Vyhlazení obce Ležáky: Krvavou odvetu nacistů za atentát na Heydricha přežily jen dvě sestry

80 let od vyhlazení Ležáků: Masakr přežily jen dvě sestry, ta starší byla trnem v oku komunistů
Zdroj: Wikimedia Commons/Draceane, CC BY-SA 4.0
K vyhlazení Ležáků došlo 24. června 1942 v rámci takzvané heydrichiády. Jediným přeživším z Ležáků je paní Jarmila Doležalová, rozená Šťulíková.Na místě tragédie vznikly v Ležácích pomníky, takzvané hrobodomy.Najdeme zde také Knihu obětí...+ 2 fotky+ 3 fotky

V pátek 24. června uplyne osmdesát let od vyhlazení obce Ležáky. Nacistický masakr přežily pouze sestry Šťulíkovy. Dnes žije jen jedna z nich. Jak vzpomíná na Ležáky paní Jarmila Doležalová, rozená Šťulíková, které v té době byly dva roky? A kam ji zavál osud během druhé světové války?

Kamil Šivák
Kamil Šivák 22. 06. 2022 14:00

Ležáky byly vyhlazeny 24. června 1942, čtrnáct dní od vypálení Lidic. Stále šlo o akci v rámci takzvané heydrichiády, kdy se nacisté mstili za atentát na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. V této osadě na Chrudimsku byla totiž ukryta vysílačka Libuše parašutistické skupiny Silver A, jenž spolupracovala na atentátu.

Dívky z Ležáků šly na převýchovu do Německa

Sestry Šťulíkovy měly, jak se říká, štěstí v neštěstí. Nacistické řádění přežily jenom ony dvě. Dostaly se na převýchovu do Německa. Jarmile byly dva roky, když ji Němci, spolu s mladší sestrou Marií a dalšími jedenácti dětmi, odtrhli od rodičů a odvezli do Prahy. Na poněmčení šla jen Jarmila a Marie. Ostatní děti skončily v plynové komoře v Chelmnu.

Podle rozhovoru pro iDnes si Jarmila dětství na vesnici nepamatuje, vybavuje se jí pouze dětský domov, v němž čekala na adopci. Nakonec se jí ujala rodina Peattelů, která již vychovávala dvě dcery. Velmi dobře si s nimi rozuměla. Před návratem do Čech jí náhradní maminka řekla, že pokud tam nikoho nenajde, může se klidně vrátit k ní. Nevrátila se sice natrvalo, ale s členy rodiny Peattelů se vídá dodnes.

Dědeček dívky z Ležáků přežil koncentrační tábor

Začít život, byť ve své vlasti, ale s novou identitou a bez rodičů, bylo pro šestiletou Jarmilu velmi těžké. Její výchovy se ujal dědeček, který měl za sebou koncentrační tábor. Po základní škole nastoupila dívka na studium pedagogiky. Přála si totiž pracovat ve školce. Tam také zůstala až do doby, než odešla na mateřskou. Narodilo se jí celkem sedm dětí.

Jarmila vystřídala hodně zaměstnání a nebránila se ani místu pomocné síly v kuchyni. Spousta lidí na vesnici se v těžkých životních situacích obracela na víru. Ale jak paní Jarmila poznamenala, nikdy jí to nepomohlo. I její rodiče byli silně věřící a chodili do kostela. Ale v době nejvyšší nouze se k nim všichni obrátili zády.

Dopis Putinovi

„Když jsem viděla, jak Rusové bombardují a ničí kdeco, i školy, bylo mi z toho opravdu zle”, svěřila se paní Jarmila Chrudimskému deníku. Rozhodla se tak napsat ruskému prezidentovi Vladimíru Putinovi dopis, v němž ho vyzvala, aby zastavil násilí páchané na Ukrajině. Psala to s odvoláním na vlastní, velmi těžké prožitky.

Dvaaosmdesátiletá dáma si moc dobře pamatuje na každoroční ruské delegace do Lidic a Ležáků. Jelikož ale podepsala petici proti vstupu ruských vojsk v roce 1968, existuje dokument, v němž stojí, že je potřeba zvážit přítomnost soudružky Doležalové na pietní akci v Ležákách. Nepohodlnou byla hned v několika režimech...

Zdroje informací: 

Wikipedia.org: Ležáky

Český Ken Robert Paulat: Syna Andrease mi porodila náhradní matka, čekal jsem rok na dárkyni vajíčka

Český Ken Robert Paulat: Syna Andrease mi porodila náhradní matka, čekal jsem rok na dárkyni vajíčka

Související články

Další články