Příběh Ernestine Rose, ženy, která musela čelit nařčení, že feministka je tisíckrát horší než prostitutka

Ernestine Potowska-Rose se narodila 13. ledna v roce 1810 dorodiny  dobře situovaného rabína. Její matka zase pocházela z rodiny úspěšných a bohatých podnikatelů. Jako většina židovských dívek se i Ernestine měla stát manželkou a matkou. Výběr manžela měl být v kompetenci rodiny. Jenomže tato mladá slečna se nehodlala řídit žádnými pravidly.

Mohlo by Vás zajímat:

Žena, která postřelila Andyho Warhola: Militantní feministka Valerie Solanas chtěla odstranit všechny muže

Dala to k soudu

Ernestine byla zvídavá studentka. Již v 5 letech začala zpochybňovat principy náboženství své rodiny. V pozdějších letech hrdě prohlásila: "Narodila jsem se jako rebelka." To se ale ani trochu nelíbilo jejímu otci, který neustále opakoval: "Mladé dámy nepotřebují chápat principy víry, stačí jen, aby je plně přijaly." Po smrti její matky se tak rabín rozhodl, že ji provdá za svého přítele. Zoufalá Ernestine se ze všech sil snažila o to, aby její budoucí manžel pochopil, že k němu nechová žádné city. To však pro něho nebylo žádnou překážkou.

Zajímalo ho jen její velké věno. Nakonec se rozhodla udělat v té době neslýchanou věc. Obrátila se na soud, aby ji osvobodil od otcova slibu. Byl to zoufalý krok, neboť ženy neměly právo u soudu hájit své zájmy, jedině v doprovodu muže, příbuzného či souseda. A přesto se tam vydala. A vrátila se jako svobodná žena.

Mohlo by Vás zajímat:

Podivuhodný příběh slavné feministky: Gloria Steinem si vzala na mušku sovětskou mládež i zajíčky z Playboye

Stala se z ní ateistka

U soudu sice vyhrála, doma ale kapitulovala. Raději se přestěhovala do Berlína, než aby nadále snášela otcovo trucování. Ukázalo se však, že Židé, kteří chtěli žít v Prusku, museli mít místního garanta. To Ernestine považovala za porušení občanských svobod, o čemž ihned informovala krále Fridricha Viléma III.. Ten jí umožnil žít na venkově.

Tam si začala vydělávat výrobou osvěžovačů vzduchu, ze kterých se stal skutečný hit. Ve volných chvílích pak začala studovat svaté knihy různých náboženství, ze kterých vyčetla, že žena je vždy považována za křehčí bytost nežli muž. To v ní vyvolalo touhu po boji za rovnoprávnost.

Po třech letech se přestěhovala do Londýna, kde se seznámila s Robertem Owenem. Ten považoval náboženství za zkažené. Místo toho navrhoval racionální víru v lidské schopnosti. Navíc viděl lidi jako produkty společnosti. Domníval se, že všechny vady jsou výsledkem nesprávné výchovy a negativního vlivu prostředí. Hlásal také potřebu ženské emancipace. Pod jeho vlivem se konečně Ernestiny názory vykrystalizovaly. Začala hovořit o ateismu, náboženské toleranci a rovnoprávnosti žen. V roce 1836 uzavřela civilní sňatek s křesťanem Williamem Rosem. Přestože přijala jeho příjmení, nešlo o tradiční manželství. Byli to rovnocenní partneři, kteří začali prosazovat své společenské a politické názory. Vydrželi spolu padesát let, až do Williamovy smrti.

Mohlo by Vás zajímat:

Smutný konec první francouzské feministky: Olympe de Gouges se na popravišti posmívali kvůli intimním partiím

Boj za práva žen

V roce 1836 se usadili v New Yorku, kde začali spolupracovat se stejně smyšlejícími lidmi. Jelikož se ukázalo, že je Ernestine skvělým řečníkem a umí strhnout davy, vydala se na turné po celé zemi, kde mluvila o nerovnosti žen a podřízenosti manželek. Nelíbilo se jí také, že jakmile se ženě nasadí na ruku prsten, nemůže si plnit své sny, jelikož musí být vždy k dispozici svému choti. Kritizovala také fakt, že po svatbě může s věnem nakládat pouze manžel. Spolu se skupinkou právníků se jí to podařilo změnit.

Postupem času se Ernestine začala zajímat také o černošské otroky. I ti trpěli nerovným zacházením. Na Jihu se však její projevy setkaly se silnou kritikou. V novinách se objevila zpráva, že jako ateistka a feministka je tisíckrát horší než prostitutka. Jeden farmář jí navíc bez obalu řekl, že kdyby byla muž, zlynčovali by ji. Zajímavé je, že některé její názory byly příliš radikální i na její kamarádky, které se taktéž považovaly za feministky. Jako Židovka také zažila projevy antisemitismu. To jí však nezabránilo i nadále bojovat za svobodu lidí, které utlačovali "páni tvorstva". Zemřela 4. srpna 1892 ve věku 82 let.

Mohlo by Vás zajímat:

Zneuctěná Italka: Pomstila se břitvou, před elektrickým křeslem ji zachránily feministky

Zdroje informací:

Wikipedia.org: Ernestine Rose

Ciekawostkihistoryczne.pl: Ernestyna Potowska-Rose