Facebook
Instagram
V koncentračním táboře Osvětim zemřelo téměř 1,3 milionu lidí. Buď se upracovali k smrti, nebo je poslali do plynových komor. Odhadovaná délka života v táboře se pohybovala mezi šesti týdny a třemi měsíci. Ženy přistupovaly ke svému zajetí jinak než muži. Jak se snažily přežít?
Oddělování příběhů židovských žen a mužů se dlouho považovalo za nežádoucí. V rámci solidarity se k tomuto tématu mělo přistupovat vždy obecně. Ke zvratu došlo až v osmdesátých letech.
Komando Kanada v Osvětimi
Součástí koncentračního tábora Osvětim bylo i komando Kanada. Jeho členové měli za úkol vytřídit majetek, který si s sebou vězni přinesli do tábora, a poslat jej do Německa. A proč Kanada? Kasárna byla jediné místo v lágru, kde bylo možné najít dostatek jídla. A Kanada byla pro Němce symbolem bohatství a prosperity.
Muži v komandu se snažili oblečení sabotovat. Třeba roztrhali podšívku a švy kabátu na cáry a zachovali pouze vnější plášť. Němec, který si na sebe takto upravené oblečení navlékl, se dlouho neradoval. Po chvíli se rozpadlo. Ženy však volily jiný přístup, psychologický. Do kapes kabátů dávaly vzkazy typu: „Německé ženy, vězte, že máte na sobě kabát, který patřil ženě, jenž byla v Osvětimi zplynována.”
Jak se vyrovnat s hladem v Osvětimi
Hlad trápil všechny vězně v koncentračních táborech. Zatímco muži v Osvětimi snili o těch nejlepších jídlech, na kterých si budou po osvobození pochutnávat, ženy naopak vzpomínaly na to, co připravovaly před válkou. Rozdílné myšlenky mohly plynout z faktu, že v nižších a středních třídách byly jasně dány role, tedy že muži jedli a ženy vařily.
V případě žen se také mohlo jednat o jistý socializační proces. Ten měl za úkol vyřešit dva dilemata najednou. Psychickou potřebu zapojit se, alespoň verbálně, do témat týkajících se jídla. A připravit mladé dívky na to, co bude potřeba v kuchyni zastat po válce. Za normálních okolností by matky učily dcery praktickými ukázkami, ne vypravováním.
Mateřství pod hákovým křížem
Otázka mateřství v holokaustu je poměrně ožehavé téma. Polák Tadeusz Borowski ve své knize Tudy do plynu, dámy a pánové uvedl, že některé mladé matky se před svými dětmi schovávaly, aby si "koupily" alespoň pár dní života navíc. Ženy s malými dětmi totiž šly ihned na likvidaci.
Pokud na opuštěné dítě narazil německý voják, začal křičet na seřazené ženy tak dlouho, dokud se ta pravá nepřiznala. Ty, které Osvětim přežily, pak vypověděly, že o takových praktikách slyšely. Stoprocentně je ale potvrdit nemohly. I kdyby tomu tak skutečně bylo, je potřeba položit si otázku: Jak bychom se v této vypjaté situaci zachovali my?
Zdroje informací:
Wikipedia.org: Osvětim
Theconversation.com: Auschwitz: Women used different survival and sabotage strategies than men at Nazi death camp
