Facebook
Instagram
Gábina měla zdánlivě všechno - pohledného, pečujícího a bohatého manžela. Jenže to byla jeho maska. Ve skutečnosti byl manipulátor a tyran. Ale to věděla jenom ona.
Už ani nevím, kolikrát mi kamarádky řekly, že mám štěstí. Měla jsem přece bohatého manžela, pohodlný život a nemusela pracovat. Ale za tento luxus jsem platila vysokou cenu...
Žila jsem s tyranem
Moji blízcí viděli jen to, co chtěli vidět. Mysleli si, že nemám právo si stěžovat, protože můj život byl jako sen. Neměli ani tušení, jak moc se realita lišila od jejich přehnaných představ. Žila jsem ve zlaté kleci s tyranem. Nikdo nevěděl, jaké peklo prožívám. A já o tom ani nikdy nikomu neřekla.
Kdo by také uvěřil, že můj Martin (32), aktivní sportovec, podnikavý, starostlivý a pohledný manžel, by na mě vztáhl ruku? Nikdo, protože před lidmi se měnil. Byl šarmantní, laskavý a hezky se usmíval.
Dnes vím, že takový byl vždy, jen já jsem byla slepá. Zpočátku jsem to brala jako projev péče. Pamatuji si den, kdy se mě zeptal, jestli bych nechtěla odejít z práce a starat se o dům. Souhlasila jsem bez váhání. Vydělával dobře a já vždy snila o tom, že budu hospodyňkou.
Nejprve mě ujišťoval, že jeho peníze jsou i moje peníze a můžu je používat podle libosti. Očividně jsme to každý chápali jinak, protože Martin kontroloval všechny mé výdaje. Bez jeho vědomí jsem si nesměla koupit ani kosmetiku...
Měla jsem modřiny
Pak mi začaly padat klapky z očí. Došlo k tomu během naší dovolené ve Španělsku. Místo romantiky to byla noční můra.
„Gabi, co to je?“ ukázal mi účet z restaurace. „Utratila jsi 50 eur? Copak ses zbláznila?“ křičel na mě.
„Ale byli jsme tam spolu. Objednali jsme si drahá jídla a nechali číšníkovi spropitné. Nepamatuješ si?“
„Jaké spropitné? Nic takového si nepamatuji. Přestaň lhát! Utrácíš moje peníze, jako bys je vydělala sama!“
„No tak, Martine. Viděl jsi, kolik to všechno stálo. Nejsi slepý...“ rychle jsem ta slova olitovala.
Martin vybuchl. Křičel, popadl mě za ramena a jeho prsty se mi bolestivě zarývaly do těla. Když jsem zasténala bolestí, odstrčil mě a odešel z pokoje.
Tak vypadal můj život. Jeden den mi Martin slíbil modré z nebe, druhý den mi přidal nové modřiny. Věděla jsem, že nešlo o peníze, protože jich měl dost. Byl prostě zlý člověk. Vždy byl takový.
Od té doby se jeho agrese stávala častější. Byl stále zlomyslnější, vydíral mě a trestal mě třeba několika dny mlčení. Jindy mi nadával, že jsem líná, neschopná, že jsem jenom příživnice. Bil mě, pak mi přinesl růži a myslel si, že je vše vyřešeno.
Samozřejmě jsem se ho často ptala, proč se ke mně tak chová. Přísahal, že mě miluje, omlouval se, říkal, že je to všechno kvůli stresu. A pak se to celé opakovalo.
Neznám nikoho tak falešného jako Martin. Bylo neuvěřitelné, jak dobrý dojem dělal na přátele a rodinu. Byl duší společnosti. Proto jsem mlčela. Byla jsem paralyzovaná strachem, že mi nikdo neuvěří, a co hůř, že mu to řeknou. Bála jsem se, že bych to nepřežila...
Žila jsem jako ve vězení
Omotal si mě kolem prstu a uvěznil doma. Věděl, že život bez něj nezvládnu. Zašlo to tak daleko, že mi zakázal jít do práce. Tvrdil, že žena má být doma a mít děti. Někdy vytahoval tak bizarní argumenty, že jsem nevěděla, co na to říct. Jednou dokonce řekl, že jsem ho svedla jen kvůli jeho penězům.
Naše manželství bylo založené na strachu, lžích, vydírání a agresi. Vím, že mnoho z vás si bude myslet, že jsem hloupá. Že jsem se mohla sbalit a utéct. Není to tak jednoduché. Dnes vím, že jsem na něm byla závislá. Byla jsem ztracená a zastrašená...
Martin věděl, co na mě platí. Kdykoli jsem našla odvahu se mu postavit, umlčel mě. Na chvíli ukázal svou dobrou stránku, přesvědčoval mě, že všechno dělá pro mé dobro. Nesmysl. Byla to hra, kterou jsem nevědomky hrála.
Snášela jsem ty rány osudu, ale když mi kamarádka Zuzana (31) řekla, že můj život je jako pohádka, něco se ve mně zlomilo. Cítila jsem, že je konec, že se musím osvobodit...
Musela jsem utéct
Když Martin odjel na nějakou služební cestu, postaral se o to, abych na něj myslela každý den. Bolestivá modřina na žebrech mi nedovolila zapomenout. Věděla jsem, že to je nevyvratitelný důkaz, který může být mou vstupenkou na svobodu. Odjel, počkala jsem pár hodin a začala se balit.
Vzala jsem jen to nejnutnější a jela k Zuzaně, která ještě pár dní předtím chválila mého manžela. Když mě viděla ubrečenou, neřekla ani slovo. Vyklopila jsem jí všechno jako na zpovědi, ukázala jizvy a modřiny. Plakaly jsme obě. Tentokrát ani nepípla o tom, že mi závidí život s Martinem.
„Můžeš u mě zůstat, jak dlouho budeš potřebovat. Nedovolím, abys dál trpěla,“ řekla rozhodně. Stala se mou oporou v tom těžkém období. Mám pocit, že jsem to všechno přežila díky ní.
Právník, na kterého mi Zuzana půjčila peníze, mi velmi pomohl. Navrhl mi, abych shromáždila důkazy o tom, že můj manžel je tyran a opakovaně mě zastrašoval. Martin často bušil na Zuzaniny dveře, vyhrožoval, že nám způsobí problémy. Sám se dostal do pasti, protože jsem nahrávala jeho chování na telefon.
Také jsem pečlivě shromáždila a chronologicky seřadila všechny textové zprávy, které mi posílal, a představila je během soudního jednání. Rozvod díky tomu proběhl rychle a vyšla jsem z toho všeho jako vítězka. Musel mi dát nějaké peníze, ale důležité je, že jsem se dostala na svobodu. Věřím, že ještě najdu někoho, kdo mě bude skutečně milovat...
Pokud se stanete obětí domácího násilí, pomoc najdete třeba v centru ROSA a na jejich bezplatné nonstop lince 800 60 50 80.
Další příběhy ze života →
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.
