Pranostiky a pověsti aneb Na svatého Prokopa naposledy připusťte slepice, aby měly kuřata

Svatý Prokop byl původně kněz, pak se z něho stal poustevník. Spoluzaložil Sázavský klášter, kde také vykonával post prvního opata. Svatořečen byl 4. července v roce 1204.

Mohlo by Vás zajímat:

Svatý Vít: Lidé ve středověku věřili, že je za jejich prostopášnost ztrestal prazvláštní taneční nemocí

Orání s čertem

Poustevníci vždy rádi trávili své dny na klidných a nikým nerušených místech. To platilo i pro Prokopa. Vyhlédl si jednu jeskyni na břehu řeky Sázavy. Jednoho dne, když se zrovna chystal vydat na cestu, se střel s čertem. Jelikož měl nad ním navrch, zapřáhl ho do pluhu. Jal se totiž vyorat brázdu od Černých Bud kolem Lipan až do Chotuně. Pekelníka ale nepoháněl bičem, nýbrž křížem.

Během orání se mu však zlomila radlice, čert ji musel vyměnit, nicméně se traduje, že právě na tomto místě dnes stojí ves Radlice. Uprostřed cesty začal satanáš naříkat, že už nemůže. Prokop se jen usmál a řekl, že zbývá "dobrá půl" cesty. To dalo vzniknout obci Dobrá pole, nebo též Dobrá Půl. V Chotuni musel čert pluh důkladně vyčistit. Hlíny bylo tolik, že tam vznikla mohyla, které se říká Homole. Asi nějak takto měla vzniknout takzvaná Čertova brázda. Ve skutečnosti jde o pravěkou cestu, po níž lidé vozili vytěžený vápenec z nedalekého lomu.

Mohlo by Vás zajímat:

Ledoví muži Pankrác, Servác a Bonifác: Trojice nejproklínanějších svatých spaluje mrazem ovoce a deštěm kazí obilí

Sekyry musely zůstat doma

Prokopův svátek byl důležitý pro hospodyně, neboť tento den naposledy nechaly slepice připustit, aby se vylíhla nová kuřátka. Těmto slepicím se pak říkalo prokopničky. Prý velmi brzy začaly snášet vejce. Kdo si ten den však vyrazil do lesa se sekerou, měl se mu zjevit jeden ze světcových čertů, které během svého života zajal. Lidé si také měli dávat pozor na vodníky, kteří o jeho svátku měli obzvláště chuť na lidské duše.

Ale abychom nebyli pouze negativní, první neděli po Prokopově svátku se konala pouť (byl patronem naší země, rolníků a horníků, chránil před zlými silami, nemocemi a živelními pohromami - lidé si tak chtěli zajistit jeho přízeň) v Praze. Postupem času se z toho ale stala pouť ve světském slova smyslu s kejklíři, stánkaři, kolotoči, střelnicí i zvěřincem.

Mohlo by Vás zajímat:

Svatý Štěpán: Druhý svátek vánoční se nesl ve znamení bujarých oslav, i sloužící se mohli cítit jako páni

Pranostiky

• Přijde-li svatý Prokop s deštěm, přijdeš s košem hub.
• Na svatého Prokopa vody plná příkopa.
• Svatý Prokop kořen nakop.
• V den svatého Prokopa vždy zahyne sedm lidí. Jeden se utopí, jeden zastřelí, další oběsí, je zavražděn, zasažen bleskem, zabije se pádem z výšky a je potlučen dobytkem.
• Zelí okopané na svatého Prokopa bude mít veliké hlávky.
• Prší-li na Medarda a Prokopa, shnije mandel i kopa.
• Fouká-li vítr na svatého Prokopa dopoledne, nastane drahota do půl roka, fouká-li odpoledne, nastane od půle roku, fouká-li však po celý den, bude drahota po celý rok.

Mohlo by Vás zajímat:

Svatý Mikuláš: Karel IV. mu chtěl uříznout prst, ale pak se stala podivná věc

Zdroje informací:

Wikipedia.org: Svatý Prokop

Pranostik.cz: Svatý Prokop

Českézvyky.cz: Jak sv. Prokop oral s čertem - legendy o čertově brázdě, Sv. Prokop a pověry, kterým věřili naši předci