Alena (29): Svatební dar v podobě bytu se změnil v peklo. Bydlíme totiž vedle tchyně

S Petrem jsme měli svatbu minulý rok v zimě. Celý život jsem snila o tom, jaký to bude nádherný den. Čekala jsem zasněženou krajinu, ale dočkala jsem se jen deště a rozmočených cest. Náladu mi to ale naštěstí nezkazilo.

David (35): Tchyně neustále ryje do naší rodiny. Nelíbí se jí způsob, jakým žijeme

Měl to být splněný sen

Skutečná zkouška ale přišla se svatebním darem od Petrových rodičů. Když nám den po obřadu řekli, že pro nás mají byt, byli jsme s Petrem v sedmém nebi. Představa vlastního domova, bez placení drahých nájmů nebo dělení se o prostor s cizími lidmi, byla úžasná.

Opravdu nás tím potěšili. A když jsme se následující den jeli na byt podívat, byla jsem plná očekávání. Můj úsměv ale rychle pohasl, jakmile jsem zjistila, že nám pořídili byt s dispozicí 2+kk přímo na jejich patře. V tu chvíli mi bylo jasné, že to přinese problémy. Nemohla jsem ale nic namítnout, protože všichni ostatní se tvářili nesmírně šťastně.

Natálie (33): Tchyně mi dala ponižující dárek. Podle manžela šlo o vtip, ale mě to urazilo

Soužití se ukázalo jako noční můra

„Soused se stěhoval a nám to přišlo jako skvělá příležitost pořídit vám startovací bydlení,“ vysvětlil mi tchán. Moje počáteční radost se ale měnila v obavy. Věděla jsem, že taková blízkost povede ke konfliktům. Kdo by chtěl bydlet dveře vedle tchyně? Petr byl ale jiného názoru a neustále opakoval, jak vděční bychom měli být za jejich velkorysé gesto.

Během pár týdnů jsme se přestěhovali. Moje předtuchy se bohužel potvrdily. Petrova matka absolutně nerespektuje naše soukromí a nezná hranice toho, co je vhodné a co už ne. Přesvědčuje mě o tom téměř denně.

Eva (39): Tchyně po 40 letech manželství opustila dominantního tchána. Chce konečně žít podle sebe

Neohlášené návštěvy jsou na denním pořádku

Zhruba před čtrnácti dny ale překročila všechny meze. Vrátila jsem se z vyčerpávající noční směny a jediné, po čem jsem toužila, byla postel a ticho. Samozřejmě marně. Sotva jsem za sebou zavřela dveře, ozval se zvonek. A za ním stála, jak jinak, tchyně.

Zářila dobrou náladou a bez pozvání se mi nahrnula do kuchyně. „Donesla jsem čerstvé koláčky, dáme si spolu kávu, viď?“ pronesla vesele. Chtělo se mi křičet, ať mě nechá být, že potřebuji spát, ale ovládla jsem se. Věděla jsem, že by se urazila a já bych byla ta špatná. Tenhle byt byl opravdu danajský dar.

Julie (29): Víkend u tchyně mě utvrdil v tom, že si příště budu vozit svoje jídlo

Další příběhy ze života

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie či videa jsou jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na [email protected].