Vyhlazení obce Ležáky: Krvavou odvetu nacistů za atentát na Heydricha přežily jen dvě sestry

Ležáky byly vyhlazeny 24. června 1942, čtrnáct dní od vypálení Lidic. Stále šlo o akci v rámci takzvané heydrichiády, kdy se nacisté mstili za atentát na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. V této osadě na Chrudimsku byla totiž ukryta vysílačka Libuše parašutistické skupiny Silver A, jenž spolupracovala na atentátu.

Mohlo by Vás zajímat:

Tragické osudy dětí z Lidic: Přežily masakr, ale dalším útrapám neunikly

Dívky z Ležáků šly na převýchovu do Německa

Sestry Šťulíkovy měly, jak se říká, štěstí v neštěstí. Nacistické řádění přežily jenom ony dvě. Dostaly se na převýchovu do Německa. Jarmile byly dva roky, když ji Němci, spolu s mladší sestrou Marií a dalšími jedenácti dětmi, odtrhli od rodičů a odvezli do Prahy. Na poněmčení šla jen Jarmila a Marie. Ostatní děti skončily v plynové komoře v Chelmnu.

Podle rozhovoru pro iDnes si Jarmila dětství na vesnici nepamatuje, vybavuje se jí pouze dětský domov, v němž čekala na adopci. Nakonec se jí ujala rodina Peattelů, která již vychovávala dvě dcery. Velmi dobře si s nimi rozuměla. Před návratem do Čech jí náhradní maminka řekla, že pokud tam nikoho nenajde, může se klidně vrátit k ní. Nevrátila se sice natrvalo, ale s členy rodiny Peattelů se vídá dodnes.

Mohlo by Vás zajímat:

Romeo a Julie z Osvětimi: Zamilovali se do sebe vzdor nelidským podmínkám, jejich láska ale skončila tragicky

Dědeček dívky z Ležáků přežil koncentrační tábor

Začít život, byť ve své vlasti, ale s novou identitou a bez rodičů, bylo pro šestiletou Jarmilu velmi těžké. Její výchovy se ujal dědeček, který měl za sebou koncentrační tábor. Po základní škole nastoupila dívka na studium pedagogiky. Přála si totiž pracovat ve školce. Tam také zůstala až do doby, než odešla na mateřskou. Narodilo se jí celkem sedm dětí.

Jarmila vystřídala hodně zaměstnání a nebránila se ani místu pomocné síly v kuchyni. Spousta lidí na vesnici se v těžkých životních situacích obracela na víru. Ale jak paní Jarmila poznamenala, nikdy jí to nepomohlo. I její rodiče byli silně věřící a chodili do kostela. Ale v době nejvyšší nouze se k nim všichni obrátili zády.

Mohlo by Vás zajímat:

80. výročí založení ghetta Terezín: Pachu mrtvého člověka se nikdy nezbavím, říká pamětnice

Dopis Putinovi

„Když jsem viděla, jak Rusové bombardují a ničí kdeco, i školy, bylo mi z toho opravdu zle”, svěřila se paní Jarmila Chrudimskému deníku. Rozhodla se tak napsat ruskému prezidentovi Vladimíru Putinovi dopis, v němž ho vyzvala, aby zastavil násilí páchané na Ukrajině. Psala to s odvoláním na vlastní, velmi těžké prožitky.

Dvaaosmdesátiletá dáma si moc dobře pamatuje na každoroční ruské delegace do Lidic a Ležáků. Jelikož ale podepsala petici proti vstupu ruských vojsk v roce 1968, existuje dokument, v němž stojí, že je potřeba zvážit přítomnost soudružky Doležalové na pietní akci v Ležákách. Nepohodlnou byla hned v několika režimech...

Zdroje informací: 

Wikipedia.org: Ležáky

Galerie Druhá odveta nacistů za atentát na Heydricha: Nelítostná likvidace Ležáků

+ 2 fotky + 3 fotky