Facebook
Instagram
Už na přelomu 19. a 20. století se lidé začali léčit Aspirinem, který si 6. března 1899 a po náležitých farmakologických zkouškách nechala patentovat firma Bayer. Zásluhy na jeho vzniku se připisují chemiku Felixi Hoffmannovi, ale skutečnost je o něco komplikovanější.
Do dnešní doby nenašel Aspirin ve světě přemožitele. Vždyť se jej vyrábí ročně na sto miliard tablet! Jen Američané už na konci minulého století denně spolykali 35 tun malých bílých tabletek. O léčivém tajemství základu Aspirinu, tedy salicinu, ale věděl své už zakladatel medicíny slavný Hippokrates, na jehož zásady přísahají mladí lékaři dodnes. Svým pacientům podával „Aspirin”, i když v mnohem jednodušší a přírodnější formě. Salicin totiž obsahuje vrbová kůra, která tak má – i přes svoji velmi specifickou hořkou a pro mnohé lidi doslova odpornou chuť – dar pomáhat od bolesti.
Nové možnosti
Po dva a půl tisíci letech pak mladý Felix Hoffman vynalezl lék, který pomáhal i v době, kdy jsme tak docela neznali princip jeho fungování. Dnes je dokonce užíván k léčbě nebo prevenci při větším množství diagnóz, než tomu bývalo v minulosti. Tak záhadný lék je „obyčejný” Aspirin, který máme v domácí lékárničce všichni. Jeho doslova kouzelné vlastností způsobovaly, že v Barmě ho nosili lidé zavěšený kolem krku jako talisman. A mezi světovými válkami získal v některých zemích Latinské Ameriky status platidla. Novodobé dějiny pak vynesly Aspirin dokonce až na Měsíc, kam putoval při první americké misi.
Na teplotu i proti demenci
Po Aspirinu sáhneme jako pro první pomoc při teplotě nebo bolesti hlavy, ale působí i proti zánětům. To je fakt, známý od samého začátku. Dnes už však také víme, že může předcházet infarktu nebo mrtvici a možná i některým druhům rakoviny. Jistou naději v Aspirinu by mohli mít také lidé, jimž hrozí Alzheimerova choroba nebo cukrovka.
Hromady tabletek
Z dnešního pohledu vědci rozhodně nepředpokládají, že by lék, který zachraňuje životy už více než 120 let, měl ztrácet do budoucna na své důležitosti. Potřebovali jej lidé v době, kdy svět decimovala španělská chřipka, v období světových válek a klidných časech. Jeho celková roční výroba by vydala na pětadvacet pásů obepínajících rovník zeměkoule a nezdá se, že by se měla zmenšovat. Vždyť i nyní probíhají výzkumy, které by mohly doporučit Aspirin, lék ve svém základu starší než 2 400 let, k léčbě dalších nemocí.
Skutečný otec Aspirinu
Felix Hoffmann nepomohl jen svému otci, ale od té doby pomáhá milionům a milionům lidí na celém světě a zachránil nespočet životů. Trochu mu to ovšem kazí fakt, že prý šlo ve skutečnosti o vynález jeho židovského nadřízeného Arthura Eichengrüna, který se nedočkal přiznání autorství kvůli postupujícímu nacismu. Hoffmann měl jen postupovat podle jeho pokynů. „Hoffmann vůbec nerozuměl tomu, co dělá – byl to jen technik,“ tvrdí skotský expert na historii objevu léků Walter Sneader, který v roce 1999 poukázal na skutečného autora Aspirinu.
Eichengrün se nikdy nedočkal satisfakce u nejslavnějšího léku historie. Po ochodu z Bayeru založil vlastní společnost, ale z té ho nacisti vyhodili a skončil v Terezíně. Získal 47 patentů a je třeba autorem Protargolu, jednoho z prvních léků na kapavku. Zemřel v roce 1949.
Zdroje informací:
Aspirin.cz
Wikipedia.org: Kyselina acetylsalicylová, Felix Hoffmann
Ct24.ceskatelevize.cz: Aspirin je nejúspěšnější lék všech dob. 70 let se používal, i když se nevědělo, jak léčí
