Alžběta (31): Manžel mě mlátil i před malou dcerou. Nedokázala jsem od něj odejít

Žila jsem ve vztahu, který byl jednou krásný, jindy absolutní katastrofa. Vlastně se to asi změnilo ve chvíli, kdy jsme si s Daliborem (30) před oltářem řekli naše vysněné ano. Nikdy předtím na mě nevztáhl ruku, chvíli po svatbě to ale začalo.

Mohlo by Vás zajímat:

Libor (32): Manželka se porvala s mou milenkou. Jako idiot jsem ji totiž tajně tahal k nám domů

Manžel na mě v noci řval

Poprvé mě uhodil, když jsme se pohádali a já práskla dveřmi. Nebála jsem se nechat dceru s ním, o tu se vždycky uměl postarat. Navíc bylo pozdě v noci a už spala. Tehdy se už stejně v noci nebudila. Šla jsem do vinárny s kamarádkou Karolínou, abych se uklidnila. Když jsem přišla domů, čekalo mě peklo.

Začali jsme se hádat. Byla jsem rozhodnutá, že už si od něj zkrátka nic líbit nenechám. Tak jsem ho ignorovala a odešla do koupelny. Když jsem se vrátila do ložnice, začal křičet, jestli si dělám legraci. To už se samozřejmě malá budila. Postýlku totiž měla v naší ložnici.

„Mluv tiše," prosila jsem Dalibora. Jeho to ale nezajímalo a začal do mě strkat. Křičel, že jsem obyčejná cuchta, co se tahá s kde kým. A že jsem si určitě celou noc užívala. „Byla jsem s Karolínou," obhajovala jsem se. „Táhne to z tebe, to si říkáš matka? Seš k ničemu!" strkal do mě dál.

Mohlo by Vás zajímat:

Alice (45): Manžel hrozně žárlil a bil mě, žila jsem s ním jen kvůli dceři. Ta mi teď dává vinu za jeho sebevraždu

Naše malá dcera plakala strachy

Jenže to jsem narazila na hranu přebalovacího pultu a skácela jsem se dolů. Když jsem na něj z té země koukala, přepadl mě obrovský vztek. Zvedla jsem se. „Ještě jednou tohle uděláš, tak malou sbalím a půjdeme pryč," řekla jsem chladně a vrazila mu facku.

Jaké bylo moje překvapení, když mě chytl za vlasy a začal do mě mlátit. Dcera v tu chvíli začala plakat takovým způsobem, že jsem to ještě nikdy nezažila. Cítila jsem z ní obrovský strach. Vysmýkla jsem se Daliborovi a běžela za ní.

Druhý den jsme se o tom nebavili. Jenže se to opakovalo. Vždy byl důvod. Ať už u toho byla malá, nebo jsme byli sami, končila jsem s modřinami. Neustále jsem poslouchala, že jsem k ničemu a jako máma za nic nestojím. Pro ženu, která o sobě neustále pochybuje, to bylo peklo. Neuměla jsem jeho ponižování čelit, stále jsem zůstávala. Pokud se teď ptáte proč, rovnou vám řeknu, že to zkrátka nevím.

Mohlo by Vás zajímat:

Mája (24): Partner mi v těhotenství při hádce vrazil facku. Nevím, jak se k tomu postavit

Zachránila mě tragédie

Začala jsem nosit dlouhé rukávy a roláky. Jen aby nebyly vidět modřiny. Dalibor svou agresi stupňoval, občas mi dal pěstí, jindy facku nebo do mě kopal. Přesto jsem s ním v určité dny vycházela a uměla si užít i krásné chvíle. Dokonce jsme mívali pravidelný sex. Nechápu, co se ve mně dělo a proč jsem zůstávala.

V době, kdy už byly naší malé tři roky, jsem poprvé uvažovala, že odejdu. Do té doby nikdy, ačkoliv jsem velmi trpěla. Pár dní na to se Dalibor vyboural při cestě na fotbal. Byl na místě mrtvý. Pamatuju si, že jsem ho oplakala, ale zároveň se mi ulevilo. Ačkoliv jsem už byla několikrát rozhodnutá, asi bych ani tak nezvládla odejít. Asi nejsem dost silná. Doufám, že jednou potkám muže, který nás bude mít rád obě.

Další příběhy ze života →

Mohlo by Vás zajímat:

Radka (30): Mám doma potížistu a rváče. Je to nesnesitelné, nemůžu s ním nikam jít

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.