
Eliška přestala půjčovat děti své tchyni. Návyky, které tchyně má, jsou totiž pro Elišku nepřijatelné. Radši bude riskovat hádku než zdraví svých dětí.
Divím se, že manžel Robert přežil do dospělosti ve zdraví. Jeho matka nemá vůbec žádné hygienické návyky a doslova používá jeden hřeben a misku pro celou domácnost, včetně lidí.
Rodiče si holt člověk nevybere
Manžel Robert pochází z vesnice. Samozřejmě jsem si při návštěvách všimla, že se v rodině nějaká čistota nikdy moc neřešila. Do domu se chodilo v botách v létě i v zimě. Bylo jedno, zda byl dotyčný u slepic ve výběhu nebo na čisté terase. Zkrátka, podlaha se jednou týdně setřela a byli všichni spokojení. Kdo by řešil hlínu na zemi v kuchyni?
To samé platilo o oblečení nebo jiných textiliích v rodině. Oblečení se nosilo několik dní a důvodem pro vyprání byla převážně nějaká skvrna. Když nebyla skvrna, bylo použitelné i týden. V koupelně byl ručník jeden a co se do něj utíralo, bylo jedno. Ruce, nohy, obličej. Co kdo potřeboval.
Moje rodina žije jinak a lépe
Manžel moje vhodnější návyky přijal a je rád za ně rád. Moje tchyně je milionový člověk. Jen je zkrátka trochu mimo ohledně hygienických návyků. Eliška zkoušela tchýni nastavit pravidla, za kterých bude moci hlídat vnoučata. Tchyně slíbila, že vše splní. Zjistila jsem však, že děti dostávají najíst z talířů, ze kterých dostávají jídlo i psi.
Chtělo se mi zvracet a dostala jsem strach o zdraví svých dětí. Dalším poznatkem bylo, že tchyně má jeden hřeben. Nejen, že ho používá celá rodina, ale tchýně s ním češe i svého psa. Sice je to pes domácí, ale není mi příjemná představa, že hřebenem vyčesává odumřelé psí chlupy.
Rozhovor, který změnil vše
„Maminko, nemůžete si koupit hřeben speciálně pro svého psího mazlíka? Vím, že je to yorkšírský teriér. Ve své srsti může mít nějaké parazity. Ty si pak nanesete do svých vlasů, když ten hřeben používáte taky. A já si nepřeji, aby naše děti byly vystaveny tomuto riziku,“ spustila jsem.
A pak jsem tchyni řekla, že jestli se jí to nelíbí, děti k ní dávat nebudu. A pokud je bude chtít vidět, bude jezdit na návštěvu k nám. A jejich setkání bude pod mým dohledem. Možná jsem úzkostlivá, ale jsou to moje děti a moje zodpovědnost. Nebudu riskovat. Stačí, co vše se může přihodit nahodile nebo nepředvídatelně. Proč chodit naproti nějakému neštěstí?
Další příběhy ze života
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie či videa jsou jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na [email protected].


        
        
        
        

