Dana (61): Nemohu koukat na to, jak čtyřletý vnuk terorizuje snachu. Bojím se, kam až to může zajít

nechápe
Zdroj: Freepik

Dana je v šoku z chování svého vnuka. Svou mámu klidně i uhodí! Roste z něj nezvladatelný kluk a Danu to velmi trápí...

Martina Šebestová
Martina Šebestová 16. 06. 2025 07:00

Když vidím, jak teprve čtyřletý vnuk šikanuje svou maminku, svírá se mi srdce. Snacha je moc hodná, milá a také křehká – mám ji ráda, ale jako rodič dle mého naprosto selhává! Nedokážu si představit, že by se nyní mladým narodilo druhé dítě, ten kluk by ho snad zabil! Nechci ani domýšlet, jak se bude chovat nejen k rodičům v pubertě…

Snacha malého hájí

Několikrát jsem byla svědkem situace, kdy se má snacha zoufalstvím nad chováním malého rozplakala. Ale když něco řeknu – a to se velice hlídám – tak malého vždy hájí. Můj syn, Tobíkův táta, se naopak všemu směje. Zrovna minulý týden jsem k nim dorazila na návštěvu, když byl Tobiáš v ráži.

Viděla jsem tu nepříjemnou scénu přes plot. Vnuk stál uprostřed zahrady a vřískal. „Tobíčku, já žádné bonbony nemám, opravdu!“ říkala Klára omluvným tónem a snažila se malého obejmout. „Jsi blbá, nesnáším tě!“ ječel a házel po mamince angličáky. Chvíli uhýbala a pak začala autíčka sbírat! Vnuk pak několik autíček rozdupal. Zírala jsem tu situaci jako uhranutá.

Jenže po chvíli si asi snacha na něco vzpomněla, zaběhla do domu. Za okamžik vyšla s luxusní bonboniérou – odhaduji, že ji dostala od nějakého klienta jako pozornost. Malý se okamžitě „vypnul“ a já vešla do zahrady. Střetly jsme se se snachou pohledem, bylo zřejmé, že jsem vše viděla. Usmála se a pronesla: „On je prostě temperamentní, vyroste z toho.“ Jenže tomu dle mého sama nevěřila, v očích se jí leskly slzy…

Syn s malým jen blbne

Chyba je ale i v mém synovi, není Kláře oporou a malému autoritou. Milan se doma ukáže každý den nejdřív v sedm. Má sice náročnou práci, ale odchází z ní s čistou hlavou a doma má skvělý servis. Když přijde, tak s malým jen blbne. Když pak chce mít klid, neřekne „stop“, ale půjčí synovi telefon.

Když si Klára postěžuje – čehož jsem byla také svědkem – tak se syn jen zasměje a pronese něco ve smyslu: „Vždyť je to kluk, tak blbne, to je toho.“ Asi jsem někde ve výchově udělala chybu… Je mi ze všeho úzko. Cítím, jak Klára chřadne. Tobíkovi už prakticky neodporuje, ten si dělá, co chce. Ale když ho hlídám já, chová se kupodivu jinak.

Je jako vyměněný

Zrovna minulý týden byl celou sobotu u mě. Hráli jsme si, vařili, šli jsme ven – neměli jsme žádný spor. Když navečer začal vyvádět, že chce na hřiště bos, v klidu jsem mu sdělila: „Bez bot na hřiště nepůjdeme, můžeš klidně křičet, já počkám.“ Vnuk se nevztekal ani tři minuty, zkusil to, ale pochopil, že mě to nerozhází. Když přestal, přišel se pomazlit, pak obul boty a šli jsme.

Když jsem to synovi opatrně vyprávěla, pokrčil rameny a řekl: „Prostě se tě bojí, jsi přísná.“„Nejsem přísná, jsem důsledná,“ oponovala jsem. Ale syn už mě nevnímal, koukal do mobilu, po kterém se sápal i vnuk. Zírala jsem na tu scénu a věděla, že je zbytečné cokoliv říkat. Je mi líto snachy i malého, Klárka je vyčerpaná a z vnuka roste nezvladatelný kluk, který to bude mít kvůli svému chování všude těžké.

Další příběhy ze života →

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na [email protected].

Doporučené video

Související články

Další články