Temné dějiny morfia: Ženám z vyšších vrstev pomáhalo utíkat před frustrující realitou

Závislost na morfiu ovládla především vyšší třídu a šlechtu. Proč tomu tak bylo? Odpověď najdeme v historii opia, z něhož se morfium vyrábí. Už od samotného počátku bylo dostupné pouze pro vybraný okruh lidí.

Mohlo by Vás zajímat:

Vůdce na drogách: Hitler neudělal bez svého dealera ani krok, dostal až 800 injekcí

Opium dobývá svět

Opojného nálevu z opia, které se vyrábí ze sušené šťávy z nezralých semen máku, si před spaním užíval už císař Marcus Aurelius, který vládl v letech 161-180. O pár století později se opium rozšířilo do Íránu, Indie a Číny. A právě v poslední jmenované zemi se v sedmnáctém století začal kouřit takzvaný madak, čili směs tabáku a opia. V pozdějších letech pak našli způsob, jak inhalovat čisté opium.

Tato “kratochvíle” se v 18. století rozšířila i do Evropy a Severní Ameriky. Nešlo však o masovou záležitost. Opium si dopřávali pouze zástupci aristokratických a kriminálních kruhů. Stále bylo ale na drogu pohlíženo jako na lék. Ve středověku lidé holdovali nápoji zvanému laudanum, což byl odvar s příměsí alkoholu, bylin a opia. Zásadní zlom přišel v roce 1804, kdy se německému lékárníkovi Friedrichu Sertürnerovi podařilo z opia oddělit neobvyklou chemickou sloučeninu, kterou pojmenoval morfium po řeckém bohu spánku Morpheovi.

Mohlo by Vás zajímat:

Zpěvák Redhotů Anthony Kiedis: K drogám ho přivedl otec. Přežil jen díky silné vůli

Morfium, morfium a zase morfium

Trvalo dvacet let, než se přišlo na to, jak lze morfium vyrábět ve velkém. Zprvu se používalo perorálně. Pak se ale začalo aplikovat injekčně. Část lékařské komunity si myslela, že tento druh podávání bude mnohem méně návykový než tablety rozpustné ve vodě. Aplikace do žíly navíc přinášela okamžitou úlevu a uvedla pacienta do euforické nálady. Někdy už nebylo ani potřeba zjišťovat diagnózu.

Jakmile vyšly najevo nežádoucí účinky morfia, začalo se mu přezdívat “lék líných doktorů”. To ale nezměnilo fakt, že se hojně užívalo během první světové války. Byl to často jediný prostředek, který bylo možné zraněným vojákům podat. Nakonec se ale přece jen začala závislost na droze konečně řešit a díky tomu došlo k velmi zajímavému objevu. Největší procento závislých tvořily ženy z bohatých a šlechtických rodin.

Mohlo by Vás zajímat:

Výročí narození Johna Lennona: S Yoko Ono sdílel zálibu v drogách, ta však kvůli nim třikrát potratila

Ženy na morfiu

Odhaduje se, že na konci 19. století tvořily ženy 60 až 70 % závislých na morfiu. Tento jev se nejčastěji vyskytoval v Německu, Anglii, Francii a Spojených státech. V Americe to bylo kvůli dostupné lékařské péči. Bylo zcela normální, že ženy velkostatkářů měly vlastní doktory. Aristokratky zase užívaly drogu kvůli depresím a gynekologickým problémům. Dávkování bylo samozřejmě dle potřeby. Na obranu lékařů je ale potřeba říci, že byli k předepisování morfia často nuceni.

Morfium se stalo znakem elitářství. Nebyl k němu tak snadný přístup jako k alkoholu. Destiláty, vína a likéry navíc neposkytovaly takový pocit euforie. Injekční stříkačky se ve vyšší společnosti staly běžnými jako cigarety. Ženy své “nádobíčko” vystavovaly na obdiv jako šperky, nestyděly se za svou závislost.

Deprese ze života

Důvod užívání morfia popsala i jedna dáma v historickém anonymním dopise: „Jsem poslední člověk na světě, který by se mohl na něco vymlouvat. Vy ale opravdu nevíte, jaké to je být ženou bez přesvědčení a profese. Morfium činí náš nudný život snesitelnějším. Dává život naším snům. Samotná realita totiž nestačí.” Naznačuje snad, že hlavní příčinou závislosti byla frustrace ze života na vysoké noze?

Mohlo by Vás zajímat:

Drew Barrymore a Věčný příběh: Život Popelky jí byl na hony vzdálený. Měla problémy s drogami, pak přiznala bisexualitu

Zdroje informací: 

Ciekawostkihistoryczne.pl: Morfina – narkotyk XIX wieku