Aleš (32): Zdříml jsem si v autě na opuštěné lesní cestě. Po probuzení jsem zažil chvilky plné hrůzy

Myslel jsem, že toto léto vůbec nebudu mít dovolenou. Jenže pak jsme v práci dokončili důležitý projekt dřív a šéf nám dal volno. Na nic jsem nečekal a vyrazil do Chorvatska. Mám tam spoustu kamarádů, takže je kde hlavu složit a s kým pařit.

Mohlo by Vás zajímat:

Oldřiška (29): Hledání hub se změnilo v boj o život. Narazily jsme na strážce lesního tajemství

Málem jsem usnul za volantem

Řeknu vám, že tak divoké čtyři dny jsem asi ještě nezažil. Přes den jsem se chodil koupat a večer se šlo do barů. Moc jsem toho nenaspal. Poslední den jsem sice přestal pít, protože mě večer čekal návrat domů, ale stejně jsem ještě v osm tančil na nějaký nový španělský hit.

Když jsem sedl do auta, cítil jsem se plný života. A tak jsem vyrazil do Čech. Cesta mi ubíhala fajn a já míjel spoustu aut, které mířily do Chorvatska. Trochu jsem těm lidem záviděl, protože mají dovolenou před sebou. Já se vracel s tím, že hned ráno musím do práce.

Kolem třetí jsem překročil naše hranice a byl konečně v Čechách. Zbývala mi poslední hodina jízdy. Jenže něco bylo blbě, pomalu se mi zavíraly oči. Když jsem zaslechl podivný zvuk, zjistil jsem, že jedu po krajnici. Rychle jsem dupnul na brzdu. "To není dobré, kamaráde," řekl jsem si sám pro sebe. Vyšel jsem z auta a trochu si zacvičil, abych se probral.

Mohlo by Vás zajímat:

Anna (65): Na večerní procházce jsem zažila šok. U lesa se toulal duch psa, který marně hledá svého pána

Probudily mě děsivé hlasy

A pak jsem zjistil, že kousek odsud je lesní cesta. Nevypadala moc používaně a zábrana na jejím začátku byla rozpadnutá. Mohl bych se chvíli prospat a ráno jít dál. Nastavil jsem na telefonu budík na sedmou, sklopil sedadlo a v té vteřině usnul.

Byla ještě tma, když jsem zaslechl hlasy. Protřel jsem si oči a poslouchal, co se bude dít. Ty hlasy kroužili kolem mého auta, ale nebylo jim rozumět. Znělo to jako nějaké bublání. Štípnul jsem se do ruky, jestli nespím. Nespal jsem! Nevěděl jsem, co dělat. Policie by se ohlásila hned. Pokud se někdo potuluje po opuštěné cestě takhle v noci, možná z toho bude malér. Nerad bych skončil bez auta nebo s rozmláceným ciferníkem. Sáhl jsem po telefonu a zkusil naťukat policii.

Jenže jakmile se do tmy rozsvítil displej telefonu, ty hlasy na ztichly. Rychle jsem vypnul mobil. Chvíli bylo ticho, neodvažoval jsem se ani dýchat. Pak se někdo opřel do auta. Jako kdyby ho zkusil převrátit na bok. Trvalo to jen vteřinku, pak se zase nic nehýbalo a bylo ticho...

Mohlo by Vás zajímat:

Kamila (40): Z lesa se vynořila tajemná postava, která mířila k mému autu. Dnes už tuším, kdo to byl

Ten děsivý zážitek jsem neměl jen já

Ležel jsem bez hnutí a snažil se dýchat co nejvíc potichu. Nevím, jak dlouho to trvalo, ale pak jsem si uvědomil, že začalo svítat. Opatrně jsem vykouknul ven, nikde nikdo nebyl. Zato já byl pořádně rozlámaný. Ale čilý, protože ty události mě totálně probraly.

Ani jsem nevycházel ven, jen jsem nastartoval a rychle vyrazil pryč. Zastavil jsem až na nejbližší pumpě, naštěstí byla vzdálená jenom pár minut jízdy. Vymotal jsem se z auta a pořádně se protáhl. Pak jsem si skočil dovnitř pro kafe. "Vy vypadáte, že toho máte dost," řekl mi kluk za pokladnou. "Ani nevíte, co jsem prožil," odpověděl jsem mu a míchal si kafe.

Pak jsem mu vyložil, co jsem zažil na té lesní cestě. Zamyšleně na mě koukal a pak řekl, že nejsem první, kdo mu vypráví takovou pohádku. "Hele, lidi toho napovídají. Prý se kousek odsud vyklopila do potoka vlečka s brigádníky a pár se jich utopilo. A ti pak bloumají po okolí. Ale podle mě vás chtěli vyplašit ožralové, co šli z hospody," dodal a šel se věnovat svým povinnostem. Nejraději bych mu věřil, ale ty hlasy, na které nikdy nezapomenu, nezněly moc lidsky. Vlastně mi připomínaly někoho, kdo se topí...

Další příběhy ze života →

Mohlo by Vás zajímat:

Marika (20): Před sedmi lety jsem spatřila tajemnou bytost u lesa. Dodnes nevím, co si o tom mám myslet

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.