Facebook
Instagram
V polovině února vás zaujal příběh čerstvé maminky Martiny, která musela poslouchat nevyžádané rady příbuzných. A co víc, přišla si jen jako inkubátor, který přivedl na svět miminko pro zábavu ostatních. Jak se v takové situaci zachovat, radí zkušená psycholožka Sylvie Samsonová.
Martina se už v těhotenství nejednou pohádala s matkou kvůli radám, které jí zkušenější žena udílela. Po narození dcerky si pak místo povzbudivých slov vyslechla jen kritiku svého přístupu k porodu a kojení.
Aby toho nebylo málo, babičky se začaly předhánět v tom, kdo bude vozit kočárek. Na čerstvou maminku a její pocity přitom nebraly ohled. Martina si tak přijde nejen přehlížená, ale hlavně cítí, že její sžívání s miminkem je vinou příbuzných narušeno. Dokonce uvažuje, že by se odstěhovala někam daleko, aby konečně měla klid.
Co radí psychoterapeutka Sylvie Samsonová?
Milá Martino, každá maminka potřebuje být se svým miminkem. Bez debat. Nepíšete o postoji manžela k této záležitosti, ale právě on by měl být tím, kdo spolu s vámi ctí a hýčká vaše rodinné chvilky. Chápu, že po porodu pro vás muselo být těžké srovnat se s tím, že si dcerku nemůžete ani povozit v kočárku. Rozumím i tomu, že jste neměla ve chvíli „poporodní hormonální bouře“ sílu se postavit a říct: Teď vezu malou já a vám ji půjčím až za 20 minut. Od toho tam měl být manžel, který na to měl dohlédnout a podržet vás.
Píšete, že byste se nejraději odstěhovala někam hodně daleko – jako na pořád? Myslíte, že dceři pomůže úplná izolace, a to i od těch, kteří ji mají rádi, což babičky a dědečkové nepochybně jsou? Nebo bude lepší, když dcera bude nejen teď, ale i do budoucna obklopena co nejvíce lidmi, kteří ji mají rádi? Ale aby ten vztah mohl vzniknout, tak se musí vídat, musí spolu trávit čas a společně ten vztah tvořit.
Chování babiček bylo sice asi trošku „extrémní“ v tom, jak to popisujete, ale na druhé straně je z něj cítit, že vás i vaši dceru mají rády a snaží se pomoci. Snaží si vytvořit vztah. Určitě se na malou také moc těšily. Co kdybyste to zkusila znovu a jinak. Věřím, že teď už ta nejbouřlivější fáze výměny hormonů přešla a vy jste zase v plné síle. Nastavení na začátku bylo opravdu nešťastné, ale není to nic, co byste nemohla změnit.
Vy jste ta, která nastaví „pravidla“. Dohodněte je s manželem. Je důležité, aby i on pochopil, proč vás to trápilo, proč jste byla smutná, aby to následně neodnesl i váš vztah. Společně s manželem proto nastavte pravidla, kdy třeba jednou týdně přijde jedna babička a podruhé zase druhá. Určitě v budoucnu přijde den, kdy budete s manželem chtít jít třeba do kina. A to se hlídání hodí.
Hlavu vzhůru, zvládnete to! V klidu vše rozmyslete, naplánujte a klidně i napište a pak do toho plánu vtáhněte manžela. Bude skvělé, že vaše dcera bude kolem sebe mít tolik lidí, kteří ji milují. Držte se, vím, že to zvládnete a budete šťastná nejen vy, ale celá vaše rodina.
Kdo je Sylvie Samsonová: Déle než dvanáct let se věnuje práci s dětmi, zejména těmi, které mají některou ze specifických poruch učení. Posledních osm let je navíc ředitelkou partnerské a rodinné poradny SPOLU v Brně, kde díky unikátnímu systému mediačních technik spolu s neurolingvistickým programováním dosahuje skvělých výsledků v rodinné i párové terapii. Je také autorkou knihy SPOLU partnerský manuál a NAJDU TĚ seznamovací manuál. Více na webu www.sylviesamsonova.cz a eshop.sylviesamsonova.cz.
