Facebook
Instagram
Skutečnost, že vašemu dítěti bylo diagnostikováno ADHD ještě neznamená, že je neschopné a ničeho v životě nedosáhne. Nositeli této diagnózy jsou totiž i mnozí slavní lidé. Psychoterapeutka Samsonová vysvětluje, jak s takovým dítětem pracovat.
Vím, že mnoho odborníků se mnou nebude souhlasit, a dost možná i mnoho rodičů, ale moje zkušenosti za posledních devět let práce s těmito dětmi, mě stále utvrzují v tom, že můj náhled je správný. Neočekávám, že s ním budete souznít všichni, ale třeba někoho z vás inspiruje ke změně postoje.
Nálepka
ADHD je pro mě nálepka, kterou dítě dostane, protože rodiče či kantoři nejsou schopni přijmout jeho individualitu a pracovat s ní. Je prostě jednodušší říct, „má ADHD“, a tedy nemůže za to, že se chová někdy nepřiměřeně či neadekvátně a už vůbec za to nemohou rodiče či kantoři - jak by přeci mohli ovlivnit dítě s ADHD? Tato nálepka je tedy pro mě pouze a výhradně nálepkou, kterou dospělí zakrývají svoji neschopnost či nechuť udělat něco jinak nebo navíc, jen aby si nepřipadali hloupě, neschopně.
Můj pohled
Vidím to tak, že každý z nás je individualita, jedinečný člověk s unikátními vlastnostmi, charakterem, nadáním, schopnostmi i pohledem na svět. Každý jsme přesně takový, jaký být máme. Ani menší, ani větší, ani hodnější či empatičtější nebo vyrovnanější. Protože každý z nás má určitým způsobem ovlivnit tento svět, a to nejen ten svět jeho samého, ale i svět lidí, které během svého bytí pozná, ať už je to rodina, přátelé, kolegové, náhodní známí.
Nezavírejte jim dveře
Děti, které do nekonečna poslouchají, „máš ADHD“, si tuto informaci, vezmou za svou. Uvěří jí a řeknou si, „aha, takže jsem nemocný, nejsem v pořádku, proto s tím nemůžu nic udělat“. To je přesně ten moment, kdy dětem nevědomky a nechtěně zavíráme dveře k jejich pravé podstatě, ke všemu, co by měly a mohly v životě dokázat. Tyto děti časem rezignují, přestanou poslouchat svoje pravé já a přestanou věřit v v to, že právě ony mohou a mají změnit svět k lepšímu. Proto se tyto děti v dospívání a dospělosti chytají pochybných part lidí, kteří je stahují ke dnu a z jejich cesty. Neváží si totiž samy sebe.
Někteří z nás jsou tedy „živější“ než jiní, ale to přece neznamená, že to je špatně. Úkolem nás dospělých je živějším dětem pomoci najít cestu, jak a kam mají svoji energii nasměřovat. Pokud se nám to podaří, uděláme svět kolem sebe zase o něco hezčí. Řekli byste, že nálepku ADHD si nesou i známé osobnosti jako Justin Timberlake, Robin Williams, Jim Carrey, Sylvestr Stallone, Sagvan Tofi, Elvis Presley či Vince Vaughn?
Změna pohledu
Pokud i vy máte doma dítě, kterému dali nálepku ADHD, zkuste se na něj dnes podívat jinak, novýma očima, které nevědí... Možná budete překvapeni, jak úžasné vaše dítě je – plné energie, dokáže mnoho věcí udělat výrazně rychleji než většina dětí, je velmi šikovné ve sportu, je kreativní, skvěle se učí nové texty, slovíčka, básně…
Možná není nejsnadnější úkol najít cestu, jak dítě správně nasměrovat a pomoci mu jeho energii dát do stavu, který pro něj samého bude uchopitelný. Na druhé straně si myslím a věřím, že pokud byste právě vy nebyli rodiče, kteří toto mají zvládnout a neměli byste v sobě tento dar, tak byste nikdy takto výjimečné dítě neměli. A víte sami, že nic nápadně jednoduchého k úžasným věcem nevede.
Sylvie Samsonová se dvanáct let specializuje na práci s dětmi, posledních sedm let je ředitelkou partnerské a rodinné poradny SPOLU v Brně, kde díky unikátnímu systému mediačních technik spolu s neurolingvistickým programováním dosahuje skvělých výsledků v rodinné i párové terapii. Je také autorkou knihy SPOLU partnerský manuál a NAJDU TĚ seznamovací manuál.
Se Sylvií připravujeme poradnu o tom, co vás trápí. Veškeré dotazy i starosti pište na redakce@lifee.cz
