PORADNA: Jak chránit děti před devianty? Mluvte s nimi o nemoci a křiku, který pomůže, radí koučka

PORADNA: Jak chránit děti před devianty? Mluvte s nimi o nemoci a křiku, který pomůže, radí koučka
Zdroj: Freepik

Není to tak dávno, co se na některých školách a školkách v Praze objevilo upozornění, že se po městě pohybuje muž, který oslovuje děti a pod záminkou, že jim dá bonbon nebo ukáže pejska, je láká k sobě do auta. Jak naše nejmenší proti takovým lidem chránit? Na to ve své poradně odpovídá koučka Sylvie Mobagi, která s dětmi pracuje už přes 12 let.

Tereza Švandová
Tereza Švandová 22. 11. 2022 11:30

Možná také máte doma malého školáka, který občas chodí domů nebo do školy sám? Pak máte nejvyšší čas ho nainstruovat, jak se po cestě chovat. Nejde přitom jen o správné přecházení silnice či zákaz toulání se po okolí, ale také to, jak se vypořádat s podezřelými lidmi, kteří mohou našim ratolestem ublížit.

Co radí koučka Sylvie Mobagi?

Je skvělé, jaká osvěta se tomuto zásadnímu tématu dělá. Jde opravdu o velmi citlivou záležitost a je nezbytné o ní s dětmi hovořit. Právě věk od šesti let je vhodný pro to, aby rodiče začali svoje děti seznamovat i s uvedenými úskalími, protože děti začínají chodit do školy a tedy dělají další krok v osamostatňování se.

Dětem je určitě fajn vysvětlit, že existují lidé, kteří jsou nemocní, ale jinak, než že mají chřipku nebo sklerózu. Nemoc mají v hlavě, a proto se může stát, že by chtěli ostatním ublížit. Jde o lidi, kteří jsou buď nemocní, protože se tak narodili, nebo, a to je častější, se jim v životě stalo něco, co jim tuto nemoc způsobilo. Tito lidé se pak nechovají tak, jak jsme zvyklí, a mohli by nám ublížit. Mohli by ublížit i dospělému, ale protože spousta dospěláků se ubrání, tak si vybírají právě děti, které nemají takovou sílu.

Vysvětlete dětem, že na první pohled nejde tato nemoc na lidech poznat, ale že lze dobře rozpoznat jejich techniky. Zeptejte se dětí, jestli jim někdo cizí běžně dává sladkosti či hračky na ulici. Jejich odpověď bude ne a právě na to navažte. Vysvětlete jim, že to je právě ono, že tito nemocní lidé se poznají podle toho, že budou dětem něco slibovat, na něco je lákat.

Proberte s nimi také, jak je v takové situaci vhodné se zachovat. Že je potřeba, aby se děti držely od takového člověka co nejdál, začaly volat na další lidi na ulici s prosbou o pomoc, vytočily v telefonu vás, rodiče, utíkaly pryč, a hlavně s tím člověkem nechodily do auta ani do obchodu. Dětem na závěr vysvětlete, že lidí s touto nemocí je naštěstí málo. Že někdy je tito lidé jen chtějí o něco obrat, ale někteří by jim mohli ublížit, protože některým se líbí, když ostatním mohou ubližovat a třeba je bít.

Děti uklidněte, že to asi potřebovat nebudou, ale že už jsou velké a někdy budou chodit někam samy, a tak je důležité, aby věděly. Mohou také poučit svoje kamarády a na tyto nemocné lidi je upozornit. Řekněte dětem, že ti lidé nevědí, že jsou nemocní, nemají na to rozum. Proto je důležité přivolat pomoc dospělých, protože dospělí zavolají policii a lékaře a tyto nemocné lidi pak odvezou do nemocnice na léčení. I když toto téma není populární, určitě bychom ho neměli vynechávat a děti s ním seznámit.

Sylvie Mobagi vystudovala aplikovanou psychologii a párovou terapii na University of Maryland. Nyní na téže škole dokončuje doktorský program psychologie. Už dvanáct let se specializuje na práci s dětmi, posledních sedm let je ředitelkou partnerské a rodinné poradny SPOLU v Brně, kde díky unikátnímu systému mediačních technik spolu s neurolingvistickým programováním dosahuje skvělých výsledků v rodinné i párové terapii. Je také autorkou knihy SPOLU partnerský manuál a NAJDU TĚ seznamovací manuál.

Bohuš Matuš a jeho o 30 let mladší manželka Lucie: Když jsem Bohuše ukázala poprvé mamince, tak se složila

Bohuš Matuš a jeho o 30 let mladší manželka Lucie: Když jsem Bohuše ukázala poprvé mamince, tak se složila

Související články

Další články