Facebook
Instagram
První případ týrání dítěte, který se v historii USA dostal před soud, nese jméno Marty Ellen Wilson. Úřady měly dlouho svázané ruce, takže dívka zažívala nepředstavitelná muka. Ač to zní neuvěřitelně, na svobodu se dostala díky bojovníkům za práva zvířat.
Příběh malé Mary je tragický i ohromující. Život jí byl zachráněn doslova na poslední chvíli. Kdyby se o ni nezačali zajímat aktivisté bojující za práva zvířat, kdoví, jak by to s ní dopadlo...
Týrání malé dívky
Mary Ellen Wilson se narodila v roce 1864, kdy v Americe zrovna zuřila Občanská válka. O otce přišla ještě před svými druhými narozeninami. Její matka Frances musela nastoupit do zaměstnání, aby uživila rodinu. Kvůli tomu najala ženu, která se měla o Mary starat. Jakmile však neměla Frances čím chůvě zaplatit, ta nahlásila dívku na sociálku, která ji umístila do pěstounské rodiny. A tam začalo její týrání.
Dalších šest let svého života strávila s Francisem a Mary Connollovými, kteří ji nikdy nedokázali milovat. Místo postele spala na kousku starého koberce, který byl natažený pod oknem. K dispozici měla jen jeden pár bot a nikdy si nesměla hrát s dětmi ze sousedství. Byla absolutně odříznuta od svého okolí. Neslavila ani narozeniny, takže nevěděla, kolik je jí let. Musela také snášet bití bičíkem a zavírání do skříně. Její tělo bylo už po několika týdnech každodenního týrání poseto jizvami a modřinami.
Záchrana z pekla
Případ Mary se k úřadům dostal díky jednomu sousedovi, který si všiml, že je s touto rodinou něco hodně v nepořádku. Vyšetřování se ujala Etta Wheeler, sociální pracovnice a metodistická misionářka. Když v prosinci roku 1873 zaklepala na dveře Connolových, zděsila se toho, co tam spatřila - bledou a hubenou dívku, bez bot a jen v tenkých šatech. Mary bylo devět let, fyzicky však vypadala na pět. Ruce a nohy měla poseté jizvami. Wheeler to šla okamžitě nahlásit na policii, jenže ta měla svázané ruce. Tehdy mohli rodiče trestat své děti tak, jak uznali za vhodné.
Do sirotčince ji nechtěli vzít zpět, protože na to také neměli žádné oprávnění. Etta se v zoufalství obrátila na zakladatele Americké společnosti pro prevenci krutosti na zvířatech. Aktivista Henry Bergh byl zpočátku tisku jen pro smích, vždyť šlo pouze o "hloupá" zvířata. I přes posměch se mu však začalo dařit tyto zákony prosazovat. A stejnou metodu zvolil i u Mary. Kontaktoval svého právníka, který zase poslal svého člověka, jenž vyhotovil podrobnou zprávu o životě malé Mary. Poté se celá věc podala jako petice k soudu. Díky mnoha podpisům soudce kývl na to, aby byla dívka odvezena do bezpečí.
Nový život týrané dívky
Mary poprvé stanula před soudem 9. dubna roku 1874. Vzhledem k tomu, že neměla na sobě nic jiného než roztrhané oblečení, museli ji zabalit do deky. Nebyl to pěkný pohled. Reportér Jacob Riis později napsal, že pohled na zuboženou dívku rozplakal i všechny přítomné muže a konečně probudil v lidech svědomí.
Mary Connolly se hájila před soudem tím, že nikdo nemůže pochopit úskalí, které s sebou nese výchova dětí. Porotě stačilo dvacet minut k tomu, aby nezdárnou náhradní matku poslala na rok do vězení. Po skončení procesu Mary adoptovala sama Etta, která se s ní přestěhovala na předměstí Rochesteru. Tam dívka konečně poznala, co je to skutečný život. V dospělosti se Mary zařekla, že svým dětem poskytne to nejlepší možné dětství.
Vychovala dvě vlastní a čtyři adoptivní děti. Její tragický příběh se stal jakýmsi hnacím motorem pro změnu práva týkajícího se ochrany dětí. Ač měla tato iniciativa zpočátku hodně odpůrců, kteří tvrdili, že se budou děti odebírat rodinám i kvůli obyčejnému výprasku, byli umlčeni většinou. V současnosti patří Amerika mezi země, jenž mají zákony proti týrání dětí na velmi vysoké úrovni.
Zdroje informací:
Wikipedia.org: Mary Ellen Wilson
Allthatsinteresting.com: Mary Ellen Wilson And The 19th-Century Child Abuse Case That Changed History
