Petr (21): Potěšilo mě, když nejlepší kamarád začal chodit s mojí sestrou. To jsem ale netušil, co mě čeká

Petr (21): Potěšilo mě, když nejlepší kamarád začal chodit s mojí sestrou. To jsem ale netušil, co mě čeká
Zdroj: Freepik

Petr se s Markem znal od dětství a měli spolu takřka bratrský vztah. Vše bylo super do té doby, než Marek začal randit s Petrovou osmnáctiletou sestrou Anežkou, s níž byl Petr často na kordy. Jedna drsnější sourozenecká hádka pak nabourala kamarádství obou mladíků.

Jan Švanda
Jan Švanda 20. 11. 2022 19:00

S Markem (21) se známe od mateřské školy a byli jsme jako bratři. Ve škole jsme spolu seděli v lavici, po vyučování si hráli a blbli venku. V pozdějším věku jsme spolu váleli na tenisovém kurtu, chodili na fotbal na Spartu, líbily se nám stejné typy holek, zkrátka jsme si ve všem rozuměli.

Kamarád se zakoukal do mojí sestry

Náš vztah byl parádní až do mých dvaceti let, kdy se Mára zakoukal do mé o tři roky mladší sestry Anežky, s níž jsem byl neustále na kordy. V dětství jsme se hádali, kolikrát se i zmydlili, byli jsme povahově úplně jiní a neměli se moc v lásce. Na základce nepatřila k nejhezčím holkám ve třídě, postupně ale rostla do krásy a na střední z ní byla fakt kočka, za kterou se ohlédl pomalu každý kluk.

S Anežkou jsme sice neměli idylický sourozenecký vztah, ale hřálo mě u srdce, když mi kamarádi a známí gratulovali, jakou mám ségru šťabajznu. Osud tomu chtěl, že se začala líbit i Márovi a on zase padl do oka jí. Nejprve po sobě pokukovali. Když pak přišel za mnou domů, dali se spolu do řeči, škádlili se, flirtovali...

Později už mi přišlo, že Mára za mnou chodí jen proto, aby viděl Anežku. Chvíli jsme klábosili spolu, jakmile ji ale spatřil, ocitl jsem se na druhé koleji. Po pár měsících spolu začali chodit a zpočátku to bylo super pro všechny. Výrazně se zlepšil můj vztah s Anežkou, občas jsme vyrazili všichni společně do kina nebo na koncert. Říkal jsem si pro sebe, že to snad nemohlo dopadnout lépe. Můj nejlepší kamarád randí s mojí sestrou. Pecka!

Jenže potíže nastaly, když jsme se se ségrou, jako už pokolikáté v životě, pohádali kvůli kravině. Jednoho dne odpoledne nebyli rodiče doma a s Anežkou jsme si vjeli do vlasů. Měla udělat jednu domácí práci, kterou hodila na mě… Drsně jsem se do ní tehdy opřel a zasypal ji peprnými výrazy.

Pohádali jsme se na ulici

Brečela, pak chvíli ťukala prstem do mobilu, oblékla se, práskla dveřmi a odešla. Bylo jasný, že jde za Márou. Nevím, co mu nakukala. Každopádně Mára byl vůči mně chladný. Druhý den jsme se viděli, obvykle se spolu zdravíme: „Nazdar, vole. Tak jaká dneska u tebe?“ Tentokrát měl ale Mára kamennou tvář.

„Co se děje?“ zeptal jsem se. „Hele, tohle by sis neměl dovolovat k sestře. Taky bych tě rád upozornil, že to je moje holka,“ vypálil na mě ostře. Tohle jsem nečekal, byl jsem v šoku. „Hele, známe se léta, prožili jsme toho spolu dost, ale tohle se mi vůbec nelíbí. Važ příště slova,“ zdůraznil Mára.

Naštval jsem se a řekl mu, ať se do našich sourozeneckých pří laskavě neplete. „To teda budu, hochu. Ronila mi hodinu slzy na rameni. Stěžovala si na tebe,“ soptil. "Víš co? polib si," odvětil jsem nakvašeně, mávl rukou a šel radši pryč. Pár dnů jsme spolu nemluvili. Se ségrou jsme se mezitím udobřili, pak si i s Márou vše vyříkali a bylo to zase fajn.

S naším vřelým kamarádstvím je konec

Už za měsíc ale došlo na další ostrou hádku mezi mnou a ségrou. Tentokrát to zašlo tak daleko, že jsem Anežce vlepil pořádnou facku. „Běž si zase stěžovat Marečkovi,“ zakřičel jsem na ni ještě na závěr a pak odešel do jiného pokoje.

Druhý den jsem Anežku s Markem potkal na ulici. Drželi se za ruce a mířili přímo proti mně. Když mě zahlédli, oba nasadili nabubřelý výraz. Prošel jsem kolem nich, aniž bychom se pozdravili. Vypadalo to, že to tímhle skončí, jenže najednou na mě Mára zavolal: „Hele, počkej na chvíli. Tak tohle ne, frajere, něco jsem ti nedávno snad řekl!" Vrazil mi facku a strčil do mě. "To máš za ségru,“ dodal.

Nenechal jsem si to líbit a pustili jsme se do sebe. Větší bitce naštěstí zabránila ségra, která nás od sebe roztrhla. „Hele, vykašlete se na to. Máro, pojď, jdeme pryč,“ zavelela a odešli. Byl jsem rozpálenej doběla. Můj nejlepší kámoš, prakticky bratr, a udělá tohle!

Se ségrou jsme si pak večer doma promluvili. Řekla, že ji to mrzí, omluvila se mi za Máru, se kterým jsem se po nějaké době také usmířil. Náš super kamarádský vztah ale tenhle konflikt neustál. Už to není jako dřív a už asi nikdy nebude.

Další příběhy ze života →

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.

Moderátorka Soňa Porupková prodělala rakovinu kůže: Na podezřelé znaménko mě upozornila až maskérka

Moderátorka Soňa Porupková prodělala rakovinu kůže: Na podezřelé znaménko mě upozornila až maskérka

Související články

Další články