Facebook
Instagram
Bylo 11. ledna roku 1693 a Sicílie i se svou nejznámější sopkou Etnou se probudila do dalšího dne. Jenomže jen o několik hodin později bylo všechno jinak. Už o dva dny dříve potkalo tuto oblast zemětřesení a k další tragédii se právě schylovalo. Lidé zatím netušili, že se stanou nedobrovolnými svědky jedné z největších katastrof v historii ostrova.
Právě v tento den, tedy v neděli 11. ledna kolem deváté hodiny ranní, došlo k zemětřesení, které je se svojí magnitudou 7,7 považováno za nejsilnější, jaké kdy bylo zaznamenáno na území Itálie. Pro místní bylo o to strašnější, že se teprve vzpamatovávali ze zemětřesení předchozího, jež postilo oblast o dva dny dříve. Ani když dozněly otřesy po deváté hodině, neměli mít ale zdejší obyvatelé klid. Poslední, ale nejsilnější zásah přišel kolem půl druhé odpoledne...
Obrovské neštěstí
Při katastrofě bylo zničeno více než 45 obydlených obcí a postižena byla oblast o rozloze přesahující pět a půl tisíce kilometrů čtverečních. Není se tedy čemu divit, že si takový zásah přírody vyžádal opravdu velký počet obětí. Ten je odhadován na více než 60 000.
Proud stáhl čluny od pobřeží
Po zemětřesení se na dalším průběhu díla zkázy podílela také vlna tsunami. Svědectví o této hrůze byla zaznamenána i očitým svědkem, jehož výpověď se zachovala. „Viděl jsem, že o půl třetí bylo náhle zničeno celé město, zemřelo více než 160 lidí. Během zemětřesení bylo slyšet rány v moři a následný proud stáhl s sebou všechny čluny, které kotvily u břehu. Neexistuje možnost, jak popsat takovou katastrofu.”
V Catanii zemřeli téměř všichni
Nejpostiženějšími oblastmi se staly Catanie, kde zemřelo přibližně 16 000 z 20 000 obyvatel, Modica s 3 400 z 18 200 obyvatel a Ragusa s asi polovinou z původních deseti tisíc lidí. Lidé ale umírali na celém zasaženém území.
Ačkoliv byly samozřejmě nejhorší ztráty na lidských životech, není možné zapomenout ani na škody kulturní. Ze 64 tehdy stojících klášterů přečkaly v postižené oblasti zemětřesení jen tři, všechny ostatní byly zničeny. Otřesům padlo za oběť na 700 kostelů a nespočet dalších staveb, které by dnes měly nevyčíslitelnou historickou hodnotu.
Catanie tančila bez hudby
K sicilské tragédii z roku 1693 se vztahuje také řada legend a bájí. Jedna z nich vypráví o tom, že den před největšími otřesy, tedy 10. ledna toho roku, prozradila čarodějnice baronu Arcalorovi Scamaccacheovi, že bude příští den Catania „tančit bez hudby“. Ježíš se prý rozhodl potrestat hříchy místních.
Kdyby biskup žil o něco déle...
Jiná pověst pak hovoří o biskupu Francescu Antoniu Carafym, který prý svými modlitbami již dříve několikrát Catanii zachránil před zkázou. Po jeho smrti v roce 1692 už ale nebyl nikdo, kdo by se za město mohl přimluvit, a zemětřesení tak zabránit. Na jeho hrobce k catanské katedrále pak byl vytesán nápis: „Don Francesco Carafa, bývalý arcibiskup z Lanciana, poté catanský biskup, velmi ostražitý, zbožný, moudrý, velmi pokorný, otec chudých, pastýř svých ovcí, byl schopen zahnat dvě neštěstí blížící se od Etny do Catanie ještě před zemětřesením 1693. Poté zemřel a leží právě zde. Kdyby žil déle, Catanie by nebyla zbořena…“
Mohl by býval zbožný a obětavý biskup skutečně Catanii i další území Sicílie zachránit i potřetí? Můžeme se domnívat, že ano, historii ale už nikdo nezmění a Sicílie může jen vzpomínat na lidské oběti i památky, které byly toho dne zničeny.
Zdroj:
it.wikipedia
