Facebook
Instagram
Historie dostihů je plná památných momentů a neuvěřitelných vítězství. Případ žokeje Franka Hayese se ale od ostatních odlišuje svou morbiditou. Jak jinak nazvat fakt, že v roce 1923 dojela do cíle mrtvola?
Psal se rok 1923 a hřiště v newyorském Belmont Parku praskalo ve švech. Byl teplý červnový den, a tak se spousta rodin rozhodla opustit betonovou džungli a strávit několik hodin na čerstvém vzduchu. Kdo chtěl, mohl si navíc vsadit a získat pěknou sumu peněz. Tentokrát nevyhrál jasný favorit, ale málo známý outsider, jenž však za úspěch zaplatil vlastním životem.
Předurčen k dostihům
Frank Hayes se narodil v roce 1888 (některé zdroje uvádějí rok 1901) v New Yorku do irsko-americké rodiny. Již od dětství věděl, že bude jednou závodit na dostizích. Koně byly pro něho vším. Doma trávil jen velmi málo času. Jakmile to šlo, nechal se zaměstnat ve stáji chovatele koní Jamese K. L. Fraylinga. Ač ho tato práce bavila, nejvíce toužil usednout do sedla a vyhrát. Právě žokejům totiž připadla všechna sláva.
Jenomže onou šedou eminencí, která koně vytrénovala pro vítězství, byl právě Frank Hayes. Nikdo jej za to veřejně neocenil, náleželo mu pouze odvést uříceného koně zpět do stáje. A to se mu opravdu nelíbilo. Ale jak se říká, na každého se někdy usměje štěstí a Frank nebyl žádnou výjimkou.
Velká příležitost Franka Hayese
Počátkem června roku 1923 se Frankovi konečně naskytla příležitost stát se žokejem. Paní A. M. Frayling toužila po tom, aby se její klisna “Pusinka” zúčastnila dostihů, nedokázala však narychlo sehnat žádného jezdce. Hayes nelenil a nabídl se sám. Nejprve jej odmítla, neboť kvůli jeho váze by se s koněm jen stěží umístil v první pětce. Po dlouhém přemlouvání ale povolila a rozhodla se zariskovat.
Zobrazit příspěvek na Instagramu
Frank měl doslova jen pár dní na to, aby zhubl. Musel se podrobit drastické dietě a ze 64 kilogramů spadl na 58. Tím splnil hmotnostní požadavky pro závod. Když konečně přišel 4. červen, byl to jeho velký den a on se mohl v pětatřiceti letech (nebo dvaadvaceti, opět záleží na zdroji), nasoukat do žokejského dresu. S ostatními závodníky se seřadil na startovacím stanovišti, otočil se k nim a pravil: „Dnes je dobrý den na to, abychom se zapsali do historie.” V jeho případě to platilo na sto procent.
Poslední jízda Franka Hayese
I když tomu nevěřil, dostal se Hayes do vedení. Neznámý žokej nechal své zkušené kolegy daleko za sebou. V cíli se však přihodilo něco divného. Frank se náhle svalil na koně. Diváci si nejprve mysleli, že šeptá klisně do uší pochvalu za úžasný výkon. Kůň ale běžel dál, nikdo mu nedal povel zastavit. Po necelých sto metrech spadl Hayes z klisny na zem a lékař John Voohers jej prohlásil za mrtvého. Důvodem patrně byla zátěž z extrémně rychlého zhubnutí.
Je to vskutku neuvěřitelný příběh. Frank byl i z úcty k jeho smrti uznán za vítěze. Když se o tři dny později konal pohřeb, do truhly byl uložen v žokejském oblečení. Klisna dostala jméno Smrtící pusinka a už si moc nezazávodila. Ostatní žokejové měli strach se na ní projet, neboť věřili, že je prokletá.
Zdroje informací:
Wikipedia.org: Frank Hayes
Headstuff.org: Flogging A Dead Jockey. The Bizarre Death Of Frank Hayes
