Facebook
Instagram
Láska je někdy nevyzpytatelná. Pokud se zamilujete, je to jako droga. Stále o tom druhém přemýšlíte a kudy chodíte, máte ho plnou hlavu. V podobné situaci se ocitl i Artur a málem se dopustil osudové chyby.
Je tomu pět let, co jsem musel udělat velmi bolestné rozhodnutí. Na svoji obranu musím říct, že láska je opravdu slepá a když jste zamilovaný, nevidíte nic jiného než osobu, která vám zasáhla srdce. Přesně tak jsem to měl i já a kvůli svému pobláznění jsem chtěl udělat tu největší blbost v životě.
Nabídli mi pohádkově placenou práci v zahraničí
Moje trápení začalo, když mi v práci nabídli, abych odjel na rok do zahraničí. Měl jsem působit na pobočce v Japonsku. Samozřejmě se mi nechtělo. Moje úžasná manželka Diana (36) mi totiž zrovna oznámila, že je potřetí těhotná. Nechtěl jsem o to přijít, ale s mým přesunem také přišlo významné zvýšení platu. Kdybych v Japonsku zůstal plánovaný rok, našetřili bychom si tolik, že bychom se mohli přestěhovat do nějakého lepšího bytu, kam bychom se pohodlně vešli i se třemi dětmi.
Po dlouhém přemýšlení jsme se s Dianou rozhodli, že do toho půjdeme. Prostě to nějak vydržíme. O dovolených poletím domů, takže to nebude tak, že bychom se celou dobu neviděli. Nakonec jsem tedy odjel. Bylo pro mě těžké rozloučit se s rodinou, ale věděl jsem, že až přijedu, bude se nám žít o něco lépe.
Zamiloval jsem se do servírky
Prvních pět měsíců v Japonsku se neuvěřitelně táhlo. Hrozně moc jsem se chtěl vrátit domů. Ale veškerý stesk mě přešel ve chvíli, když jsem poznal Emi. Narazil jsem na ni v jedné restauraci, kde pracovala, a byla to láska na první pohled. Nemohl jsem jinak, musel jsem ji oslovit. Byl jsem překvapený, když souhlasila, že si se mnou vyjde na rande.
Byla opravdu úžasná. Myslel jsem na ni na každém kroku. Na její tvář, tělo i oči. Byl jsem jako v transu. Na rodinu jsem si během toho ani jednou nevzpomněl.
K rozumu mě přivedl až kamarád
Po třech týdnech chození s Emi jsem se se svojí láskou svěřil nejlepšímu kamarádovi. Těšil jsem se na to, až mu řeknu, jak jsem šťastný. „Oto, to mi nebudeš věřit, poznal jsem tady tu nejlepší ženskou na světě. Jmenuje se Emi a je opravdu nádherná. Jsem do ní blázen. Přileť do Tokia, chci, abys ji poznal. Stejně jsi mi slíbil, že mě přijedeš navštívit,“ básnil jsem mu do telefonu.
Ota neváhal a opravdu přijel. Měl jsem v plánu ho s Emi seznámit při společné večeři. Když jsme pak šli s Otou domů, řekl mi něco, nad čím jsem do té doby nepřemýšlel. „Ty jsi fakt vůl, Arture, vždyť je skoro stejně stará jako tvoje nejstarší dcera. Tvoje manželka se ti doma stará o dvě děti, za chvíli se ti má narodit třetí a ty se tady chováš, jako by ti bylo dvacet. Zkus o tom chvíli přemýšlet, jestli děláš rozumnou věc. Za půl roku se vracíš domů a to pojede Emi s tebou, nebo jak si to představuješ?“ pustil se do mě.
A měl pravdu. S Emi jsem se rozešel a vrátil se domů k Dianě a dětem. Opravdu jsem se choval jako vůl. Otovi nikdy nezapomenu, že mi otevřel oči a že naplno řekl, co si o mém románku myslí. Zachránil mi tím manželství.
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.
