Facebook
Instagram
Papež Pavel II. byl do úřadu jmenován v roce 1464. Pocházel z kupecké rodiny a zpočátku na kariéru v církvi neměl ani pomyšlení. Když však díky svým vlivným příbuzným získal hodnost kardinála, začal se na to dívat jinak. A vlastně proč ne? I jako papež se nemusel vzdát své lásky k výstřednosti a bohatství.
Díky impozantním věžím připomínalo jeho sídlo Palazzo Venezia hrad. Tím se potvrdily domněnky, že papež lidem moc nevěřil. Byl to vskutku velmi komplikovaný muž.
Démoni, nebo obyčejní papoušci?
Pavel II. zbožňoval papoušky. Jednu z palácových komnat dokonce přetvořil na obrovskou voliéru. Jeho oblíbení ptáci ho doprovázeli na veřejné audience. A když jim dal diskrétní znamení, začali křičet: „Teď nemluvíš pravdu! Nemluvíš pravdu!"
Lidský hlas deroucí se z papouščích zobáků působil na návštěvy děsuplně. Nikdo netušil, že jde jen o papežův vtip. Zato všichni znali legendy o démonech, kteří se kvůli přestrojení proměňovali ve zvířata. Kdo začal poté nesmyslně blekotat, dostal ještě přidáno. Papoušci pak křičeli: „Odveďte ho, protože neříká pravdu. Dostaňte ho odsud!"
Nejbohatší papež
Pavel II. miloval luxus, karnevaly a těstoviny, kterých dokázal zhltat obrovské množství. Po svém zvolení projížděl městem na bílém koni, na jehož postroji vynikalo zejména stříbrné zdobení. Následná hostina pro kardinály stála, tehdy astronomických, 23 000 florinů.
Interiér jeho sídla v sobě spojoval prvky moderní, luxusní a klasické výzdoby. Nechyběla ani sbírka starověkého umění. Sbíral mince, medaile, sošky a šperky. A jak to vypadalo na slavnostech? Nechyběla socha nahého Amora či bohyně Diany jedoucí na koni, kterou obklopovalo třicet zlatovlasých nymf.
Do té doby žádný papež nepořádal tak okázalé akce ve stylu starověké kultury. Lidé ho za to milovali. A on, stejně jako římští císaři, rozdával chléb a pořádal hry. I ten nejchudší člověk se mohl napít vína, co hrdlo ráčilo, a najíst se až k prasknutí. Proto nejeden kronikář zaznamenal, že svět ještě nikdy neměl tak bohatého papeže.
Sídlo papeže Pavla II.
Papež chtěl, aby se Palazzo Venezia stal novým městským centrem, alternativou k Vatikánu. Jeho úředníci tak začali přesvědčovat bohaté obchodníky, aby se usadili poblíž a zrenovovali další okolní paláce. Jinými slovy, měli vytvořit semeniště nového stylu a architektury.
Pavel II. nezapomněl ani na starověkou silnici Via Flaminia, kterou nechal vyčistit a zbavit středověkých budov. Dostala jméno Via del Corso a lidé se nyní mohli vydat po slavnostní cestě, která začínala u severní brány Porta del Popolo a končila u papežova sídla. Teď konečně každý věděl, že vskutku vstupuje do věčného města...
Zdroje informací:
Wikipedia.org: Pavel II.
Wielkahistoria.pl: Najbogatszy papież średniowiecza. W takim zbytku i luksusie żył przywódca Kościoła
