Facebook
Instagram
Adam chtěl dodržet rodinnou tradici a studoval, aby mohl přednášet na univerzitě. Když se zamiloval do své studentky, rozhodl se ze školy odejít. Jeho rodiče to nesli nelibě, dokonce se ho zřekli.
Můj dědeček i otec učili na vysoké škole, moje matka přednáší studentům dodnes. Bylo vlastně předurčeno, že zamířím do akademického prostředí. Táta vždy zdůrazňoval důležitost a odpovědnost vzdělávání budoucích generací. Po obhajobě diplomové práce jsem pokračoval v doktorském studiu, což mi otevřelo dveře k akademické kariéře.
Ta ovšem netrvala dlouho. Rozhodl jsem se jí zříct kvůli lásce. Moje rodina to ani nezkoušela pochopit. Otec prohlásil, že nejsem hoden nosit jeho jméno a že mě už nikdy nechce vidět...
Věděl jsem, že rodiče budou zuřit
„Dovol, abych to zopakoval, synu, protože jsem to asi špatně pochopil,“ řekl můj otec podrážděně. „Dobrovolně jsi požádal o ukončení pracovního poměru, protože už nechceš učit na univerzitě, že?“
„Ne, tati. Překrucuješ moje slova. Nejde o to, že nechci učit. Prostě už nemůžu pracovat na univerzitě. Mám vážný důvod.“
„Osvětli mi ho, prosím. Co je důležitější než akademická práce?“
„To není téma, které bych chtěl řešit po telefonu. Přijedu k vám dnes večer. Bude lepší, když vám to vysvětlím osobně.“
Bez slova zavěsil. Očekával jsem to. Můj otec je přísný a zásadový muž. Právě proto jsem mu chtěl předem zavolat – aby měl čas vychladnout.
O čtyři hodiny později jsem přijel k rodičům. Obešel jsem auto a otevřel dveře své snoubence Aleně (24). Chtěl jsem to vyřídit sám, ale ona trvala na tom, že pojede se mnou. „Možná to lépe pochopí, když si vyslechnou i mě,“ naléhala.
Zazvonil jsem. Matka otevřela dveře, tvář měla kamennou jako jedna ze soch v naší zahradě. Očima přejela Alenu od hlavy až k patě, pak se na mě podívala s tím svým káravým výrazem, který říkal: „Stále jsi nerozumný jako dítě...“
Ani se nezeptala, kdo je moje společnice. Prostě nás pozvala do obývacího pokoje. Řekla, že se k nám otec připojí za pár minut, a sama zmizela v kuchyni. Vrátila se za chvíli s konvicí a šálky na podnose. Za ní vešel otec.
Bylo to horší, než jsem si myslel
Táta se podíval na Alenu a začal svou tirádu, jako by káral neposlušné studenty.
„Předpokládám, že důvodem tvého absurdního rozhodnutí je tato mladá dáma,“ začal.
„Mami, tati, dovolte mi představit vám Alenu.“ vzal jsem si slovo.
„Hodně jsem o vás slyšela. Jsem poctěna, že vás mohu osobně poznat,“ vstala, ale otec ji zastavil gestem ruky.
„Přeskočme úvod a přejděme rovnou k věci,“ pronesl chladně.
„Dobře, když to tak chceš. Rezignoval jsem, protože…“
„Zapletl ses se svou studentkou,“ dokončil za mě. „Považuješ mě za hlupáka, synu?“
„Samozřejmě, že ne, tati.“
„Pak neříkej to, co je pro mě a tvou matku očividné, a řekni nám něco, co nevíme. Ulehčím ti to. Svedl jsi studentku a myslel sis, že smyješ hanbu tím, že rezignuješ. Jak jsi mohl jednat tak nezodpovědně?“
„Pane Zdeňku, paní Lucie,“ ozvala se do nastalého ticha Alena, „milujeme se...“
Otec urazil mou snoubenku
„Milujete se?“ zeptala se matka, jako by poprvé v životě slyšela o lásce. „Mladá dámo, vzděláváme mladé lidi už roky a viděli jsme spoustu věcí. Váš případ není tak výjimečný, jak si myslíte. Mnoho učitelů si myslelo, že se zamilovali do jedné ze svých studentek, ale žádný z nich neudělal nic tak hloupého. Až emoce opadnou,“ obrátila se ke mně, „uvědomíš si, že jsi udělal největší chybu svého života. Ale ne všechno se dá napravit, synu.“
„Nebudu se namáhat s diplomacií, jako tvá matka,“ řekl otec. „Pokud jsi ztratil hlavu kvůli nějaké holce, možná je lepší, že jsi rezignoval. Co by takový člověk mohl předávat mladé generaci?“
„Není to žádná holka, tati!“ zvýšil jsem hlas. „Alena je moje snoubenka.“
Poprvé v životě jsem zvýšil hlas na svého otce. Nejsem si jistý, zda ho více šokoval můj tón nebo ta zpráva.
„Snoubenka?“ divil se.
Matka byla tak šokovaná, že upustila šálek s čajem a dubová podlaha pod jejíma nohama se pokryla střepy porcelánu a zeleným čajem.
„Nemůžu věřit svým uším!“ vykřikl táta.
„Tati, nechtěl jsem to. Zpočátku jsme se setkávali jako přátelé, ale nakonec jsme si uvědomili, že to nemůže fungovat. Zamilovali jsme se do sebe. Když jsem pochopil, že bez Aleny nemůžu žít, požádal jsem ji o ruku. Vím, jaké máš názory na tuto záležitost. Právě proto jsem rezignoval – abych tě neuváděl do rozpaků. Nemusel jsem to dělat, ale udělal jsem to pro tebe.“
„Synu,“ zavrtěl hlavou. „Ty nic nechápeš. Bez ohledu na to, co bys v takové situaci udělal, stejně nemůžeš tu skvrnu smýt. Pošpinil jsi naše jméno! Stydím se, že ho nosíš!“
Moji rodiče jsou tvrdohlaví, ignorovali i naši svatbu
„Pane!“ obořila se na něj Alena. „Váš syn obětoval svou kariéru, aby vyhověl vašim konzervativním názorům, a vy se opovažujete říct, že vás pošpinil? Spousta učitelů se žení se svými studentkami. Opravdu to není nic mimořádného, a přesto se chováte, jako by se svět hroutil a byla to naše vina.“
„Pochopte, mladá dámo. Je rozdíl mezi tím, co někteří přednášející dělají a co by měli dělat. A ještě něco. Neříkejte Adamovi můj syn, protože už žádného syna nemám.“
„Oba dva opusťte náš dům,“ řekla matka a ukázala na dveře.
Nikdy jsem jim nedokázal vyhovět. Na jedničky na vysvědčení reagovali slovy: „Mohl ses snažit víc.“ Když jsem začal studovat anglickou filologii, otec přikývl s předstíraným pochopením a řekl, že je to správná volba pro někoho s mými ambicemi. Tak to bylo celý můj život. A teď, když jsem opustil kariéru kvůli lásce, se mě zřekli.
Nevadí mi, že už nepracuji na univerzitě. Nikdy jsem nechtěl být vysokoškolským pedagogem. Moji rodiče to chtěli. Když jsem jejich očekávání nesplnil, přerušili se mnou kontakt. Ani na naši svatbu nepřišli. Občas se jim snažím zavolat, ale nezvedají to. No, je to jejich volba, ne moje...
Další příběhy ze života →
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.
Leona Machálková touží po nové lásce: O deset let mladšího bych zvládla, chci ještě něco zažít
Leona Machálková touží po nové lásce: O deset let mladšího bych zvládla, chci ještě něco zažít
Související články
