Drahuška (63): Syn mi po hádce nebere už týden telefon. Chová se jako malé děcko

Vychovala jsem ze svého syna sobce. Obě dcery jsou jiné. Můžeme si říct i nepříjemnou věc. Dokážeme se o problému pobavit, najdeme řešení a jedeme dál. Bez emocí, konstruktivně a hlavně bez zátěže do budoucnosti.

Dagmar (48): Jedna hádka změnila celý můj život k lepšímu. Je na čase být trochu sobecká

Každé dítě je jiné a je to děsivé

Obě dcery i syna jsem vychovávala stejně. Jenže dcery jsou na rozdíl od syna empatické. Syn si o sobě myslí, že je nejchytřejší na světě, že vše analyzuje správně a nepochybuje o sobě. Syn není ochotný naslouchat druhým. Možná proto je rozvedený. Možná to byl kámen úrazu jeho manželství, protože ženu, která mu porodila dítě, vidím jako hodnou osobu.

Syn samozřejmě svou bývalou manželku popsal jako nesnesitelnou a veškerou vinu za rozpad manželství naházel na ní. Jako matka jsem mu to do jisté míry i věřila. Po čase jsem zjistila, že synovo vyprávění má trhliny a brala jsem jeho monology s rezervou. A nakonec jsem došla k poznání, že vinu za rozpad manželství na sobě nese převážně syn. Bývalé snaše jsem zatelefonovala a omluvila se jí za měsíce mlčení. V současné době si občas zavoláme a probereme mého vnuka.

Pavel (37): Manželka mi pořád vymýšlí nějaké úkoly. I když padám únavou, dělám raději všechno, abychom se nehádali

Moje jednání ho rozčílilo

Když syn zjistil, že jsem v kontaktu s jeho bývalou manželkou, strhla se mela. Vašek na mě křičel. Zlobil se, co si to dovoluji. Že on je moje rodina. On je můj syn a já mám za každé situace stát za ním. Snažila jsem se synovi vysvětlit, že nedělám nic špatného. Dokonce jsem se snížila k tomu, že jsem mu začala říkat, o čem se s bývalou snachou bavím.

„Vašku, bavíme se o tvém synovi. Zajímám se, jak mu to jde ve škole, jestli není nemocný, jestli se mají dobře a do jakých kroužků chodí. Potom s jeho matkou konzultuji, co bych mu měla koupit k narozeninám. Co by se mu tak líbilo. Jsem jeho babička, je přirozené, že se zajímám,“ uzavřela jsem svou řeč. Syn to nepřijal. Doslova mě bombardoval textovými zprávami, které obsahovaly jednu výčitku za druhou.

Adéla (30): S manželem jsme se pět let marně snažili o dítě. Pak otěhotněla tchyně a podle mě to udělala, aby mě ponížila

Hrubost syna mě zklamala

I já jsem synovi napsala pár laskavých a vysvětlujících textových zpráv. Proběhl hovor, kde na mě syn křičel a pak nastalo ticho. Už týden se mi syn neozval. Jeho nevyzrálé chování mě mrzí. Před tímto incidentem jsme byli domluvení, že budeme s manželem hlídat vnuka o jarních prázdninách. Už jsem synovi volala desetkrát v posledních třech dnech.

Zkoušela jsem volat dopoledne, odpoledne i navečer. Nic. Syn mi zpět ani jednou nezavolal. „Neponižuj se. On potřebuje syna pohlídat. Přileze, až zjistí, že by si musel vzít dovolenou. Už mu nevolej,“ nařídil mi manžel. Vím, že má manžel pravdu. Vím, že se Vašek chová jako malé děcko. Jako pětiletý rozmazlený fracek. Je to dospělý muž a urazil se. Co kdyby se nám něco stalo a potřebovali bychom jeho pomoc? To mu asi zřejmě nedochází. Bojím se, že neuvidím vnuka, a tak zkusím synovi ještě jednou tajně zavolat.

Petr (21): Potěšilo mě, když nejlepší kamarád začal chodit s mojí sestrou. To jsem ale netušil, co mě čeká

Další příběhy ze života

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie či videa jsou jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na [email protected].