Aukce manželek: Muži prodávali ženy jako dobytek, bylo to levnější než rozvod

Aukce manželek: Muži prodávali ženy jako dobytek, bylo to levnější než rozvod
Zdroj: Wikimedia Commons/Thomas Rowlandson, Public domain

Mezi 17. a 19. stoletím byly rozvody velmi nákladné. Britové z nižších společenských tříd se proto rozhodli, že nešťastná manželství ukončí bizarním způsobem - své manželky nabídnou na aukci. Historikové se sice nedokáží shodnout, kdy tento zvyk vznikl, jisté ale je, že k prodejům manželek docházelo i v hospodách.

Kamil Šivák
Kamil Šivák 20. 11. 2021 13:00

Jednoho dne roku 1847 se George Wray rozhodl prodat svou manželku na trhu. Uvázal jí kolem pasu provaz a dovedl na náměstí. Aukci vyhrál William Hardwood a za jediný šilink si pořídil ženu. Té to zřejmě nevadilo. S úsměvem na tváři vykročila vstříc nové etapě svého života. Usmíval se i George. Prodej znamenal jediné - je zase svobodný. Zní to jako scéna z komediálního filmu, ve skutečnosti to ale byla tvrdá realita.

Hodně drahý rozvod

V padesátých letech 18. století začal v Anglii platit poměrně nevýhodný zákon o rozvodech, který z ukončení manželství udělal zdlouhavý, a hlavně nákladný proces. Prodej manželky se pro nízkopříjmové skupiny občanů jevil jako velmi dobrá alternativa. Nebylo to legální, to však nikoho nezajímalo.

Existovala ještě možnost, že muž mohl svou ženu jednoduše opustit, to však pro ni znamenalo nebezpečí. Ex-manžel se mohl kdykoli vrátit, a pokud by ji našel v náručí s jiným mužem, byla by mu povinná vyplatit odškodné. Neplatilo to ale pro obě strany. Žena nemohla partnera nikdy žalovat za cizoložství. V tomto směru zákony selhaly. Dražba někdy byla ideálním řešením pro všechny. 

Žena jako dobytek

Prodej manželek měl podobu aukce s dobytkem. Muž přivázal své ženě okolo pasu provaz nebo stužku a vedl ji na trh či jiné veřejné místo. Pak začal před zájemci vychvalovat její přednosti. Jakmile byl obchod uzavřen, manželství se považovalo za neplatné. Nový “majitel” byl navíc od tohoto okamžiku za ženu finančně odpovědný.

Obvykle byl kupcem ženin milenec. Přesto se stávalo, že na tržišti postávali zcela cizí lidé, mezi kterými se pak mohla strhnout bitva o to, kdo nakonec vyhraje. Muž neměl povinnost ženě prodej dopředu oznámit, ona alespoň měla právo veta a mohla výherce odmítnout. Pokud souhlasila, byla ochráněna po majetkové stránce. Bývalý manžel si na něj nemohl činit žádný nárok.

Msta ponížených manželů

Ne všechny prodeje ale probíhaly v přátelském duchu. Žárliví muži se ke svým ženám chovali skutečně jako k dobytku a často je vyměnili třeba za krávu. Večer u půllitru piva však byly všechny křivdy zapomenuty.

Ač šlo o nelegální počin, lidé se u toho často bavili. Kupříkladu Joseph Thompson popsal v roce 1832 svou manželku jako rozeného hada a radil kupcům, aby se takovým ženám vyhýbali jako nabité pistoli či choleře. Nezapomněl však zdůraznit, že umí obstojně dojit krávy, zpívat a pít. Nakonec utržil padesát šilinků. V roce 1857 došlo ke zmírnění zákona o rozvodech a aukce manželek díky tomu z velké části skončily.

Zdroje informací: 

Wikipedia.org: Wife selling 

History.com: English Men One Sold Their Wives Instead Of Getting Divorced 

Leona Machálková touží po nové lásce: O deset let mladšího bych zvládla, chci ještě něco zažít

Leona Machálková touží po nové lásce: O deset let mladšího bych zvládla, chci ještě něco zažít

Související články

Další články