Facebook
Instagram
Jméno Maria Montessori je synonymem pro osobní rozvoj a netradiční vyučovací metody, které nepodporují klasické sedění ve školních lavicích. Přesvědčení této pozoruhodné dámy ovšem odporovalo dobovým společenským normám. Aby se dočkala splnění svých snů, musela v životě překonat nejednu překážku.
Maria Montessori se narodila 31. srpna 1870 v italském městě Chiaravalle. Její otec Alessandro byl úředníkem s poměrně vyhraněným názorem na život. Matce Renildě Stoppani se zase dostalo poměrně dobrého vzdělání, které ovlivnilo také výchovu malé Marie. Učila ji, že by se dívky měly stát plně nezávislými, aby si v dospělosti dokázaly poradit samy.
Ženy na univerzitu nepatří
Když bylo Marii Montessori pět, přestěhovala se s rodiči do Říma. Jejímu otci totiž nabídli práci na ministerstvu financí. To jí později přineslo možnost studovat na vysoké škole matematiku a biologii. Dosahovala velmi dobrých výsledku. Po úspěšně složených zkouškách na ni čekalo rozhodnutí, kam jít dále. Měla dvě možnosti - inženýrství, nebo medicína. Rozhodla se pro to druhé. To se ale nelíbilo jejímu otci, který by z ní měl raději učitelku. Konec 19. století nepřál ženám, jenž chtěly v životě něco dokázat.
Pouhé rozhodnutí a úspěšné složení přijímaček však Marii nezajistily vítězství. Na univerzitě panovalo přesvědčení, že se ženy učí jinak než muži. Nikdo se nehrnul do toho, aby byla na školu oficiálně přijata. Rozhodla se kvůli tomu napsat dopisy několika významným osobnostem, včetně papeže Lva XIII. On jako jediný se za ni přimlouval. Po nástupu na univerzitu ale Maria Montessori musela čelit všudypřítomné misogynii. Do poslucháren směla vstoupit jako poslední, na hodiny anatomie zase nemohla vůbec. Pitvy měly být pro dámy nedůstojné. Nebyla to vskutku jednoduchá etapa v jejím životě. Avšak díky podpoře matky se z ní stala oficiálně jen šestnáctá lékařka v celé Itálii.
Neoblomná Maria Montessori
Po medicíně nastoupila na psychiatrickou kliniku, kde se starala o děti, jejichž mentální stav je předurčoval ke studiu na zvláštní škole. Její výzkum ovlivnila práce dvou lékařů a pedagogů: Jeana Marca Gasparda Itarda a Édouarda Séguina. Právě na základě jejich poznatků začala budovat svou, dnes již proslulou, metodu vzdělávání. Než se tak stalo, zažívala první úspěchy se svými svěřenci. Jejich výsledky byly dokonce lepší, než měly děti z klasických škol. Díky tomu začala Maria Montessori zpochybňovat tradiční systém vzdělávání. Je-li dítěti umožněna spontánnost a kreativita, lépe se vyvíjí a má větší zájem o vzdělávání.
Na klinice se Maria seznámila i s doktorem Giuseppem Montesanem a kolegiální vztah se brzy proměnil v něco víc. Z románku vzešel syn Mario, kterého Montessori umístila na několik let na venkov. Nemohla se o něj starat, neboť by tím nadobro skončila její vědecká kariéra. Každý týden jej ale navštěvovala, aniž by chlapec věděl, že je to jeho matka. Po několika letech si však Giuseppe našel jinou ženu. V důsledku toho musela Maria kliniku opustit.
Začátky metody montessori
Odchod z kliniky neutlumil v Marii touhu po dalším výzkumu. Začala se věnovat filozofii a antropologii. To neušlo pozornosti italských úřadů, které ji požádaly, aby dohlížela na výchovu dětí v chudinské čtvrti San Lorenzo. V roce 1907 vytvořila takzvanou Casu dei Bambini, čili společenskou místnost pro děti od tří do šesti let. Prostředí bylo přizpůsobeno jejich potřebám. Naučily se oblékat, umývat a uklízet. Když někdo z nich zatoužil po učení, měl všechny knížky na dosah. Všechny hračky navíc nahradila předměty každodenní potřeby a nástroji pro výuku psaní a čtení.
Zde Maria Montessori konečně naplno rozvinula svou metodu. Děti se dokázaly učit svým tempem a dosahovat výborných výsledků. Nejdůležitější byla naprostá svoboda. Mariiny metody se těšily čím dál větší oblibě. Jenže pak přišlo temné období.
Maria Montessori a Benito Mussolini
V roce 1912 zemřela Marii matka. Velmi ji to zasáhlo, truchlila opravdu dlouhou dobu. Pak se rozhodla, že konečně řekne svému synovi Mariovi pravdu a začne s ním žít. Mezitím vyškolila několik učitelů, jenž chtěli pracovat dle jejich metod.
Když se v meziválečném období dostali k moci fašisté, zdálo se prvně, že bude vše v pořádku. Mussolinimu se zprvu takové školky líbily. Jakmile ale zjistil, že se v ní vychovávají svobodomyslní jedinci, nechal je všechny zavřít a nařídil spálit všechna Mariina díla. Totéž se stalo i v Německu. Maria se v roce 1931 raději se svým synem přestěhovala do Nizozemí. Vypuknutí druhé světové války je zastihlo v Indii. To ale znamenalo (Itálie vstoupila do války na straně Německa), že začali být považováni za nepřátele, jelikož Indii tehdy spravovala Anglie. Mario byl uvězněn, ona zase internována.
Čas strávený v Indii využila na maximum. Své poznatky předala rovné tisícovce učitelů. Po válce se vrátil a i se synem do Nizozemí, kde pořádala další kurzy a školení. Krátce před smrtí plánovala ještě odjet do Ghany. Tento úkol již ale nesplnila. Maria Montessori zemřela 6. května 1952 ve věku 81 let.
Zdroje informací:
Wikipedia.org: Maria Montessori
Twojahistoria.pl: Maria Montessori – niezwykłe życie matki współczesnej pedagogiki
