Přituhlo, pozor na omrzliny! Kdy vznikají a proč je rozhodně nepodceňovat?

19. ledna 2020
Pexels.com
Pexels.com
Témata: chlad, hory, mráz, omrzliny, zima

Každý určitě zažil situaci, kdy jeho prsty byly po delším pobytu venku v mrazu znecitlivělé a chladné. V takových případech se jedná o první stupeň omrzlin, který se po pobytu v teple většinou rychle vrátí k normálu. Mnohem větší nebezpečí vám ale hrozí při omrzlinách vyššího stupně. Jak je poznat a lze se před nimi chránit?

Proč a jak vznikají omrzliny?

Omrzliny vznikají tak, že se voda, která tvoří lidské tělo až z 60 %, v silném mrazu proměňuje v led. V buňkách těla i mimo ně se vytvoří krystalky ledu, které mechanicky poškozují stěnu cév.

„Dochází tak k odvodňování buněk, k vzestupu iontů draslíku a sodíku v buňkách, a tím pádem k poškození bílkovin a buněčných membrán. Při poškození výstelky uvnitř cévní stěny dojde k uvolňování různých tkáňových působků, které se snaží poškozenou tkáň zacelit – hladká svalovina cév se stáhne, čímž se zmenší průsvit cévy, shlukují se krevní destičky a propustnost tkání se sníží. Všechny uvedené mechanismy však ve výsledku omezují průtok cévami v postižené tkáni, jinými slovy zhoršují její prokrvení. Po rozehřátí promrzlé tkáně dojde k vasodilataci, cévy se tedy roztahují a postižená tkáň oteče. Otok nakonec prokrvení postižené tkáně ještě zhorší,“ říká MUDr. Jaroslava Říhová, členka Lékařské komise Českého horolezeckého svazu, pro web vitalia.cz.

Stupně omrzlin není lehké rozpoznat

Omrzliny můžeme podle typu závažnosti rozdělit na čtyři základní stupně. Často bývá obtížné je od sebe rozeznat, protože při svém vzniku všechny stupně omrzlin vypadají stejně. O jak vážné postižení kůže jde, tak zjistíte až po několika hodinách, někdy dokonce dnech. Navíc zde rozhodují i různé faktory, jako například doba, po kterou je tělo vystaveno chladu, vlhko, síla větru (v případě silného větru nemusí teplota klesnout až pod bod mrazu) i fyzický stav pacienta a míra jeho dehydratace.

První stupeň omrzlin se projevuje začervenáním, bolestí, mírným otokem, svěděním a pálením. U jejich druhého stupně už můžete rozeznat puchýře čiré nebo mléčně zakalené barvy. Při třetím stupni se na poškozené pokožce objevují puchýře šedomodré až černé barvy, které značí krvácení. Jak u druhého, tak u třetího stupně omrzlin může být poškození vratné, ale i trvalé. Právě proto je důležité neprodleně vyhledat lékařskou pomoc. Čtvrtý stupeň omrzlin, při kterém je kůže černohnědá, způsobuje hluboké nevratné poškození tkání, tedy i šlach, svalů, kostí a kloubů.

Jak se před mrazem chránit?

Omrzliny postihují nejčastěji okrajové části těla, jako jsou brada, nos, prsty a uši. Proto byste se na každý výlet do hor měli vždy pečlivě připravit. Nejdůležitější je správný výběr teplé obuvi a oblečení, které by kvůli zdravému prokrvování pokožky nemělo být příliš těsné. Nezapomínejte na termoprádlo, kvalitní rukavice ani na vhodné sportovní ponožky, které odvádějí pot.

Pokud se chystáte na delší pobyt venku, přibalte si s sebou také náhradní teplé oblečení. V případě nechtěného promočení sněhem vám přijde vhod. Naopak prstýnky a hodinky raději nechte doma v teple. Omezují totiž průtok krve cévami. Důležitý je i dostatečný pitný režim a odpočinek.

Zavří­t reklamu