Intimní život starých Slovanů: Varlata divočáka měla přinést potenci, těhotenství ukončovala rána pěstí

Intimní život starých Slovanů: Varlata divočáka měla přinést potenci, těhotenství ukončovala rána pěstí
Zdroj: Wikimedia Commons/Simon Kozhin, CC BY-SA 3.0

Co mají společného kančí varlata v prášku s oplodněním? Jak se léčila žloutenka novorozeněte? A co bylo nutné pít, když nechtěla žena otěhotnět? Staří Slované si uměli poradit se vším.

Kamil Šivák
Kamil Šivák 05. 11. 2021 14:00

Tomasz Kosinski ve své knize Erotický život Slovanů posbíral spoustu dnes již neobvyklých zvyklostí. Kult plodnosti a život v souladu s přírodou měl velký vliv na intimitu našich předků. Těhotenství kupříkladu vnímali jako rozkvět samičího květu, což bylo spojováno s koncem menstruace. Jelikož byla v té době vysoká úmrtnost zcela normální, nepřicházelo v úvahu, aby žena neotěhotněla, byla to její manželská povinnost. Navíc se na rodiny s malým počtem dětí pohlíželo jako na méněcenné.

Slovanské léky na potenci a plodnost

Jedním z nejběžnějších prostředků na podporu plodnosti byla v Polsku a Rusku konzumace částí pohlavního ústrojí prasete, zajíce, kohouta a dalších zvířat, jež byla považována za symboly plodnosti. Srbové zase doporučovali kohoutí vývar posypaný práškem z rozemletých varlat divočáka (pro muže) a dělohu samice zajíce (pro ženy).

Jestli se vám ale již tohle zdá dost bizarní, vězte, že na plodnost údajně účinkovalo i pití krve žen, které právě porodily, pupeční šňůra anebo nošení špinavé košile po rodičce. Fungovalo prý i skákání přes svatojánský oheň a obklady na genitálie z exkrementů březí jalovice. Velký důraz byl kladen také na léčivé prameny, jejichž voda měla dokázat hotové zázraky. Tak alespoň jedna “normální” věc.

Porod jako děsivý horor

V minulosti probíhaly porody buď doma anebo v lůně přírody. Co když ale došlo k nějakým komplikacím? Pokud se zjistilo, že je plod ve špatné poloze, dovedla se rodička ke křižovatce. Dítě se pak mělo samo otočit do správného směru, takzvaně “do světa”. Ženy ale neměly klid ani v šestinedělí. Častokrát byly zavěšovány hlavou dolů, taženy po podlaze, nebo jim bylo hněteno břicho.

Jestliže se u dítěte vyskytla novorozenecká žloutenka, dával se na dno vany kousek zlata, později to byl snubní prsten. To mělo dítěti pomoci nemoc překonat. Celá situace se zlepšila až s příchodem osmnáctého století, kdy začali porodním babám radit zkušení lékaři. Do té doby však platilo, že byl porod velmi traumatizujícím zážitkem, který občas končil i smrtí matky.

Podivné druhy antikoncepce

Pokud přece jen nějaká žena nechtěla otěhotnět, nabízela se jí spousta možností, jak toho docílit. Hned první metoda nebyla vůbec složitá. Stačilo si jen během sexuálního styku pod sebe strčit třeba tři prsty, což znamenalo, že po dobu tří let se nemusí dotyčná dáma obávat nechtěného potomka. Dále se na keř šeříku či do řeky vylévala menstruační krev.

Brutální interrupce

Používaly se také různé lektvary a odvary, přičemž hlavní složkou byl tymián. Ne vždy to však fungovalo. Pak přišla na řadu interrupce. Ta se prováděla pitím vody se střelným prachem, odvarem z námelu, pelyňku, vrby či jmelí. Mimořádně oblíbený byl nápoj z routy, ten se používal i jako antikoncepce u mužů.

Nechyběla však ani magie. Modlitby k bohům byly nejčastějším způsobem na odvrácení nechtěného těhotenství. V případě manželské nevěry seděla žena v noci pod ovocným stromem a loupala z něj kůru. Existovaly však i rychlejší metody. Potrat provedený zasunutím ostrého předmětu do dělohy, zvedáním těžkých břemen a pokládáním kamenů na břicho. A jako zvrácená třešnička na dortu - dobře mířená rána pěstí.

Zdroje informací: 

Ciekawostkihistoryczne.pl: Sproszkowane jądra dzika i picie krwi położnicy, czyli historyczne sposoby na kłopoty z prokreacją 

Leona Machálková touží po nové lásce: O deset let mladšího bych zvládla, chci ještě něco zažít

Leona Machálková touží po nové lásce: O deset let mladšího bych zvládla, chci ještě něco zažít

Související články

Další články