Obchod s lidmi v carském Rusku: Nevolník, kterého nezřídka odtrhli od rodiny, stál jako čistokrevné štěně

Okolo roku 1800 bylo možné koupit člověka za 200 až 250 rublů. Ve větších metropolích se cena vyšplhala až na 300 rublů. Za podobnou sumu jste si mohli pořídit koně, ale i třeba čistokrevné štěně, které mohlo později stát až deset tisíc. Jak vidno, lidský život neměl pro Rusy žádný význam. Kupříkladu padesát mladých vesničanek mělo hodnotu jako fena vzácného loveckého plemene.

Mohlo by Vás zajímat:

Těžký život římských otroků: Čelili smrti v práci, u jídla i na kříži

Největší trhy s nevolníky

Největší trhy s nevolníky bychom v té době našli v Petrohradě, Moskvě, Samaře a Nižném Novgorodu. Ještě v polovině devatenáctého století byl tento trh natolik rozvinutý, že se kupříkladu do Petrohradu přiváželi nevolníci rovnou na člunech. Spolu s nimi se prodával i dobytek. Někdy byly k mání celé rodiny, jindy jen jednotlivci, již byli násilně odloučeni od svých blízkých.

Jak napsal autor knihy Zniewolona Rosja Borys Kierżencew, fakt, že se mohli rolníci prodávat bez půdy a rodiny, znamenal, že v této zemi nepanovalo nevolnictví, nýbrž otroctví. Tito lidé přitom tvořili rovnou třetinu ze sedmdesátimilionové ruské populace.

Mohlo by Vás zajímat:

Šílené pozadí fotky dětí na prodej: Sourozence čekala otrocká dřina, hlad a znásilnění

Touha po změně

Zatímco v západní Evropě právě nastala průmyslová revoluce, v Rusku se chovali jako za dob největšího feudalismu. Někteří tento systém velebili i nadále, čím dál častěji se však ozývaly hlasy vybízející ke změně. Největším zastáncem reforem byli intelektuálové.

Kdo měl všech pět pohromadě, věděl, že pokud bude podstatná část obyvatelstva stále v pozici nevolníků, neposune se Rusko ani o píď. Znamenalo to věčnou zaostalost v průmyslu i armádě. Časem by se navíc začaly objevovat občanské nepokoje, neboť by zemi zasáhl hladomor.

Mohlo by Vás zajímat:

Legendární útěk z otroctví: Henry Box Brown strávil 27 hodin v poštovním balíku

Příliš dlouhý rozklad nevolnického systému

Ke změnám v ruské společnosti docházelo mnohem pomaleji než v jiných evropských zemích. Až v roce 1808 byl na tržištích zakázán obchod s živým zbožím. Soukromé transakce však byly stále legální. Starému systému ale i tak postupně odzvonilo. Nakonec si všichni zvykli na to, že si raději daného člověka najmou, než aby ho kupovali a udělali z něj dalšího nevolníka.

Oficiálně bylo nevolnictví zrušeno carem Alexandrem II., a to v roce 1861. Šlechta musela propustit miliony lidí, kteří tímto dostali automaticky možnost koupit si vlastní kousek půdy. Jenomže jak, když neměli peníze? K tomu sloužily velmi nevýhodné státní půjčky. Za tu si mohli rolníci sice koupit nějaký pozemek, jeho nejlepší (nejúrodnější) část však stále připadala původnímu majiteli. Zrušení nevolnictví tak bylo gestem ve stylu rčení, aby se vlk nažral a koza zůstala celá.

Mohlo by Vás zajímat:

Otrokyně v železné masce: Svatá Anastacia prožila peklo na plantáži i na loži

Zdroje informací: 

Zoommagaztin.iprima.cz: Před 161 lety bylo v Rusku zrušeno nevolnictví. Proč to rolníkům spíš uškodilo? 

Wielkahistoria.pl: Handel ludźmi w carskiej Rosji. 50 młodych kobiet kosztowało tyle co jedna rasowa suka myśliwska