Porody ve starověkém Římě: Muži umírali ve válce, ženy při plození dětí, říká historička

Porody ve starověkém Římě: Muži umírali ve válce, ženy při plození dětí, říká historička
Zdroj: Wikimedia Commons/William-Adolphe Bouguereau, Public domain

Ve starověku se s ničím nepárali. Co je dnes v našich očích barbarské a kruté, považovali za zcela normální. Třeba při těžkých porodech se děti vytahovaly pomocí háku. A pokud byl novorozenec tělesně postižený, skončil mnohdy odhozený v popelnici.

Kamil Šivák
Kamil Šivák 29. 12. 2021 11:00

Rození dětí je nezbytně nutné k zachování společnosti. Kdysi však kvůli němu ženy trpěly víc, než bylo potřeba. Neexistovaly odpovídající nástroje, anestetika, ani schopní lékaři. Podle historičky Mary Beard se říkalo, že zatímco muži umírají na bitevním poli, ženy při plození dětí.

Doktor s hákem

Porod v antice se ze současného úhlu pohledu jeví jako skutečný horor. O anestezii, zkušeném personálu a vhodných nástrojích si mohly ženy nechat jenom zdát. Muselo jim postačit primitivní porodní křeslo obložené magickými artefakty ze zvířecích orgánů, což akorát zvyšovalo možnost infekce.

Pokud byl porod komplikovaný a žena zemřela, došlo na císařský řez. Z dělohy mrtvé matky bylo vyjmuto dítě, které mělo někdy to štěstí, že přežilo. Zajímavé je, že Julius Caesar, navzdory tomu, jaké asociace může vyvolávat jeho jméno, se tímto způsobem nenarodil. Přemožitel Hannibala, Publius Cornelius Scipio Africanus, ale ano.

Někdy však nastal případ, kdy nebylo možné vybrat dítě z matky normálním způsobem. Pak přišly na řadu drastické metody. Do těla dítěte se zasekl hák, kterým jej pak lékař vytáhl. Podle Mary Beard, historičky a odbornice na každodenní život ve starověkém Římě, někteří porodníci doporučovali plod v těle matky rozřezat na kusy. Takový postup ale vydržela jen málokterá žena.

“Zkažené” děti končily v popelnici

Nebylo neobvyklé, že se u dítěte narozeného v tak drsných podmínkách vyskytla nějaká vada. Pak bylo považováno za nevyhovující, zkažené. Porodní báby často schválně přestřihly pupeční šňůru příliš blízko, kvůli čemuž novorozeně vykrvácelo. Pokud ale přece jen přežila, častokrát skončila batolata úplně sama. To platilo zejména pro dívky. Chlapci měli výhodu v tom, že v budoucnu nevyžadovali věno.

Častým jevem bylo i to, že se děti vyhazovaly do popelnic nebo pohodily na kraji lesa. Nechtěná nemluvňata byla považována za pouhou věc, a navíc nepotřebnou, a tak s nimi bylo i zacházeno. Někdy se našel zachránce s dobrým srdcem, který si bezbranné dítě přisvojil. Ve většině případů ale batole skončilo v otroctví anebo prostituci.

Pátrání po rodičích

Není jisté, zda se některému z odložených dětí podařilo v dospělosti zjistit nějaké informace o své pravé rodině. Toto téma se ale objevovalo v různých mýtech, komediích i dramatech. Zmínit můžeme třeba slavnou tragédii Král Oidipus.

Zdroje informací: 

Ciekawostkihistoryczne.pl: Wyrywanie dzieci hakiem. Horror porodów w starożytności 

Leona Machálková touží po nové lásce: O deset let mladšího bych zvládla, chci ještě něco zažít

Leona Machálková touží po nové lásce: O deset let mladšího bych zvládla, chci ještě něco zažít

Související články

Další články