Dagmar (53): Svůj život jsem obětovala manželovi a dětem. Dnes už vím, že jsem měla víc myslet na sebe

Když jsem si brala Martina, naprosto jsem mu důvěřovala. Pro něj a pro naši rodinu jsem leccos obětovala. Zatímco on si budoval kariéru, já se starala o dům a děti. Vzdala jsem se svých pracovních a některých životních plánů. Dnes už vím, že to byla chyba – a ráda bych před ní varovala jiné ženy. Nikdy se neobětujte úplně. Nikdy nedávejte své potřeby až na poslední místo.

Mohlo by Vás zajímat:

Eliška (60): Manžel mě opustil kvůli mladší ženě a můj život ztratil smysl. Naštěstí mi kamarádky ukázaly, že rozvod není konec světa

Manžel mě opustil kvůli mladší ženě

Pětadvacet let je dlouhá doba. Byla to léta plná krásných chvil, ale i krizí – větších i menších. Vždycky jsme je zvládli. Věřila jsem, že vše, co jsme překonali, nás víc spojilo. Okolí nás vnímalo jako spokojený pár, i já sama jsem to tak cítila.

Jenže Martin to viděl jinak. Ukázalo se, že slib, který mi dal u oltáře, pro něj moc neznamenal. Nikdy by mě nenapadlo, že se mi to stane. Život ale umí překvapit. „Odcházím. Už nemůžu dál žít ve lži,“ řekl mi jednoho dne. Na tu větu nikdy nezapomenu.

„Co to říkáš?“ vyhrkla jsem šokovaně.

„Zamiloval jsem se. Odcházím...“

Nic dalšího neřekl. Žádné vysvětlení. Prostě si sbalil kufry a odešel. Přestěhoval se k ženě, která byla jen o dva roky starší než naše dcera. Byla jsem v naprostém šoku. První dny bez něj si skoro nepamatuju, jako bych měla v hlavě mlhu...

Mohlo by Vás zajímat:

Anna (38): Manžel mě opustil kvůli mladší ženě. Když jsem se znovu zamilovala, dočkala jsem se další zrady

Neměla jsem svůj život

„Mami, to není tvoje vina. To, co udělal táta, bylo strašné,“ opakovaly mi děti. Ale já si nedokázala pomoct, obviňovala jsem sama sebe. Kdybych se víc snažila, líp o sebe pečovala, možná by mě neopustil... Dlouhé hodiny jsem si prohlížela naše alba. A na každé fotce byl Martin v popředí. Já byla vždycky jen v pozadí. Tak jako v našem životě.

Všichni mi říkali „Martinova žena“, jako bych neměla vlastní jméno. Známí se mě neptali, jak se mám já. Zajímalo je, jak se daří jemu, jak mu šlape firma. Já byla vedlejší. Nejen v jeho životě, ale i ve svém vlastním. Došlo mi, že bez něj jsem nic. Šedá myš bez zájmů, bez peněz. Začala jsem si klást otázky, jestli mám nějaké vlastní názory. Jestli vůbec umím myslet sama za sebe.

Martin držel celý náš život pevně v rukou. A když odešel, připadala jsem si jako potápějící se vrak na rozbouřeném moři...

Mohlo by Vás zajímat:

Alžběta (54): Manžel mě po padesátce opustil kvůli mladší ženě. Teď žiji s maminkou a cítím se příliš stará na nový začátek

Musela jsem něco změnit

Od rozvodu uplynulo už půl roku a já pořád nebyla schopná pohnout se z místa. Žila jsem ve stínu minulosti. „Zvládnu to,“ říkala jsem si, ale nefungovalo to.

„Možná bys měla zajít za nějakým terapeutem,“ navrhla mi dcera.

„Za terapeutem? Proč?“ vytřeštila jsem oči.

„Mám o tebe strach. Myslím si, že to může být deprese...“ dodala.

Ta slova mě zasáhla jako ledová sprcha. Netušila jsem, že je to se mnou až tak zlé. Představa, že budu obcházet doktory, mě děsila. Pochopila jsem, že se musím nějak sebrat. Jenže kde začít? Zašla jsem ke své dobré kamarádce, která je rovněž mou kadeřnicí. „Udělej mi s tím něco,“ požádala jsem ji.

„A co přesně chceš?“

„Nevím,“ pokrčila jsem rameny. „Hlavně ať to není jako teď.“

„Dobře, nech to na mně,“ usmála se.

Pro někoho to možná byl jen nový účes, pro mě první krok. A pak už to šlo pomalu dál. Nejdřív jsem si změn moc nevšímala. Jednoho dne jsem se podívala do zrcadla... a viděla jsem úplně jinou ženu.

Mohlo by Vás zajímat:

Klára (50): Manžel mě opustil kvůli mladší ženě a teď se chce vrátit. Nevím, zda mu to odpustím

Našla jsem sama sebe

Za ty dva roky od rozvodu se můj život změnil víc, než bych si kdy dokázala představit. Poprvé po letech jsem se odvážila být prostě sama sebou. Našla jsem si novou práci, založila literární blog, jela jsem do Toskánska i do Paříže, přihlásila jsem se na kurz malby. Začala jsem dělat věci, které jsem dlouho odkládala – jen abych byla dokonalou manželkou. Teď jsem měla vítr v plachtách a bylo to nádherné.

Jednou jsem v sobotu večer seděla na gauči a psala povídku, když někdo zazvonil. Nikoho jsem nečekala. Otevřela jsem a ve dveřích stál Martin. Kamarádky mě varovaly, že románky s mladšími netrvají věčně. A tvrdily, že se vrátí. Nevěřila jsem jim, ale měly pravdu.

„Co tu děláš?“ zeptala jsem se klidně.

„Chtěl bych si promluvit. Můžu jít dál?“

„Ne. Jestli něco máš na srdci, poslouchám... Ale zůstaň na chodbě.“

Vyklopil na mě dojemný monolog o tom, jak udělal největší chybu svého života. Jak všeho lituje. Žadonil o odpuštění a druhou šanci. „Přísahám, že jsem se změnil. Dostal jsem lekci...“

Mladá milenka ho nechala na holičkách. Bylo mi ho trochu líto. A musím přiznat, že srdce mi na chvíli poskočilo. Jenže rozum měl poslední slovo. „Promiň, Martine, v mém životě už pro tebe není místo. Tuhle kapitolu mám uzavřenou.“

To nečekal. Ještě mi párkrát volal, ale zůstala jsem neoblomná. Věřím, že na minulost se má vzpomínat. Nesmíte v ní žít. Patří za zavřené dveře...

Další příběhy ze života →

Mohlo by Vás zajímat:

Liliana (56): Můj manžel se prý se mnou nudil. Aférku s mladou kolegyní si užil, já si užiju, jak ho oškubu při rozvodu

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na [email protected].