Výročí Karlova mostu: Základní kámen musel být položen přesně v půl šesté, v roce 1890 přišel o tři pilíře a vejce v něm nejsou

Příprava stavby mostu, který nahradil Juditin, zabrala dlouhých patnáct let. Plány měl připravit Matyáš z Arrasu, jemuž se stal předlohou Avignonský most. Dlouhou dobu byl za stavitele považován Petr Parléř. V roce 2007 se ukázala hypotéza, že to mohl být kameník Oto zvaný Otlin.

Mohlo by Vás zajímat:

Děsivé americké mosty: Má se na nich ozývat pláč utonulých dětí a křik zoufalých matek

Stavbě Karlova mostu předcházela magie čísel

Bylo 9. července 1357 a ještě neodbilo ani pět hodin ráno. Karel IV. je ale již čilý jako rybička. Dokonce se již oblékl do slavnostního šatu. Po chvíli se vydává k řece Vltavě na staroměstském břehu, kde již na něho čekala skupinka lidí. Po vladařově boku stál arcibiskup a budoucí stavitel mostu. Všichni čekali na to, co jejich král udělá.

Karel IV. čeká na správný čas, který mu určily horoskopy. Ten nastane přesně v 5:31. Okamžitě bere do ruky kladívko a poklepe jím na základní kámen mostu. Astrologie byla Karlovou nedílnou součástí života. Řídil se jí jak v osobních záležitostech, tak i veřejném životě. Ale jak dospěl k tomuto datu a času?

Mohlo by Vás zajímat:

Nuselský most slaví 50 let: Zuby si na něm vylámali i nacističtí architekti, dlouho nesl jméno Klementa Gottwalda

Vita Nuova

Inspirací pro vhodný čas k položení základního kamene mostu se stalo dílo Danta Alighieriho Vita Nuova (Nový život), které patřilo k jeho rané tvorbě. Je to text, který je složen z veršů a prozaických textů. Je v něm popsána i číselná pyramida, na jejímž základě Karel IV. vybral to nejlepší datum, tedy 1357, 9. července, 5 hodin a 31 minut.

Když se na tato čísla podíváme pozorněji, zjistíme, že jsou pouze lichá: 1-3-5-7-9-7-5-3-1. Obsažená devítka představuje dokonalost a nový začátek. Součet čísel je 41. A 4+1 je 5. Pětka patří Jupiterovi, vládci všech bohů. Jak vidno, vladař se řádně připravil a neponechal nic náhodě.

Mohlo by Vás zajímat:

Smrt Jana Třísky: Ze sochy na Karlově mostě slezl s omluvou, pak následoval osudný pád

Karlův most: Jak to bylo s vajíčky?

Jelikož je článek věnován bizarnějším okolnostem okolo položení základního kamene mostu, pojďme se ještě podívat, jak to bylo s těmi vajíčky. Na stránkách Vysoké školy chemicko-technologické v Praze se objevila tisková zpráva popírající možnost, že byla do malty použita právě vajíčka.

Několikaletý výzkum vědeckých pracovníků, jenž byl proveden na skutečně původní maltě použité při výstavbě Karlova mostu, prokázal, že se použila tzv. římská malta. Její receptura byla považována za dávno ztracenou, je tak překvapující, že se k ní ve středověku dostali. Tento typ malty má dobrou tuhost a nízkou objemovou hmotnost. Kdyby v ní byla vajíčka, rozhodně by nebyla tak pevná.

Proč ale potom analýza prokázala přítomnost skořápek? Naprosto prozaicky. S největší pravděpodobností tam skončily poté, co je do malty odhodil dělník, který si zrovna loupal vajíčko uvařené natvrdo. Rozhodně to ale nebyla jedna z hlavních ingrediencí.

Zdroje informací:

Wikipedia.org: Karlův most

Vscht.cz: Karlův most stavěli bez vajec

Epochaplus.cz: Karel IV. založil most pod vlivem magií čísel

Galerie Karlův most: Slavnou památku stihla nejedna povodeň...

+ 3 fotky + 4 fotky