4 nejbizarnější zbraně použité ve válce: Některé byly příliš živé, jiné vyhladily čtvrtinu Evropy

4 nejbizarnější zbraně použité ve válce: Některé byly příliš živé, jiné vyhladily čtvrtinu Evropy
Zdroj: Wikimedia Commons, Public Domain
Zachycovač se používal tehdy, pokud bylo výhodnější nepřítele zajmout.Bojovali i členovci. Štírům museli čelit třeba Římané.Obránci hradeb je vrhali na vojáky v hliněných hrncích.Sršně zase využívali Mayové.+ 5 fotek+ 6 fotek

Myšlenka na to, jak vyhrát válku, zaměstnává miliony lidí už po tisíce let. Někteří přišli s hodně bizarními nápady, které někdy nejen že nevyšly, ale také se obrátily proti svým stvořitelům.

Kamil Šivák
Kamil Šivák 01. 07. 2021 11:00

Existují tři druhy zbraní. První jsou velmi jednoduché, a v rukou vojáka smrtící. Do druhé skupiny patří ty, které vymysleli skuteční géniové a umí zneškodnit najednou obrovské množství nepřátel. Do třetího typu se řadí ty neobvyklé, třeba zvířata a mrtvoly.

Zachycovač na nepřítele

Takzvaný zachycovač se poprvé objevil ve středověku. Někdy bylo totiž výhodnější nepřítele zajmout, nežli usmrtit. Zvláště když byl vysokého postavení. Výkupné se totiž tehdy vyplácelo v truhlách plných drahých kamenů. A jak takový zachycovač vypadal? Šlo o dlouhou kovová tyč, na jejímž konci byl obojek s hroty. Ty byly umístěny vně kruhu a směřovaly na krk vězně.

 

Zobrazit příspěvek na Instagramu

 

Příspěvek sdílený Ancient space (@ancientspacee)

S příchodem střelného prachu ale tato zbraň z bitevních polí zmizela. Přesto se používá dodnes, samozřejmě v mírnějším provedení. Třeba dva japonští učitelé s ní zneškodnili šíleného muže, který školáky ohrožoval nožem. V Indii a Nepálu ji zase použili na osoby porušující nařízení vyplývající z lockdownu. Minulý rok se tak stala ze zachycovače „sociálně-distanční svorka”.

Válka pomocí mrtvol

Někdo používal na nepřítele různé hořlavé látky, jiný však raději volil zástupce členovců. Historička Adrienne Mayor uvedla ve své knize Greek Fire, Poison Arrows and Scorpion Bombs (Řecký oheň, otrávené šípy a bomby ze škorpionů), že v roce 198 našeho letopočtu měl král Barsamia, jenž vládl městskému státu Hatra v dnešním severním Iráku, použít na vojáky římského císaře Septima Severa štíry. Obránci hradeb je házeli v hrncích přímo na obličeje Římanů. V prastarém mayském eposu Popol Vuh se zase můžeme dočíst, že se proti nepřátelům používali sršni.

Největší podivností byla ale mrtvá těla. V roce 1346 zjistili obyvatelé přístavního města Feodosija, že vojáci dokáží bojovat i po smrti. Jak? Tím, že budou přenášet nemoci, konkrétně černou smrt. Ta dolehla i na Mongoly, kteří zrovna toto město obléhali. Jejich velitel ale nemohl zkousnout prohru, a tak před ústupem přikázal svým mužům, aby katapultovali mrtvá těla vojáků za hradby města. Většina obyvatel Feodosije raději utekla v naději, že se vyhne moru. Mělo to však opačný výsledek. Nemoc se rozšířila do Konstantinopole, Anatolie a Itálie. Nakonec zemřelo až 25 % evropské populace. A to bylo pro Mongoly zřejmě to nejlepší vítězství.

Německý tank Goliáš

Ve 20. století byli zase přeborníci ve vynálezech, které měly pomoci válečnému úsilí, Němci. Těm se podařilo sestrojit dálkově ovládaný mini tank, kterého pojmenovali Goliáš. Ten se v pohodě vešel pod podvozek tanku, kde následně odpálil nálož. Jedinou nevýhodou byl kabel. Pokud se přerušil, robot vezoucí výbušninu přestal fungovat. Nápad to byl ale vážně skvělý. Izraelští, angličtí a američtí vědci potom tento princip využili při sestrojení dálkově ovládaných vozidel odstraňujících miny a bomby.

Zdroje informací:

Grunge.com: The Most Bizarre Weapons Used By Soldiers In War

Český Ken Robert Paulat: Syna Andrease mi porodila náhradní matka, čekal jsem rok na dárkyni vajíčka

Český Ken Robert Paulat: Syna Andrease mi porodila náhradní matka, čekal jsem rok na dárkyni vajíčka

Související články

Další články