
Čtenářům se slavné dílo Boženy Němcové, Babička, dostalo do rukou přesně před 170 lety. Od té doby je klasikou české literatury, kterou by měl každý alespoň jednou za život přečíst. Ač jde o dílo povětšinou laskavé a idylické, jeho autorka neměla zrovna na růžích ustláno. Častokrát musela doslova volat o pomoc.
Babička vyšla poprvé ve čtyřšešitovém vydání v roce 1855. Objevují se v ní vzpomínky Boženy Němcové na dětství prožité v Ratibořickém údolí, lidové zvyky a s nimi spojený vesnický život a samozřejmě postava babičky, zbožné a všemi milované osoby, která prožívá všední i nevšední události.
Vášeň i bolest Boženy Němcové
Božena Němcová nežila ve šťastném manželství. S manželem Josefem měla spory, které, kvůli jeho výbušné povaze, končívaly buď na ošetřovně, nebo na policejní stanici. Bohužel olej do ohně přiléval i fakt, že mu byla Božena často nevěrná. A nepomáhalo ani časté stěhování. Útěchu jí tak přinášeli jen její tři synové a jedna dcera. V roce 1853 ale přišla, kvůli tuberkulóze, o nejstaršího Hynka. Jeho skon ji dovedl k práci na Babičce. Po smrti milovaného syna jen těžko hledala vůli žít, a tak každý den utíkala v myšlenkách do malebného stavení, jež jí připomínalo její bezstarostné dětství.
Že by se ale díky svému stěžejnímu dílu a dalším knihám měla lépe, to se říct nedalo. Jejího muže navíc „zavřeli do domácího vězení“ za zpronevěru. Každý den tak měla na talíři, že by se měla raději věnovat domácnosti než svým spisovatelským fantaziím. Domácí teror dosáhl takové úrovně, že vážně uvažovala o útěku do Ameriky. Zabránilo jí v tom pokročilé stádium rakoviny dělohy. Zemřela v lednu roku 1862.
Božena Němcová pomáhala druhým
Jak již bylo uvedeno, i přes značné literární úspěchy trpěla Božena Němcová finanční nouzí. Její obětavá povaha jí ale neumožnila jednat jinak. Když někdo z jejích přátel potřeboval pomoci, neváhala mu dát svůj poslední krejcar. Její pomoc ale nespočívala jen ve finanční výpomoci, ale také v jejích dílech, třeba právě v Babičce, kde popisovala těžký život na vesnici. Mnozí lidé, zvláště ti, co žili v městech, o tom totiž neměli ani ponětí.
Pátrání po původu Boženy Němcové
O Boženě Němcové koleje spousta dohadů. Její postava je zahalena nejedním tajemstvím. Mezi ně patří i to, zda nebyla náhodou šlechtického původu. To se snažil zjistit i režisér dokumentu Tajemství života Boženy Němcové Ivan Bareš, který byl na České televizi vysílán před několika lety. Zjistit se to mělo pomocí genetických testů z vlasů Němcové a kněžny Zaháňské. Druhé měly sloužit jako protivzorek.
Nejprve se zjistilo, že svazek vlasů kněžny má Britská národní knihovna. Ta ale poslala zamítavé stanovisko. Kdyby jim poskytli pouhé tři vlasy, narušil by se tím celý sbírkový předmět. V rámci pátrání se ale dostali také do polské Záhaně, kde měli Záhanští sídlo. A tam se setkali, na rozdíl od Britů, s vřelým přijetím. Kromě toho, že je Němcová u našich sousedů velmi populární, i je samotné zajímal její původ. Místní farář tak neváhal odsvětit kostel, aby v něm mohl štáb začít pátrat. A jaký byl výsledek? S konečnou platností se potvrdilo, že Božena Němcová nebyla šlechtického původu.
Zdroje informací:
Deník.cz: Život Boženy Němcové byl plný vášně i bolesti. Nejednou musela vyhledat policii
Hradec.rozhlas.cz: Božena Němcová byla krásná. Ale její největší krása spočívala v tom, že i v nouzi pomáhala druhým
Radiožurnál.rozhlas.cz: Měla Božena Němcová šlechtický původ? „Kvůli pátrání pro nás Poláci odsvětili kostel,“ vypráví režisér dokumentu