Benedikt (45): Dceřin přítel je líný vykuk. Nutí ji starat se o farmu, zatímco on si brnká na kytaru

Rodinné příběhy: Dceřin přítel je líný vykuk. Nutí ji starat se o farmu, zatímco on si brnká na kytaru
Zdroj: Freepik

Benedikt vychovává svou dceru sám. Její nový přítel se mu nelíbil, ale nechal věcem volný průběh. Chtěl, aby dcera sama přišla na to, že s tím klukem nebude spokojená. Týden na farmě jí ukázal, co je vlastně zač.

Jana Jánská
Jana Jánská 12. 07. 2024 15:00

Pro osamělého otce jediné dcery je těžké přijmout, že se v jejím životě objevil jiný muž. Kdyby to byl alespoň nějaký rozumný chlap, a ne takový hlupák...

Dcera si našla přítele

Mám jen malý vliv na životní volby mé dcery Andrey (18), a co se týče záležitostí srdce, vůbec žádný. Udělá, co bude chtít, i kdybych se třikrát denně hodil o zem na znamení protestu. Takže od té doby, co začala chodit s tím Martinem (19), jsem mlčel jako hrob. Přestože mě to uvnitř sžíralo...

Připomínal mi mýdlo - voňavý, tvarovaný a hladký, ale jakmile ho použijete, nic po něm nezůstane. Abych ho však nesoudil předčasně, navrhl jsem dceři, aby ho pozvala na večeři. Popovídáme si, lépe se poznáme.

Snažil jsem se s ním mluvit, ale nic ho nezajímalo – ani auta, ani politika, dokonce ani fotbal. Jen se hloupě usmíval na Andreu a držel ji pod stolem za ruku. Večer jsem se dcery zeptal, jaké má její milý zájmy. S hrdostí řekla, že hraje na kytaru a už dávno by založil kapelu, kdyby našel muzikanty, kteří by sdíleli jeho vizi. Další nepochopený génius...

Mávl jsem rukou a spoléhal na zdravý rozum své dcery. Užije si a pak si najde někoho lepšího.

Jejich vztah bohužel pokračoval

Škola skončila, začaly prázdniny a jednoho dne jsem po návratu z práce našel doma na stole svíčkovou. Hned jsem věděl, že je něco v nepořádku. Která dívka by trávila půl dne v kuchyni místo na koupališti, kdyby k tomu neměla důvod?

A když se na stole objevil můj oblíbený jablečný závin, už jsem toho měl dost.

"No tak, o co jde?" zeptal jsem se přímo.

"To jen tak..." špitla nesměle.

"Nezkoušej to na mě. Ven s tím..."

Pak mi připomněla, že je dospělá... Ztuhl jsem. Určitě ten krasavec zve mou dceru pod stan!

"Martin má tetu na venkově," začala Andrea. "A ta teta letí na týden do Londýna navštívit svého manžela, který tam pracuje. Požádala Martina, aby se postaral o farmu, nakrmil slepice, králíky, podojil krávy... Skutečný venkovský život," zvolala nadšeně, i když já vím, jak hysterická dovede být i při pohledu na na pavouka.

"Čistá, nedotčená příroda... Můžu jet s ním?" vrhla se mi do náruče.

Musím si to promyslet

V duchu jsem už viděl, jak na jaře jedeme do porodnice... Andrea asi tušila, co se mi honí hlavou.

"Víš, že kdybych TO chtěla udělat, nemusela bych nikam jezdit, že? Stejně nejsi půl dne doma..." řekla.

"Samozřejmě, že ne!" předstíral jsem rozhořčení. "Přece nejsi hlupačka, která..."

"Tati!" varovala mě.

A měla pravdu. Protože... co jsem vlastně chtěl říct? Aby nespala s kdekým? Copak jsem spadl hlavu, abych jí říkal takové nesmysly? Cítil jsem se hloupě a začal jsem se vyptávat na farmu, kterou ten krasavec má hlídat. Přece jen pocházím z venkova. Andrea se rozhovořila o zvířatech: dva psi, nějaké kočky, králíci, slepice a krávy...

"Ty krávy se musí dojit, že?" zeptal jsem se, abych se ujistil, že ví, do čeho jde.

"Ano, dvakrát denně," informovala mě věcně. "Neboj, je tam elektrická dojička, to je brnkačka."

Požádal jsem o čas na rozmyšlenou. Instinkt mi říkal, že bych měl souhlasit. Čekalo ji vstávání za tmy a práce, během které ten krasavec ukáže, co v něm je. Pak ho nechám být, nebo selže a zbavím se ho jednou provždy.

"Miluju tě, tati," vrhla se mi kolem krku, když jsem souhlasil. "Jsi nejlepší na světě!"

Měl jsem o dceru strach

Andrea byla úplně zaslepená láskou, ani jí nepřišlo divné, že jí ten krasavec nepomohl se zavazadly. Hnal jsem ji přímo do jámy lvové...

"Volej mi každý večer," požádal jsem.

"Čestné skautské, tati," slíbila.

První den jsem byl pořádně nervózní. Nakonec jsem jí poslal zprávu, jestli žije.

"Ano, je to super, ale slepice nám utekly." odepsala.

Druhý den mi už rovnou zavolala.

"Tati," začala bez úvodu, "dojil jsi někdy krávu?"

"Elektrickou dojičkou ne," přiznal jsem.

"To zařízení je asi rozbité," pronesla naštvaně.

"Pak to budeš muset udělat ručně," povzdechl jsem si. "Jen se nenech do toho vmanipulovat, Andreo."

"No, on říká, že bych měla... Tati, je to ženská práce?"

"Kolik těch krav je?"

"Dvě."

"Podělte se o ně a bude to spravedlivé. Hodně štěstí!"

Nevydržela to

Andrea se ozvala večer. Její počáteční euforie byla pryč. Popsala mi den plný událostí a řekla, že jde spát, protože musí vstávat v pět ráno, aby podojila krávu. Zabere jí to přes hodinu, pak pojedou do obchodu, protože byli pozváni na táborák k sousedům a chce upéct sušenky.

"Užij si to," řekl jsem s úlevou, že alespoň jeden večer nestráví sama s tím klukem.

"Díky, tati," potěšila se. "Bude to fajn, Martin bere kytaru, zazpíváme si. Víš..." zaváhala. "Na venkově je nuda... A pořád musíme něco dělat!"

"Vím, holčičko," přiznal jsem. "Je dobře, že nejsi sama a máš podporu."

Na to zamumlala něco nesrozumitelného.

Zavolala až za dva dny a požádala, abych pro ni přijel.

"Mám toho dost!" vykřikla. "Toho venkova, zvířat a Martina!" Pak začala plakat a vyprávěla mi, jak její milý u táboráku flirtoval s dcerami sousedů a nechtěl se vrátit. "Musela jsem jít sama lesem, tati," vzlykala. "A za úsvitu vstávat ke kravám, protože on byl mimo... Králíkům dal něco špatného, jsou nemocní, a navíc kopl psa! Dokážeš si to představit?"

Samozřejmě, že si to dokážu představit. Věděl jsem, že ten krasavec není k ničemu. Ale abych hned běžel a zachránil princeznu? Příliš brzy. Slíbil jsem, že přijedu za dva dny. Trochu si potrpí a bude moudřejší...

Dcera dostala rozum

Když jsem přijel, Andrea už stála na dvoře se zavazadly.

"Jsi si jistá, že chceš odjet?" zeptal jsem se.

"Ano," odpověděla stručně.

Pak na ni Martin zavolal odněkud z farmy. Chvíli si povídali a Andrea se brzy vrátila. Nevypadala moc nadšeně.

"Prosí, jestli můžeme počkat. Teta má přijít večer a chce se svézt."

"Opravdu? A co tedy ? Čekáme?"

Nastoupila do auta, stáhla okno a zakřičela: "Jeď vlakem!"

Opravdu jsem na ni byl pyšný...

Další příběhy ze života →

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.

Leona Machálková touží po nové lásce: O deset let mladšího bych zvládla, chci ještě něco zažít

Leona Machálková touží po nové lásce: O deset let mladšího bych zvládla, chci ještě něco zažít

Související články

Další články