Eduard (45): Syn přišel ze školy bez bot. Myslel jsem si, že je to nějaký omyl, ale pravda mě šokovala

Když šel syn první den do školy, působil normálně. Ráno se trochu tvářil otráveně, ale to dělával vždycky. S manželkou jsme měli pocit, že začátek školního roku proběhl bez problémů. Odpoledne přišel domů, nic zvláštního nám neřekl. Jen se zavřel v pokoji a hrál na počítači. Brali jsme to jako klasický návrat do režimu.

Cecílie (43): Vzala jsem děti na školní výlet, chtěla jsem jim ukázat život na farmě. Vraceli jsme se traumatizovaní

Jeho chování se měnilo

Jenže už ten den se mi zdálo divné, že přišel v jiných botách. Měl na sobě staré tenisky, které nosil na hřiště. Zeptal jsem se ho, co se stalo s novými, a on odpověděl, že si je ušpinil a nechal je u kamaráda. Řekl to tak klidně, že jsem nad tím mávl rukou.

Další dny se ale začaly objevovat zvláštnosti. Syn najednou nechtěl chodit pěšky do školy, pořád prosil, abychom ho odvezli autem. Ráno byl nervózní, loudal se, vymlouval se, že mu není dobře. Doma se s námi moc nebavil, spíš mlčel. Mysleli jsme, že si po prázdninách prostě musí zvyknout. Pak jsem ale pochopil, že se děje něco vážnějšího.

Bernard (41): Poslali jsme dceru se školou do zahraničí. Několik dní se nám neozývala a my pak zjistili šokující informaci

Trvalo, než to přiznal

Jednou večer jsem šel do jeho pokoje a našel jsem zapomenuté boty v tašce pod postelí. Byly odřené, špinavé a jedna roztržená. Když jsem se ho ptal, co se stalo, začal se vykrucovat. Nakonec se rozplakal a řekl mi pravdu. „Hned první den mi je kluci vzali a napíchli na plot u školy.“ On se bál přijít domů a říct pravdu, protože měl pocit, že by nás zklamal.

Seděl jsem tam a poslouchal ho a měl jsem pocit, že jsem totálně selhal. Celou dobu jsem si myslel, že je všechno v pořádku, a on se trápil každý den. Zatímco my jsme řešili svačiny a rozvrh, on řešil, jak se bránit, aby se mu neposmívali.

Nejhorší na tom bylo, že kdybych si nevšiml těch bot, možná by se to táhlo dál. Bylo pro mě šokující zjistit, že dokáže tak dlouho skrývat něco tak bolestivého jen proto, aby nás nezatěžoval. Hned jsem to ve škole začal řešit a slíbil jsem si, že už tomuhle syna nikdy nevystavím.

Další příběhy ze života →

Marcel (43): Dceřin drahý kroužek odhalil trhliny v našem manželství. Ale že to skončí takhle špatně, jsem nečekal