Facebook
Instagram
Zuzka měla svého přítele Matěje opravdu ráda. Jednoho dne jí chtěl říct vtipnou historku. Zuzku šokovalo, co Matěj považuje za zábavu. Ukázalo se totiž, že ho baví ubližování zvířatům...
Rodiče mi nikdy nedovolili mít doma zvíře. Nepomohl pláč, sliby ani dobré známky. Vždy jsem záviděla kámoškám, které měly alespoň morče. Mít doma kočku či psa, to by byl můj splněný sen.
Potkala jsem hezkého kluka
Seznámení s Matějem (30) nemohlo být romantičtější. Nesla jsem mamce do nemocnice ovoce, když mi najednou z tašky vypadl pomeranč. Než jsem ho stihla chytit, dokutálel se k nohám mladého doktora. Zamyšleně se na pomeranč zahleděl a když ho zvedl, všiml si, že mířím k němu. Věnoval mi široký úsměv, což s oblečením lékaře tvořilo neodolatelnou kombinaci.
Podal mi pomeranč a dali jsme se do řeči. Pak mě doprovodil za maminkou a rozloučil se se mnou. Maminka měla ležet v nemocnici už jen pár dnů a skutečně vypadala lépe. Ale nebavily jsme se o jejím zdraví. "Zuzi, ty nějak hoříš... Copak, potkala jsi nějakého hezkého kluka?" zeptala se mě máma. Ona mě vždy dokázala dobře odhadnout.
A tak jsem jí vyložila historku o pomeranči. Máma se smála a řekla, že to je snad osud. Než ji z nemocnice propustili, Matěje jsem potkala ještě několikrát a vyměnili jsme si telefonní čísla.
Zamilovala jsem se do lékaře
O dva týdny později mě Matěj pozval na procházku a od té doby spolu chodíme. Je moc milý a hezký i bez stetoskopu na krku. Umí dobře naslouchat a měla jsem pocit, že mi rozumí. Postupně jsem si začala myslet, že je ten pravý.
Když jsem to řekla mamce, byla jen ráda. Těšila se, že jsem si našla lékaře. V jejích očích je to povolání, které si každý váží. Já to tak neberu, i když musím uznat, že na ten první moment, kdy jsem Matěje spatřila v bílém plášti, nikdy nezapomenu.
Byla jsem docela poblázněná a začala jsem přemýšlet nad svatbou. Jenže pak došlo k jedné podivné situaci. Byli jsme na procházce, když Matějovi zavolal kamarád. Chvilku poslouchal a hrozně se smál. Část toho veselí se přenesla i na mě a čekala jsem, až hovor ukončí a řekne mi, co ho pobavilo.
Můj přítel je špatný člověk
"Tomu nebudeš věřit. Kámoš pomáhal sousedce s koťaty. Hodil je v pytli do řeky, ale špatně to zavázal. Jedno prý vyplavalo ven a mrskalo se ve vodě jako ryba na suchu," smál se Matěj. V tu ránu se mi zježily všechny chlupy na těle. "Co? To vůbec není sranda!" vykřikla jsem a do očí se mi draly slzy.
Matěj se zatvářil překvapeně. "To si je jako měl vzít domů a pečovat o ně? U nás je to normální, když se někdo chce zbavit psů nebo koček. Lepší, než vypustit je do lesa," dodal. Nemohla jsem uvěřit, že tohle říká člověk, do kterého jsem se zamilovala. Chtěla jsem mu dát facku, ale netrefila jsem se. Pak jsem utíkala domů. Matěje už nechci nikdy vidět. Taková bezcitná bestie do mého života nepatří...
Další příběhy ze života →
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.
