Odporná podívaná: Papež Štěpán VI. nechal do soudní síně přinést měsíce starou mrtvolu svého předchůdce

Papeže si obvykle představíme jako muže, který si zaslouží úctu nejen věřících. Má to být ochránce spravedlnosti, chudých, nemocných a bezmocných, muž v bílém, který se zastane těch, kteří trpí bezprávím. Jenomže v historii byli také papežové (a nebylo jich zase tak málo), kteří těmto představám rozhodně nevyhovovali.

Mohlo by Vás zajímat:

Papež Julius III.: Mistr skandálů protěžoval synovce, který s ním sdílel lože

Za jeden rok ostuda na staletí

Štěpán VI. stál v čele katolíků pouhý jeden rok, a přesto se dokázal zapsat do dějin tak silně, že na něj církev rozhodně nezapomene – a nejen ona. I když by to měl být právě on, kdo odpouští a chápe lidské chyby, tenhle jednoroční papež byl z docela jiného těsta. Ve snaze vypořádat se se svým předchůdcem Formosusem nechal uspořádat neobvyklý proces. A to už se dostáváme k opravdu bizarní posedlosti, touze po pomstě a zneuctění nenáviděného protivníka. Jak jinak si vysvětlit, co se tehdy v Říme událo?

Mohlo by Vás zajímat:

Svůdná Marozia: Sestřenice, milenka i matka papeže důmyslně ovládala celý Řím

Synoda mrtvých

Štěpán VI. uspořádal v bazilice sv. Jana v Lateránu koncil, jemuž se říká synoda mrtvých. Má to své opodstatnění. Papežovi totiž nestačilo soudit mrtvého, trval na tom, že jeho předchůdce bude osobně přítomen, i když byl už devět měsíců po smrti. Zetlelé tělo ubohého Formosuse nechal vyzvednout z hrobu, oblékli ho do slavnostního roucha a posadili na papežský trůn. Kromě šíleného pohledu musela bazilika jistě nesnesitelně zapáchat, což ale byla daň, kterou Štěpán VI. za dehonestaci Formosuse rád zaplatil.

Souzený se nebránil...

Jak mohl takový proces dopadnout? Formosus se samozřejmě nemohl ani bránit, ani obhajovat, a tak byl „po zásluze” odsouzen k useknutí prstů, kterými dříve žehnal, a jeho kroky, které podnikl jako papež, byly zneplatněny. Pokud bychom si mysleli, že tohle už Štěpánovi VI. stačilo a vrátil svého předchůdce do hrobu, velmi bychom se mýlili. Ani tuhle službu mrtvému tělu neprokázal. Jeho pomocníci vláčeli bývalého papeže ulicemi Říma až k Tibeře, do které jej vhodili a nechali svému osudu. Dnes se o tom mluví jako o typické ukázce úpadku papežství, který trval dvě století.

Mohlo by Vás zajímat:

Hvězda stříbrného plátna Hedy Lamarr: Pobuřovala nacisty i papeže, přesto je měla omotané kolem prstu

Došlo i na Štěpána VI.

Štěpán VI. si možná touhle šílenou podívanou vyřídil problémy s předchůdcem, ale další si přidělal. A jak se ukázalo, byly mnohem horší. Věřícím se jeho chování vůbec nelíbilo, a když navíc nedlouho po soudu spadla bazilika sv. Jana v Lateránu, hned věděli, co je na vině. Podle jejich mínění šlo o trest za papežovo nestoudné chování. Odplata na sebe nenechala dlouho čekat, rozlícený dav se na Štěpána VI. vrhl, což byl jeho konec. Zbavili ho papežského oděvu, insignií a uvrhli do vězení, kde ho někdo stejně nelítostně uškrtil. Pomsta mrtvému se zkrátka nevyplácí ani papeži…

Mohlo by Vás zajímat:

Výbušná tajemství archivu ve Vatikánu: Ukrývá pravdu o potomcích Ježíše nebo stroj času?

Zdroje informací: 

Wikipedia.cz. Štěpán VI., Synoda mrtvých

Josef Gelmi: Papežové: Od svatého Petra po Jana Pavla II.