Facebook
Instagram
Šestnáctiletý Willie Francis se patrně nejvíc proslavil tím, že přežil svou vlastní popravu. K smrti byl odsouzen poté, co se měl přiznat k vraždě lékárníka. Nejvyšší soud po první neúspěšné exekuci zamítl odvolání chlapcova právníka a nařídil opětovné vykonání rozsudku...
Willie Francis se narodil 12. ledna 1929 v louisianském městě St. Martinville. Pocházel ze zemědělské rodiny a byl nejmladší ze třinácti dětí. Jelikož se vzdělával v chudém a silně segregovaném školském systému, měl spíše podprůměrné znalosti. Trpěl také koktáním, které jeho okolí popisovalo jako „velmi špatné”.
Vražda Andrewa Thomase
Když v listopadu roku 1944 někdo zastřelil Andrewa Thomase, prominentního občana městečka St. Martinville, a navíc před jeho domem, vyšetřování vraždy dostalo tu nejvyšší prioritu. Šerif Reisweiber se tehdy prý vyjádřil, že jeho strážníci mají zatknout každého, kdo by mohl být za tento zločin potenciálně usvědčen. Vyšetřování se ale ani po několika měsících nepohnulo ani o píď. Podezření padlo i na Willieho, který kdysi pro Thomase pracoval.
On May 3, 1946 LA attempted to execute Willie Francis, a teenager, in the electric chair. https://t.co/q4W3TpEhQU pic.twitter.com/FyV4WzoQhj
— Equal Justice Initiative (@eji_org) May 3, 2016
Policie ani nemusela pro hocha chodit daleko. Byl ve vazbě v Port Arthuru. Mysleli si, že je komplicem drogového dealera a také zloděj, takže ho v srpnu 1945 zatkli, zrovna když byl na návštěvě u své sestry. Ve vězení se sice měl Willie přiznat k Thomasově vraždě, jenomže k tomu došlo v nepřítomnosti právního zástupce. Nabízí se tak otázka, zda nebyla jeho výpověď zmanipulovaná. Detektivové se ale hájili tím, že během převozu do St. Martinville se měl chlapec přiznat podruhé. Ve své výpovědi rovněž uvedl, že ho s Thomasem pojilo určité tajemství. V novinách se poté objevila teorie, že Andrew Thomas mohl Willieho sexuálně zneužívat.
Na křeslo bez důkazů
Žalobce neměl proti Williemu téměř žádné důkazy, které by ho spojovaly s vraždou. Vražedná zbraň patřila zástupci šerifa, který před dvěma měsíci nahlásil její zmizení. Tentýž policista také obvinil Willieho z milostného vztahu s jeho ženou, což by mu ale dalo motiv se chlapci pomstít. Ze zbraně navíc nikdo neodebral otisky. Vystřelené náboje (celkem jich bylo pět) zase nebyly podrobeny balistické expertíze. Navíc se obojí záhadně ztratilo během cesty na ústředí FBI.
Willieho proces započal 12. září 1945. Byli mu sice státem přiděleni dva právníci, ti se však neobtěžovali svého klienta jakkoli hájit. Soud proto trval sotva dva dny a verdikt poroty byl jednoznačný: trest smrti. Odvolání samozřejmě nebylo podáno, právníci se raději i nadále nijak neangažovali.
Zpackaná poprava
Willieho úplně posledním dnem na Zemi měl být 3. květen 1946. Jeho život mělo ukončit elektrické křeslo s přezdívkou Hrůzostrašná Gertie. „Prásk! Bzzz! Připadalo mi, jako by do mého těla píchalo naráz snad tisíc jehel,” popsal děsivý zážitek Willie. „Navíc jsem měl pocit, že mi někdo do levé nohy řeže žiletkou.”
Zobrazit příspěvek na Instagramu
Jak je vůbec možné, že mohl popsat svou vlastní popravu? Kapitán vězeňské stráže Ephie Foster byl v době vykonání rozsudku notně posilněn alkoholem, stejně jako jeho asistenti. Elektrické křeslo tak kvůli tomu špatně nastavil. „Tentokrát ti to vyšlo,” nechal se ještě slyšet. „Příští týden tě ale tady budu mít zase a klidně tě umlátím železnou tyčí, pokud to bude potřeba.”
Druhá smrt Willieho Francise
A skutečně. Prokuratura plánovala popravu za několik dní zopakovat. O celém případu však informovala média a lidé začali přemýšlet nad tím, zda nešlo náhodu o božský zásah. Zda tomu tak skutečně bylo, nevíme. Jako zázrak se ale jeví to, že se Willieho případu ujal mladý právník Bertrand DeBlanc, který byl nejlepším přítelem Andrewa Thomase a tak trochu rasistou. Obhajobu stavěl na tom, že další poprava by porušila osmý dodatek, který vystupuje proti krutým a neobvyklým trestům.
Poslední slova
Nakonec o Willieho osudu rozhodl soudce Felix Frankfurter. Přestože se řadil mezi liberály, hlasoval pro opětovnou popravu. Později se kvůli tomu cítil provinile a apeloval na guvernéra Jimmieho Daviese, aby rozsudek Nejvyššího soudu zvrátil. Marně. 9. května 1947 kráčel Willie k Hrůzostrašné Gertie podruhé.
Doprovázelo ho několik rodinných příslušníků a jeho právník. Před vězením se mezitím shromáždil dav čítající pět set hlav. Lidé však nepřišli protestovat proti chlapcově popravě, ba naopak, toužili ji vidět. „Chystám se setkat s Pánem ve svých nejlepších kalhotách a mírem v srdci,” zněla jeho poslední slova. DeBlanc chtěl ještě na poslední chvíli podat odvolání, Willie to ale odmítl. Myslel prý především na své rodiče a naposledy vydechl ve 12:10...
Zdroje informací:
Historicmysteries.com: Willie Francis, A teen electrocuted twice by Louisiana
