Facebook
Instagram
Když Aneta dostala pozvánku na párty firmy, kterou před lety pomáhala vybudovat, neváhala dlouho. Byla to příležitost setkat se s mužem, který ji kdysi okouzlil, ale také opustil. Neviděli se víc jak deset let. Jak asi dnes vypadá?
Překvapilo mě, když jsem na telefonu uviděla číslo Kamily (40). Neviděla jsem ji asi deset let. Kdysi bývala mou kamarádkou, ale dnes mi připadala jako cizí člověk. Chvíli jsem váhala a pak jsem hovor přijala.
"Haló?" řekla jsem nejistě, protože jsem neměla tušení, co by ode mě mohla chtít.
"Ahoj, Aneto, jsem ráda, že jsi to zvedla," řekla vesele.
"No, taky tě ráda slyším..."
"Jak se ti daří? Doufám, že se v sobotu uvidíme," dodala.
Dostala jsem pozvánku na párty
Neodpověděla jsem, protože jsem nevěděla, o čem mluví. Nepamatovala jsem si, že bychom se na něčem domlouvaly na sobotu. Moje paměť nebyla zas tak špatná.
"Zúčastníš se naší oslavy?" zeptala se.
"Jaké oslavy?" byla jsem úplně zmatená.
"Ty jsi nedostala pozvánku? Oslavujeme patnácté výročí firmy. Bude večírek, na který zvou zaměstnance a lidi, kteří se podíleli budování jejího úspěchu..."
Matně jsem si vzpomněla na jeden dopis. Přešla jsem ke stolu, kde jsem měla poštu. Mezi hromadou papírů a obálek jsem našla tu, o které mluvila. Uvnitř byla pozvánka.
"Něco jsem našla," oznámila jsem Kamile.
"To je skvělé! Takže přijdeš, že?"
"Nejsem si jistá."
"Prosím, přijď," naléhala.
"Ale já už ve firmě nepracuji dlouho," upozornila jsem ji.
"Ani já tam už nepracuji, ale ten večírek je skvělá příležitost, jak se společně pobavit. Můžeme si popovídat, zatančit, setkat se se starými přáteli..."
Věděla jsem, koho má na mysli - Romana (43). S ním nejsem v kontaktu ještě déle než s Kamilou. Ale nikdy jsem na něj nezapomněla, protože jsem ho nosila v srdci celé roky.
"Slyšela jsem, že se před třemi lety rozvedl," oznámila Kamila, jako by mi četla myšlenky. "Přijdeš? Můžu s tebou počítat?"
Dal přednost rodině
Připravovala jsem se na tu akci lépe než na svatbu. Vybrala jsem si šaty, které stály skoro půlku mého platu, a které bych si nikdy nekoupila. Ale teď byla zvláštní příležitost.
V ten den jsem strávila celé odpoledne v kadeřnickém salonu, kde jsem si nechala udělat melír a slušivý účes. Navštívila jsem také kosmetičku a nehtové studio. Rozhodla jsem se udělat všechno pro to, aby můj bývalý viděl, co ztratil. A samozřejmě litoval svého špatného rozhodnutí.
Z rozchodu však nemůžu vinit jenom Romana. Svou roli v tom hrála i jeho žena, která se o našem románku dozvěděla a okamžitě požadovala konec.
"Opravdu tě miluju, Aneto," přiznal se mi tehdy. "Ale nemůžu zničit svou rodinu. Bylo by to jiné, kdyby mé holčičky byly starší. Ale Olze jsou teprve čtyři a Bára právě nastupuje na základku. Nemůžu jim to udělat..."
Dokonce jsem ho chápala a schvalovala jeho rozhodnutí. Cítila jsem, že mi puká srdce, ale stále jsem ho obdivovala za to, že je tak zodpovědný a starostlivý.
Ještě nějaký čas po rozchodu jsme pracovali ve stejné firmě, ale pro mě bylo těžké snášet tu situaci. Nakonec jsem se rozhodla, že změna práce je jediné východisko. Nebylo to snadné rozhodnutí, protože jsem ve firmě strávila několik skvělých let a měla jsem velký podíl na jejím rozvoji. Začínala jsem, když firma začínala, a když jsem odcházela, mířila na vrchol. Před námi byly další úspěchy. Sám majitel nemohl uvěřit, když četl mou výpověď.
Rychle jsem si našla jinou práci a vedlo se mi dobře. V mém životě se objevovali různí muži, navazovala jsem vztahy a měla románky, ale nikdy to nebylo takové jako s Romanem. Stále jsem na něj myslela a uvědomila si, že ho miluji. Je těžké zaplnit prázdné místo po někom jako je on...
Totálně se změnil
Myšlenka na setkání s Romanem mě vzrušovala. Byla jsem zvědavá, jaké to bude, jak zareaguje, když mě uvidí. Bude si také pamatovat, jak mi šeptal, že jsem láska jeho života?
Vstoupila jsem do sálu, když už byla oslava v plném proudu. Hosté se bavili na parketu. Schválně jsem se opozdila, protože jsem neměla náladu poslouchat firemní proslovy a poděkování hostům. Jakmile jsem vstoupila a rozhlédla se, energicky ke mně přistoupila Kamila.
"Jsem ráda, že ses rozhodla přijít," řekla a objala mě, jako bychom byly stále blízké přítelkyně. "Vypadáš úžasně."
Začaly jsme si povídat, ale nepamatuji si, co přesně jsem říkala. Myšlenkami jsem byla úplně jinde. Stále jsem prohledávala sál očima a hledala Romana. Možná tam nebyl... O chvíli později někdo zavolal Kamilu, ona se omluvila a odešla. A tak jsem zamířila k baru. Procházela jsem davem, když jsem ho náhle uviděla. Ale byl to opravdu on? Ne, to nemohl být Roman!
Je možné, aby se za těch třináct let tak změnil? Měl oteklý obličej, hodně přibral a vlasy mu prořídly. Všechen jeho šarm byl pryč. Vzpomněla jsem si, jak vypadal při našem prvním setkání. Tehdy jsem procházela jídelnou. Roman byl ve firmě nový a téměř nikoho neznal. Seděl sám u stolu. Líbil se mi. Zeptala jsem se, jestli si k němu můžu přisednout. Podíval se na mě svýma modrýma očima a já bych se v nich mohla utopit.
Nemohla jsem tomu uvěřit
Teď jsem viděla tlustého a zanedbaného muže ve starém obleku. Nemohla jsem uvěřit, že to byl ten samý Roman. Uvažovala jsem, jestli se neotočit a prostě neodejít. Už jsem to chtěla udělat, když se na mě podíval... a já to znovu pocítila... Jeho oči stále měly tu neuvěřitelnou hloubku.
"Rád tě vidím," usmál se. "Vypadáš úžasně. Za ta léta ses vůbec nezměnila. Jak se máš?"
Prohlížel si mě od hlavy k patě, nemohl odtrhnout oči od mé postavy.
"Jsem s pokojená," řekla jsem. "Pracuji ve velké firmě a dobře vydělávám. A co ty?"
"Řekl bych, že jsem taky spokojený. Až na to, že jsem se rozvedl..."
Když to řekl, srdce mi začalo bušit rychleji.
"Já jsem také sama," řekla jsem rychle, jako bych to chtěla zdůraznit.
Usmál se na mě. Cítila jsem, že mám sucho v krku.
"Nemohl bys mi přinést drink?" zeptala jsem se s mírným úsměvem.
"Jasně," otočil se, ale najednou jako by něco ho zastavilo. Znovu se na mě podíval, usmál se a dodal: "A co ti mám přinést, Maruško?"
Maruško? Co to mělo znamenat? Zůstala jsem stát jako přimražená. Trvalo to jen chvíli. Pak jsem s grácií vstala a odešla. Nevěděla jsem, jestli na mě volá nebo jde za mnou. Slyšela jsem jen posměšný smích osudu, který mi zněl v hlavě. Najednou jsem si vzpomněla, proč jsme se rozešli. Vždyť mě opustil kvůli jiné. Láska skončila. Nebude žádné druhé dějství. Bylo to jako probuzení – konečně jsem se osvobodila od touhy po muži, kterého jsem kdysi tak milovala...
Další příběhy ze života →
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.
