Františka (36): Zatímco já stavěla rodinné hnízdo, on budoval kariéru. Daň za náš luxusní život je ale až příliš vysoká

Když jsem před mnoha lety nečekaně otěhotněla s mým synem, celý náš život se obrátil vzhůru nohama. Můj manžel Bohouš se ale pro rodinu ochotně obětoval a zatímco já byla doma s novorozencem, pracoval za nás oba.

Magda (27): Našla jsem v jeho batohu zásnubní prstýnek. Po tom, jak mě ponížil před kamarády, už ho ale nechci

Já vychovávala děti, on pracoval

Bylo to náročné období, kdy jsme takřka ze dne na den museli změnit vše, na co jsme byli zvyklí. Protože moje těhotenství bylo již od začátku náročné a rizikové, v pátém měsíci jsem musela odejít z práce a být doma. Bohouš situaci vzal zodpovědně, v práci byl od nevidím do nevidím, dokonce si na víkendy vzal druhou práci, aby si něco přivydělal a aby nás zajistil. Postupně se situace stabilizovala, on byl povýšen a již stačila jen jedna výplata. Proto jsme se po porodu rozhodli, že zůstanu se synem doma a nebudu chodit do práce.

Toto rozhodnutí se ještě utužilo po tom, co se mi za dva roky narodila dvojčata Filip a Nikolka, která se přidala ke staršímu bráškovi Tomášovi. Ve chvíli, kdy jsme měli doma tři malé děti nepřicházelo v úvahu, abych začala pracovat, smířila jsem se tedy se svou rolí matky a ženy v domácnosti. Vlastně mi to vůbec nevadilo, jediné, co jsem celé dny dělala bylo, že jsem trávila čas s našimi ratolestmi a starala se o byt, později o dům, který jsme zdědili po mojí babičce. Bohouš zase pracoval. Jeho práce byla časově náročná, byl pryč celé dny, často si bral práci i domů. Hned, jak jsme se přestěhovali do domku, si v něm zřídil kancelář, kde se často na dloué hodiny zavíral. Děti do ní nesměly ani nahlédnout.

Dita (27): Přítel je fajn, ale trochu mě děsí jeho excelové tabulky na společné výdaje

Doma téměř nebyl

Jak děti rostly, rostl i business, ve kterém Bohouš pracoval a s ním i jeho zápal do práce. Prakticky jsme ho doma neviděli, pořád byl v kanceláři, ve své pracovně a nebo někde na služebních cestách. Byla jsem na něj pyšná a podporovala jsem ho, jak jsem mohla, ačkoliv jsem si začala všímat, že dětem táta chybí. Často se na něj ptaly, naříkaly, kde je a já jsem ho vždy bránila se slovy, že tatínek pracuje a vydělává. Že se o nás hezky stará.

Postupně mi ale začalo docházet, že jeho role v naší rodině rozhodně není ideální. Bylo to tehdy poprvé možná za půl roku, co jsme něco podnikali jako rodina. Jeli jsme na výlet do hor. Moc jsem se na tento společně strávený čas těšila, radost ze mě opadla ale hned, když jsme vystoupili z auta a Bohouš začal telefonovat. Tak tomu bylo skoro celý výlet, děti jsem měla na krku já, zatímco o n telefonoval a nebo nepřítomně bloumal kolem. Vše se ještě zhoršilo, když na cestě domů začala Nikolka kňourat, že ztratila svého oblíbeného plyšáka. Věděla jsem, že to je pohroma – šlo o hračku, co měla již od kolébky a byla na ni až nezdravě fixovaná.

Soňa (61): Můj třicetiletý syn se nehodlá odstěhovat z rodného hnízda. Už mě péče o něho zmáhá

Nevěděl o našich dětech skoro nic

„Neviděl jsi Nikolky králíčka? Viděla jsem, že jsi ji chvíli na výletě nesl, tak jestli ho nemáš u sebe,“ zeptala jsem se zpátky doma nešťastně manžela, když jsem hračku nemohla najít.

„Myslíš toho usopleného, nechutného plyšáka? Nikole spadl do bláta a utrhla se mu nožička, tak jsem ho vyhodil,“ odpověděl mi bez zájmu Bohouš. Já jsem okamžitě strnula.

„Cože jsi udělal? Bohouši, to byl Nikolky nejoblíbenější plyšák! Víš, co nás teď čeká? Totální řev a pláč. Bude úplně zdrcená, neudělá bez něj ani krok,“ vyjela jsem na něj a dala si hlavu do dlaní. Už jsem vymýšlela plán, jak situaci vyřešit, aby neměla naše dcera úplně zlomené srdce.

„A jak jsem to měl asi vědět, že tenhle kus látky, co vypadal naprosto odporně, je pro ni tak důležitý?“ odsekl ostře zpátky, ale nevypadalo, že by ho situace nějak trápila.

Bára (31): Myslela jsem, že mám nejlepší tchyní na světě. Místo opory jsem ale doma měla špiona, který donášel mému partnerovi

Nechci, aby byl pro děti pouhým cizincem

„Třeba protože to je tvoje dcera,“ odpověděla jsem mu nešťastně. V ten moment mi došlo, že můj manžel naše děti vlastně vůbec nezná. Že jsou pro něj jako cizí lidi a on pro ně taky. Bylo to hrozné zjištění, ze kterého se mi udělalo opravdu smutno.

Nikolka samozřejmě udělala naprosté divadlo, když jsem jí oznámila, že svého plyšáka již nedostane. Bohouš mi nijak nepomohl, jen se zavřel do své kanceláře. Sice jsem mu nesmírně vděčná za to, jak nás zaopatřuje, ale nemohu mu odpustit, jak cizí je vlastním dětem. Dala jsem si předsevzetí, že s tím něco udělám a poměry v naší rodině změním. Chci, aby si naše děti na tátu pamatovaly jako na milujícího člena rodiny a ne jako na cizince.

František (49): Exmanželka udělala ze svatby naší dcery divadlo. Dodnes nechápu, jak jsem s ní mohl žít dvacet let

Další příběhy ze života

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie či videa jsou jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na [email protected].