Zuzka (17): Snažím se vyrovnat kamarádkám, které tráví čas utrácením v ócéčkách. Posledně se mi to zle vymstilo

Druhým rokem chodím na speciální uměleckou školu. Ve třídě je nás víc holek, takže nikoho nepřekvapí, že i v kolektivu převládají holčičí záliby.

Mohlo by Vás zajímat:

Violeta (55): Dcera nechce nosit zimní kabát ani bundu. Vadí mi, že na ni lidé blbě koukají a myslí si, že jsme chudáci

Doma jsme si nikdy nemohli vyskakovat

Dostat se na vysněnou střední pro mě nebylo lehké. Adeptů u přijímaček sice rok od roku ubývá, jenže v mém případě sehrála výraznou roli i naše finanční situace. Maminka pracuje jako recepční a tatínek řídí tramvaj a už delší dobu spolu nežijí. Pokud tedy potřebuji peníze, musím poctivě zkoušet oba. Teprve pak se vidí, co a jak dopadne. Bohužel peněz v naší rodině není nazbyt ani na jedné straně.

Vinou napjatého rozpočtu mám omezené i kapesné, které by mi mělo vycházet na měsíc na svačiny. Jenže nevychází. Ceny jsou vysoké, a protože stokoruna dnes funguje spíš jako desetikoruna, leckdy nevím, co si s tím majlantem počít. Možná, že bych se časem uměla popasovat i s tím málem, jen kdyby mě holky ze třídy pořád nenutily chodit na procházky do obchodních center. Vždyť taková procházka je prý zdarma…

Mohlo by Vás zajímat:

Alena (27): Půjčila jsem kamarádce peníze, ale nechce je vrátit. Dělá ze sebe chudinku, přitom si dopřává drahé zážitky

Kamarádky utratí klidně tisícovku za den

Život a studia většinou znamenají, že si je mladí chtějí užít. Jen se už nepočítá s tím, že ne všichni rodiče doma přehazují statisíce vidlemi. Spolužačky sice z extra majetných rodin nepocházejí, ale pořád jsou na tom o poznání lépe než já. Kdykoliv je tedy vhodná chvíle, jde se na procházku do některého z místních OC.

Jenže kdyby jen projít. Tu je zastávka v kavárně, tu je potřeba nějaká kosmetika, tu je slevička na nějaký hadřík, tu jídlo ve fast foodu a suma sumárum, tisícikoruna je pryč, aniž člověk mrkne. Jenže zatímco holky vyhodí týdně klidně i víc, já se s podobnou sumou musím spokojit na měsíc. Občas se sice vymluvím, že mám něco jiného na práci, než korzovat po OC, ale nemohu to tak řešit pokaždé. Bojím se, že kdybych holkám přiznala pravdu, vysmály by se mi.

Proto svou situaci všelijak maskuji. Například hadříky ve slevě mi nikdy nepadnou, jídlo ve fast foodu nejím, protože nechci ztloustnout, kosmetiku vybírám pouze v řádech desetikorun a na kávu jdu jen občas. Leckdy si dám jen sodovku. Jenže ať šetřím sebevíc, to, že za mým přístupem nestojí osobní názor, je prostě znát.

Mohlo by Vás zajímat:

Silva (44): Kolegyně ze sebe dělá chudinku, co musí živit dvě děti. Přitom od osudu jsem daleko víc dostala naloženo já

Umělé nehty mě dostaly do úzkých

Naposledy mě do úzkých dostalo, když si holky usmyslely, že si dají udělat umělé nehty. Takový ten must have, který v dnešní době musí mít každá žena, aby nebyla divná. Holky mě tudíž hecovaly, že musím také, abych netrhala partu. A tak jsem souhlasila. Výsledkem byly sice krásně barevné nehty, o jakých se mi ani nesnilo, jenže radost mi záhy pokazil účet. Ta krása totiž stála celé mé kapesné a já pak až do konce měsíce chodila do školy s rohlíky z domova, nemluvě o reakci, jaká přišla od matky.

Prý si žiji na vysoké noze. O různých volnech si sice přivydělávám, ale bohužel jde o symbolické částky, které navíc občas padnou i na provoz naší společné domácnosti. Je pravda, že umělé nehty k životu nepotřebuji, ale ten pocit trapnosti, kdy nemůžete jít ven s kamarády, aniž byste nepočítali, zda vůbec máte na kávu, mi opravdu vadí.

Další příběhy ze života →

Mohlo by Vás zajímat:

Barbora (28): Mezi kamarády si připadám jako chudá příbuzná. Po večeru v baru jsem až do výplaty jedla jen suché rohlíky

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.