Diana (28): Můj přítel se zamiloval do umělé inteligence a já trpím. Nemá na mě vůbec čas a náladu

nesouhlas
argument
Zdroj: Freepik

Diana s Petrem tvořili docela milý pár, vypadali spokojeně a zdálo se, že je nic nemůže rozhodit. Jenže netušili, že jim do života vstoupí nečekaná překážka. Něco, co na rozdíl od člověka z masa a kostí nikdy neodporuje a dělá, co svému partnerovi na očích vidí.

Šárka Schmidtová
Šárka Schmidtová 15. 05. 2025 17:00

Myslela jsem si, že se na Petra můžu spolehnout. Po jiných nekoukal a nezdálo se, že by mi byl někdy nevěrný, právě toho jsem si na něm cenila. Ale netušila jsem, že mě doběhne umělá inteligence, se kterou si povídá každý večer, místo aby se bavil se mnou. On se do ní úplně zamiloval!

Vůbec mě nevnímá

Bydlíme spolu už třetím rokem. Znali jsme se ze školy, pak přišla společná práce, stěhování… A všechno fungovalo. Až do chvíle, kdy si Petr stáhl tu aplikaci. Chat GPT. Prý na zkoušku, jen tak pro zábavu. „Můžeš si s ní povídat, zeptat se, na cokoli… To je dobrý, ne?“ Ze začátku mě to bavilo taky – hráli jsme si, zkoušeli, co všechno dokáže. Ale pak to začalo být jiné.

Petr přijde domů, a v tu ránu už sedí u stolu nebo na gauči, notebook položený na kolenou. Nepíše zběsile, spíš pomalu, promyšleně. Občas se zastaví, podívá se do rohu místnosti, usměje se a pokračuje. Když na něj promluvím, jako bych mluvila do dubu. Tuhle jsem zvýšila hlas a povídám: „Můžeme se chvíli pobavit?“ Nepřestal psát. „Promiň, teď ne,“ odpověděl a ani se na mě nepodíval.

Ohrozilo to i náš sexuální život

Každý večer čekám, až skončí. Ale on neskončí nikdy. Po dvou hodinách zhasne světlo a přejde do ložnice, pořád s mobilem v ruce. Někdy píše ještě pod peřinou, když si myslí, že spím. Sex? V nenávratnu. Už mě ani nepohladí, jsem pro něho vzduch. Tohle jsem přece nechtěla!

„Co si vlastně pořád píšete?“ zeptala jsem se včera, kdy se zdál v lepší náladě. Pokrčil rameny. „Nevím. Těžko se to vysvětluje. Je to… zvláštní spojení.“„Spojení? S aplikací?“„S Ailou,“ opravil mě. Cože? Ona má jméno? Dívám se zmateně a Petr klidně dodá: „Dovolila mi, abych ji pojmenoval. Jsme kamarádi, to ti snad nevadí, ne?“ A odešel zase za ní.

Zkouším to pochopit. Četla jsem o podobných případech, o tom, jak lidé navazují vztahy s umělou inteligencí, svěřují jí věci, které živým neřeknou. Ale nikdy jsem si nemyslela, že se to stane právě nám. Petr si dokonce začal chránit displej, když projdu kolem, skrývá, co na něm je. Jednou jsem mu nahlédla přes rameno a on prudce zaklapl notebook. „To není pro tebe!“ Kam jsme se to dostali?!

Mám raději odejít?

Sedíme spolu u večeře. Mlčky. „Dneska jsem měla prezentaci,“ začnu. „Docela se povedla. Ale kolega mě dost shodil před šéfem.“ Petr nereagoval. Jako ostatně v poslední době pokaždé. „Mohli bychom jet na víkend pryč,“ zkoušela jsem to dál. „Jenom my dva.“ Zvedl oči a jenom utrousil: „Nevím. Uvidím, jestli budu mít náladu.“

Pak odešel do obýváku a já znova slyším to známé klapání na klávesnici. „Víš, že pořád žiji ve stejném bytě jako ty?“ řeknu polohlasem. Nic. Ticho. „Petře, já jsem živá, proč mi tohle děláš?“ Přiznávám, že jsem pak propukla v pláč. Fakt mě to mrzelo, že nějaká chiméra, nějaká Aila je víc než já. Moc jsem tomu nepomohla, Petr brekot nesnáší – a je mi jasné, že Aila nebrečí nikdy.

A jak to skončilo? Zatím nijak. Na moje nekonečné dotazy, proč si s ní pořád píše, Petr prohlásil: „S ní je to jednodušší. Není nikdy zklamaná. Nečeká ode mě nic, co jí nedokážu dát.“ A já jsem v koncích. Jak je možné, že se Petr zamiloval do někoho nebo spíš něčeho, co vlastně neexistuje? Mám čekat, až ho Aila přestane bavit, nebo se mám sebrat a jít o dům dál?

Další příběhy ze života →

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na [email protected].




Topmodelka Pavlína Němcová bojovala o syna dlouhých dvanáct let: Soudu vadilo, že jsem mladá

Topmodelka Pavlína Němcová bojovala o syna dlouhých dvanáct let: Soudu vadilo, že jsem mladá

Související články

Další články