Krvavá ostuda českého stavebnictví: Za pád domu v Praze prý mohly kapitalistické hyeny, zemřelo 46 lidí

Na záchranu se ihned vydali hasiči i armáda. Zapojili se také horníci z Kladenska, ti měli na starost spodní část budovy. Někteří dělníci měli to štěstí, že dokázali přežít do druhého dne, kdy byli konečně vyproštěni. Počet obětí však zůstává i nadále děsivý.

Mohlo by Vás zajímat:

Strašlivé důlní neštěstí v roce 1885 připravilo o život 108 mužů. Na vině byli sami horníci

Lavina řítících se trosek

Zřícení budovy viděl 9. října 1928 na vlastní oči Jiří Nováček. Po třetí hodině odpoledne měl za zády uslyšet rachot. Otočil se k sedmipatrové novostavbě a uviděl, že jí pukly “dolejší stěny a že se vše hroutí směrem do ulice”. I když stačil uskočit, zasáhlo ho letící prkno. Pak už vše zahalil šedivý prach.

Další očitý svědek uvedl, že prý nejdříve praskly střední betonové pilíře, poté se propadla střecha a stavba se začala bortit. Dělníci začali vyskakovat ven, kolemjdoucí zase zmizeli pod lavinou trosek. Největším hrdinou dne se stal Antonín Daněk. Stihl zastavit přijíždějící tramvaj. Pak už jen cítil, že mu po obličeji teče krev. Něco ho praštilo do hlavy. Stihl však ještě vysvobodit dva lidi a zavolat jim pomoc.

Mohlo by Vás zajímat:

Vánoční tragédie u Šakvic: Opilý strojvedoucí zabil 106 lidí, mrtvé okrádali o hodinky

Noviny plné silných příběhů

Den po katastrofě se v tisku začaly objevovat velmi silné příběhy. Kupříkladu o ženě kočího ze Žižkova, která neprojevila žádné emoce, jen jako šílená pomáhala odklízet sutiny. A to bez jediného oddechu. Během záchranné akce měli vojáci narazit i na zámečníka Rudolfa Zycha, jenž neustále opakoval, že má hlad a ženu. Dostal prý šunku a koňak.

Viník katastrofy se samozřejmě začal hledat téměř ihned, ale nebylo to tak jednoduché. Ve dvacátých letech se Československu začalo po ekonomické stránce dařit a v Praze byl akutní nedostatek bytů. Stavělo se skoro všude, nejdůležitější byla rychlost.

Mohlo by Vás zajímat:

Povodeň, která smetla Karlův most: V roce 1432 mu velká voda vzala pět pilířů

Skutečná příčina zhroucení domu v ulici Na Poříčí

Oficiální příčinou zřícení domu mělo být přetížení rohových pilířů. Neoficiálně se ale tradovalo, že na výstavbu prvních pater byl použit nekvalitní cement. Ty pak neudržely tíhu těch dalších. Také se hovořilo o nedodržení technologických postupů. Odměna totiž nebyla k zahození. Kdo dokončil jakoukoli stavbu před výročím vzniku samostatného Československa, nemusel po dobu třiceti let platit daň.

Neštěstí se projednávalo i na politické úrovni. To využili hlavně levicoví poslanci parlamentu jako prostředek v boji proti kapitalismu. V socialisticky zaměřených periodikách jsme se mohli dočíst, že za to mohou kapitalistické hyeny, nebo nenasytné banky, investoři i vláda. Spisovatel Karel Čapek tuto událost označil za „krvavou ostudu našeho stavebnictví". 

Mohlo by Vás zajímat:

Tragické zemětřesení z 11. ledna 1693: Zkázu sicilské Catanie doprovází řada legend

Zdroje informací:

Idnes.cz: Obrazem - Před osmdesáti lety se v Praze zřítil obchodní dům 

Euro.cz: A pak to spadlo. 90 let od tragického zřícení domu v ulici Na Poříčí