Německa za prací. Jen se modlím, aby se rovněž nevrátil ze zahraničí se snoubenkou, němčinu už vážně nezvládnu. Ale pro budoucí vnoučata zkusím asi cokoliv.

Další příběhy ze života →

Mohlo by Vás zajímat:

Jolana (42): Obyčejné doučování angličtiny se zvrhlo v něco, na co do smrti nezapomenu