Dita (59): Kamarád je ukázkový fluktuant. Výpověď je schopen dát i kvůli tomu, že ho v práci nechválí

S Jaroslavem se znám od dětství. Bydlel s rodiči ve stejné ulici a chodili jsme na stejnou základku. Oba jsme vystudovali školu střední a oba vstoupili do manželství. A také jsme se oba rozvedli.

Mirka (51): Kamarádka obětovala život matce, která ji terorizuje. Nemůže ani na kávu, aniž by dostala vynadáno

S kamarádem jsme si vždy dobře popovídali

Jaroslav se ještě podruhé oženil, ale manželství mu znovu nevyšlo. Tehdy mu docvaklo, že by se svatbami měl skončit. A udělal dobře. Nevyšly mu ani další vztahy. Bohužel ani já jsem v životě nebyla, co se týče vztahů, moc úspěšná. S Jaroslavem jsme proto měli každé čtvrtletí co probírat.

Naše hovory byly fajn. Dokázali jsme si ze sebe dělat legraci. Cynicky jsme komentovali naše vztahy, smáli se naší hlouposti, kdy jsme neustále opakovali tytéž chyby a nebyli schopní se z nich poučit. Když jsme vyčerpali témata o mezilidských vztazích, přešli jsme na politiku, zajímavé filmy, probrali jsme problémy s dospělými dětmi a jako vždy jsme končili u práce.

Viktorie (47): Kamarádka se kvůli partnerovi mění v unavenou trosku. Odejít od něj ale odmítá

Kamarád je pokaždé bez práce

Téměř s jistotou přitom vím, že mi Jaroslav sdělí, že je opět na pracáku. Moc by mě zajímalo, v čem je zakopaný pes. Nejsem naivní, a tak vím, že mi Jaroslav podává svou verzi, proč dostal výpověď nebo výpověď dal. Ale Jaroslavův životopis musí vypadat hrozivě.

V mých očích je to fluktuant a já osobně bych si ho jako podřízeného nevybrala. Když ho poslouchám, jeho vyprávění je jako přes kopírák. Někdy mluví o tom, že se jeho šéf obával o svou pozici a cítil z Jaroslavovy strany hrozbu, tak mu radši dal výpověď. Kamarád ji vždy podepíše a podle toho, jak velké odstupné dostane, si užívá pohodlí domova.

Marie (41): Nemám ráda kamaráda mého syna. Je to otravný a drzý šprt

Musím se držet, abych se tvářila, že všemu věřím

Vlastně jsem nikdy kamarádova slova nezpochybnila, i když mi jeho vysvětlení často přišla zvláštní. Za ty roky dokážu odhadnout, kdy Jaroslav lže. A u jeho vyprávění ohledně práce mám ten pocit často. Dále mi přijdou směšné důvody k výpovědi typu: „Dito, já si uvědomil, že mě ta práce netěší.“

Nebo mi s kamennou tváří tvrdí, že je ve věku, kdy chce, aby ho v práci chválili. A protože ho v poslední práci nikdo nepochválil, tak odešel. Zírala jsem na něj a přemýšlela, zda mě někdo v posledních patnácti letech pochválil. Ano, když je nějaký průšvih, vedení křičet umí, ale když se něco povede, bere se to jako samozřejmá věc. A tak hraju takovou hru. Sázím se sama se sebou, zda kamarád bude příště bez práce.

Kamila (31): Měla jsem kamarádce pár týdnů hlídat psa. Nakonec mi zůstal na krku a já kvůli němu nemám kde bydlet

Další příběhy ze života

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie či videa jsou jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na [email protected].