Facebook
Instagram
Dana je ráda, že ji maminka přiměla vystudovat i s dětmi na krku. Dnes je díky tomu samostatná a umí se postarat o rodinu. Její manžel totiž věnoval svůj čas a peníze mladé milence.
Se Štěpánem (42) jsme nedávno oslavili dvacáté výročí svatby. Vzali jsme se mladí – mně bylo teprve devatenáct a jemu jednadvacet. Ale byla jsem těhotná, a tak jsme se rozhodli, že musíme založit rodinu. Byli jsme mladí, zamilovaní a vůbec jsme si neuvědomovali, co obnáší dospělost. Oba jsme se rovnou zpod ochranných křídel našich rodičů dostali do rodinného kolotoče.
Díky mamince jsem získala diplom
Anička (20) byla opravdu náročné dítě. Stále plakala a chtěla být na rukou. K tomu se přidaly zdravotní problémy, protože musela nosit speciální ortopedické boty. Jak jsme přežili toto nejtěžší období? Myslím, že jen díky mé mamince. Když se dozvěděla o mém těhotenství, slíbila, že nám pomůže. Svůj slib dodržela. Táta dobře vydělával, a tak si po narození Aničky vzala mamka zdravotní dovolenou a pomohla mi zvládnout každodenní život.
Jenom díky ní jsem dokončila dálkové studium. I když se pak vrátila do práce, zařídila si to tak, aby mi co nejvíce pomáhala s malou. „Ty, moje milá, musíš dál studovat. Jsi chytrá, nemůžeš zůstat bez diplomu. Vím, že Štěpán slibuje, že tě uživí, ale s muži je to různé. Jednou je lépe, jednou hůře, a proto je vždycky dobré mít vlastní peníze,“ opakovala, když jsem neměla sílu učit se na další zkoušky.
Diplom z ekonomie jsem obhájila se dvěma dětmi na palubě, protože mezitím se narodil ještě Tomáš (17). Jen já vím, kolik úsilí mě to všechno stálo. A po nedávných událostech jsem nesmírně vděčná mamince, že mi nedovolila usnout na vavřínech a donutila mě, abych získala pořádné zaměstnání. Díky tomu teď nejsem bez prostředků.
Pracuju v účetní firmě, navíc spravuji účetnictví pro dvě kamarádky, takže jsem schopná uživit sebe a děti, aniž bych musela žebrat o každou korunu od manžela. Kromě toho už je rozvodové řízení v plném proudu a já se postarám, aby Štěpán platil pořádné alimenty...
O své děti se dovedu postarat
Anička už studuje a potřebuje peníze na nájem a každodenní výdaje. Nedovolím, aby kvůli otcově hlouposti byla nucena přerušit studium a jít do práce. Ano, dcera si přivydělává v jedné nadaci, ale to kvůli získání zkušeností a pár korunám navíc na vlastní výdaje. Každý den se však soustředí hlavně na studium a myslím, že to tak má být.
Tomáš chodí na gymnázium a plánuje studium anglické filologie. Má velký talent na jazyky a také nedovolím, aby se toho vzdal jen proto, že si rodiče nemohou dovolit doučování a další kurzy. „Bez problémů ti zaplatím další lekce španělštiny. Neměj strach, to je moje povinnost, ty se musíš jen učit,“ řekla jsem, když se mě nedávno s obavami zeptal na školné na soukromé jazykové škole.
„Ale mami, vím, že teď máme málo peněz...“ začal nesměle protestovat. „Možná bych měl na nějaký čas přestat s těmi lekcemi,“ říkal, ale v jeho očích jsem viděla smutek. „To v žádném případě,“ řekla jsem rozhodně. „Zůstane to tak, jak to je,“ dodala jsem mírnějším tónem a pokusila se ho obejmout, ale syn, jako typický sedmnáctiletý mládenec, se mi obratně vyhnul.
Ty děti se mi opravdu povedly, to tedy ano. Slíbila jsem si, že budu bojovat jako lvice za jejich budoucnost a přiměju Štěpána, aby také plnil své otcovské povinnosti vůči nim. Nezáleží na tom, že je teď zaneprázdněn svou mladou milenkou, která je jen o pár let starší než naše Anička.
Manžel začal pracovat víc
Celý ten chaos začal asi před rokem. Manžel je řidičem ve firmě, která se zabývá přepravou osob. Nikdy jsme si nestěžovali na jeho výdělky. Má opravdu férového šéfa, který svým zaměstnancům dobře platí. Navíc jim umožňuje vydělat si extra peníze na víkendových výletech nebo zvláštních akcích. Svatby, firemní akce nebo školní zájezdy do zahraničí často zachránily náš rodinný rozpočet.
S manželem máme to štěstí, že jsme nikdy nemuseli splácet hypotéku. Zdědila jsem pěkný domek po babičce na okraji našeho malého města. Rodiče a tchán s tchyní nám pomohli s rekonstrukcí, takže jsme se vyhnuli zdlouhavému budování od nuly.
Když mi manžel před nějakou dobou oznámil, že musíme začít šetřit, opravdu mě to překvapilo. Ano, nebyli jsme boháči, ale žili jsme pohodlně, na slušné úrovni a nic nám nechybělo.
„Víš, Danko, všude je krize. Šéf také snižuje mzdy a nedává prémie. Musím brát další směny, abychom vyšli,“ řekl mi při večeři. „Je to opravdu tak špatné? Vždyť máte spoustu zakázek a na zaměstnancích se nikdy nešetřilo,“ nemohla jsem uvěřit, že se firma najednou dostala do takových potíží. „To byla jiná doba. Teď všechno pohlcuje inflace, benzín je drahý a lidé nechtějí moc cestovat,“ říkal.
No, pokud je to taková situace, musíme se přizpůsobit. Štěpán začal brát další směny a rychle se z toho stala prakticky druhá práce. Často odcházel brzy ráno a vracel se pozdě večer. Doma se jen osprchoval a šel spát.
Manžel trávil celé dny v práci
Nejpodivnější však bylo, že uběhl měsíc a pak další, ale Štěpán nepřinesl domů žádné peníze navíc. Spočítala jsem, že pracuje přes 12 hodin denně, bere výlety téměř každý víkend a jeho mzda nerostla, nýbrž klesala. Na náš společný účet přicházely částky, které byly nižší než dříve.
„Štěpán pracuje jako šílený, prakticky na dvě směny, a my máme stále méně peněz,“ stěžovala jsem si sestře. „A navíc začal kritizovat mé nákupy.“
„Co tím myslíš? Kontroluje tvoje účty?“ zajímalo ji.
„Ano. Dříve občas brblal kvůli něčemu dražšímu, ale teď má výhrady ne kvůli další kabelce nebo parfému, ale dokonce i kvůli základním potravinám. Nedávno řekl, že bych měla sledovat akce, protože utrácím moc v supermarketu. Je to normální?“
„Ne, to není. Kromě toho tě znám odjakživa a vím, že nakupuješ opravdu rozumně. Rozhodně nevyhazuješ peníze za hlouposti.“
„Přesně tak, a on se chová jako blázen,“ teprve když jsem to vyslovila nahlas, uvědomila jsem si, že chování mého manžela se stalo skutečně absurdním. Domů začal nosit konzervy s končícím datem trvanlivosti. Nedávno koupil konzervované maso a řekl, že je stejně dobré jako naše oblíbená šunka a nemá smysl utrácet víc. Ale proboha! Nejsme ještě v takové finanční nouzi, abychom šetřili na jídle a krmili naše děti levnými věcmi s končícím datem trvanlivosti.
Naše peníze končily u jeho milenky
„Možná má milenku a u ní mizí peníze...“ nadhodila moje sestra, když jsme se opět potkaly. Uvědomila jsem si, že na tom možná něco bude. Provedla jsem krátké šetření ve firmě, kde Štěpán pracuje. Naštěstí jsem se dlouho přátelila s dívkou, která vede jejich účetnictví. A ukázalo se, že sestra měla pravdu. Štěpán začal chodit s mladou stážistkou, která právě dokončila studia.
Kamila (25) byla náročná dívka – nějaká sestřenice jeho šéfa a pocházela z bohaté rodiny. Randění s takovou holkou určitě něco stálo. Květiny, dárky, výlety, návštěvy drahých restaurací... Není divu, že Štěpánovy peníze mizely závratnou rychlostí. A protože se domluvil s vedoucím, další prémie mu převáděli na jiný účet, ke kterému jsem neměla přístup. Navíc nebral tolik přesčasů. Byla to jen výmluva pro mě, aby mohl trávit čas se svou mladou milenkou.
Možná je to zvláštní, ale nevěra samotná mě nerozzuřila tolik jako... účet z drahých lahůdek, který jsem našla v kapse manželova saka. Francouzské sýry, italské uzeniny, mořské plody, luxusní čokolády, hummus, pravé šampaňské...
Svým vlastním dětem nosil levné konzervy a jiné svinstvo, zatímco té couře kupoval nejdražší produkty, pro které jezdil do nějakého luxusního obchodu v Praze? To tedy ne! Udělala jsem mu obrovskou scénu a vyhodila ho z domu. Teď čekám na rozvod a udělám všechno, aby mu soud nařídil co nejvyšší alimenty. Nedovolím, aby děti musely měnit své životní plány kvůli otcově nezodpovědnosti.
Jsem zvědavá, jestli s ním Kamila bude chtít chodit dál, až si uvědomí, že si nemůže dovolit životní úroveň, na kterou byla zvyklá...
Další příběhy ze života →
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.
