Facebook
Instagram
Odkud se berou děti? Jak vznikne embryo? Tyto a mnohé další otázky trápily vědce po staletí, dokud nebyly vynalezeny mikroskopy, díky kterým se mohli poprvé podívat na spermie a vajíčka. V 18. století nad stejným problémem vraštil čelo i italský kněz Lazzaro Spallanzani, jež dospěl ke svéráznému rozhodnutí. Aby všemu přišel na kloub, nasadil žabím samečkům mini trenky.
Animalkulisté věřili, že dospělý organismus nepatrné velikosti je již ve spermii, která se poté uhnízdí na děložní stěně, kde se vyvine v embryo. Ovulisté šli přímější cestou, tedy, že se plod vyvine z vajíčka. Oba tábory však zapomněly na to, že u některých zvířat dochází k vnějšímu oplodnění. A právě tyto teorie chtěl Lazzaro Spallanzani prozkoumat a uvést na pravou míru. Dopomoci mu k tomu měly žáby.
Jak se rozmnožují žáby
Nadšeného vědce Lazzara nejvíce trápila otázka sebereprodukce. Jinými slovy - může něco vzniknout z ničeho? Kvůli tomu kupříkladu postavil na slunce několik lahví s vývarem a čekal, zda se nezačne něco dít. Nezačalo...
S polévkou to raději nadobro vzdal a zaměřil se na žáby. Všiml si, že kopulace u nich probíhá zcela originálním způsobem. Sameček uchopí samičku, přitiskne se jí na záda a vytvoří takzvaný amplexus (z latinského obejmutí). Samička následně naklade vajíčka, které sameček ihned oplodní. To vypadá skoro jako mimotělní oplodnění. Jak to ale dokázat?
Žabí kondom
Spallanzani se rozhodl, že roztouženým samečkům bude muset navléci speciální kondom. Klasický tvar samozřejmě nepřipadal v úvahu, a tak vymyslel jakési miniaturní “trenky”. Decentně zahalení žabáci během kopulace jen kvákali, ale nic neoplodnili. Ti, co byli nazí, se stali tatínky stovek maličkých pulců.
Aby svůj objev ještě dodatečně potvrdil, sebral sperma z trenýrek a aplikoval je na vajíčka. A ejhle. Brzy se vylíhli zcela normální pulci. Proces oplodnění je tudíž stejně důležitý jako podíl vajíček a spermií. Spallanzani tomu ale již nevěnoval velkou pozornost. V hlavě měl už další projekt.
Italian physiologist, Lazzaro Spallanzani, was born #OnThisDay in 1729. He made important contributions to the experimental study of bodily functions and animal reproduction, and demonstrated that microorganisms arose not by spontaneous generation but from spores in the air. pic.twitter.com/Oxexscsb67
— Springer Nature (@SpringerNature) January 12, 2020
Odebral semeno bourců morušových, aby jim oplodnil vajíčka. Opět úspěšně. Totéž provedl se psy. Fenkám zavedl spermie pomocí injekční stříkačky, rané verze inseminátoru. Vtom se ale zamyslel a položil si otázku: lze oplodnit vajíčka i něčím jiným než spermiemi? Vajíčka potíral žabí krví a extraktem z plic a jater, ale nový život nevznikl.
Spermie jako parazit
Spallanzani, jako spousta dalších vědců té doby, odmítal připustit fakt, že něco, co připomíná červa, by mohlo stvořit život. A tak spermie považoval za parazitickou složku mužského semene. Početí přisuzoval spíše nějakému zvláštnímu chemickému faktoru. Vajíčka žab oplodňoval přes čtyři vrstvy filtračního papíru... a opět uspěl. U šesti vrstev to již nešlo. “Magická” vlastnost ejakulátu neprosákla. Někdy se dokonce pulci vylíhli i po oplodnění semenem, které dle jeho slov neobsahovalo žádné spermie, což je nesmysl.
Ač byly jeho pokusy v mnoha ohledech brilantní, držel se stále teze, že samec je v procesu oplodnění pouze iniciátorem. Zbytek prý obstará samice. Možná, že kdyby se na ty “parazity” s bičíkem podíval pozorněji, dospěl by ještě ke spoustě dalších důležitých objevů. Nicméně i tak se zapsal zlatým písmem do kroniky dějin vědy.
Zdroje informací:
Wikipedia.org: Lazzaro Spallanzani
Twojahistoria.pl: Aby udowodnić, skąd się biorą dzieci, ten naukowiec… zakładał żabom majtki!
