Facebook
Instagram
Když Juliane Koepcke na Štědrý den roku 1971 nastoupila do letadla, místo hezkých a klidných svátků na ni čekalo 11 dní hrůzy. Po havárii a pádu z 3000 metrů totiž skončila uprostřed neprostupného Amazonského pralesa.
Sedmnáctiletá dívka cestovala v roce 1971 se svou matkou z Limy do Pucallpa, kde měla navštívit otce, jenž prováděl výzkum v Amazonském deštném pralese. Oba její rodiče byli vystudovaní zoologové, kteří se do Peru přestěhovali kvůli studiu divoké zvěře. I Juliane se o tuto oblast zajímala, chtěla totiž kráčet v jejich šlépějích.
Tragédie v oblacích
Juliane nechodila do školy, rodiče ji učili doma, respektive na pralesní výzkumné stanici. Když pak musela složit finální zkoušky, vrátila se do školy v Limě a jen den před nehodou tam úspěšně odmaturovala. O budoucnosti měla jasno, chtěla jít také studovat zoologii. Letecká havárie však její plány na nějakou dobu přerušila. Cesta měla trvat jen hodinu, v jednu chvíli však letadlo zasáhla masivní bouřka. Za okny byly vidět pouze černé mraky. Po chvíli do letadla udeřil blesk a rozlomil jej na kusy. Ze všech stran se ozývaly vyděšené výkřiky cestujících a řev motoru.
Zobrazit příspěvek na Instagramu
O pár vteřin později si Juliane uvědomila, že se volným pádem řítí dolů. Navíc byla stále připoutána k sedadlu. Jak mohla dívka přežít pád z tříkilometrové výšky, je stále záhadou. Když dopadla doprostřed pralesa, měla ”jen” zlomenou klíční kost a hlubokou ránu na lýtku. Na druhý den ráno se probrala, ale dokázala si uvědomit pouze to, že žije, kde je a že moc dobře nevidí na jedno oko. Poté upadla do bezvědomí, které způsobil šok a otřes mozku. Až po dalších 12 hodinách se dokázala znovu postavit na nohy.
Jak přežít v divočině
Juliane se později dozvěděla, že její matka také přežila pád, brzy ale podlehla svým zraněním. Nyní však byla sama a čekalo ji dlouhé putování pralesem. Nejprve narazila na malý pramen vody, díky kterému se jí vybavila jedna z otcových rad: „Když se ztratíš, jdi po proudu řeky. Ten tě vždy zavede do civilizace.” Někdy šla po svých, jindy plavala. Po třech dnech narazila na tři spolucestující z letadla. Všichni byli mrtví a stále připoutáni k sedadlům. Naštěstí u sebe měli pytlík se sladkostmi, který jí posloužil jako jediný zdroj potravy.
Zobrazit příspěvek na Instagramu
Letadla a vrtulníky sice začaly poměrně rychle pročesávat okolí, dívce se však nedařilo upoutat jejich pozornost. Na to byl prales příliš hustý. Devátý den putování narazila na chatu, kde si mohla konečně odpočinout pod střechou a v suchu. A měla štěstí. Stavba patřila peruánským misionářům. Ti ji po dvou dnech převezli do nejbližší nemocnice, kde se setkala se svým otcem. Havárii nakonec přežila jako jediná. Se strachem z létání a nočními můrami však bojovala ještě několik let.
Vzpomínky na neštěstí
Juliane Koepcke na studium biologie nezanevřela, ba naopak, získala doktorát. Dokonce se vrátila do Peru, kde studovala mammalogii, což je věda zabývající se studiem savců. Poté se provdala a přijala příjmení Diller. V roce 1998 se v rámci natáčení dokumentu Wings of Hope (Křídla naděje) vrátila na místo neštěstí. Dokonce si v letadle sedla na stejně označené sedadlo 19F.
Celá zkušenost měla na ni značně terapeutický vliv. Najednou dokázala o dávné tragédii hovořit s odstupem. Díky tomu také napsala memoáry s názvem Spadla jsem z nebe. Dodnes si ale klade stále stejnou otázku: Proč přežila jenom ona?
Zdroje informací:
Wikipedia.org: Juliane Koepcke
Allthatsinteresting.com: The Incredible Story Of Juliane Koepcke, The Teenager Who Fell 10 000 Feet And Trekked The Jungle For 11 Days
Vendula Pizingerová promluvila o těhotenství ve 48 letech: Lidé mi přáli postižené dítě a smrt
Vendula Pizingerová promluvila o těhotenství ve 48 letech: Lidé mi přáli postižené dítě a smrt
Související články
